Myšlenka na online kongres s problematikou mikrobiomu - vnitřního vesmíru každého jedince, který nás určuje po stránce fyzického i psychického zdraví - se u týmu Healthcommu rodila dlouhou dobu. Jak šel čas, tak jsme se na akci s názvem Mikrobiom lidského těla v souvislostech těšili víc a víc. Společně s garantem projektu, RNDr. Petrem Ryšávkou, Ph.D., jsme oslovili několik odborníků, kteří svoji práci zasvětili výzkumu mikrobiomu.

A protože většina lektorů působí ve výzkumných centrech a institucích jako jsou RECETOX, CEITEC, VÚVeL a na brněnské Masarykově univerzitě, natáčeli jsme velkou část odborných přednášek v brněnském studiu. Díky tomu jsem měla možnost osobně se s lektory setkat. Musím se přiznat, že to byl opravdu dlouhý den, protože jsme natáčeli celkem 10 přednášek. Během produkční práce jsem měla příležitost mluvit s aktéry o projektech, na kterých pracují a výzkumech, které vedou. Připadla jsem si jako Alenka v říši divů. Z mého laického pohledu jsou probiotika téměř všemocná. Ovlivňují intenzitu alergické reakce, naši obranyschopnost, dokážou zlepšovat náladu, bojovat s infekcemi i záněty...

I když to většinou nedělám - snažím se lektorům nedávat osobní otázky a zachovávat profesionalitu, tentokrát jsem podlehla a několik otázek jsem položila Dr. Jandovi (L. J.), který do odborného programu přispěl s přednáškou: Postbiotika - nadějné látky v boji s infekcí. Jeho odpovědi byly velmi obsáhlé a zajímavé, a proto jsme se domluvili, že náš brněnský rozhovor zveřejníme, čímž obohatíme i Vás, čtenáře Magazínu.

Pane doktore, co jsou postbiotika, kterým věnujete přednášku na on-line kongresu Mikrobiom lidského těla v souvislostech?

L. J.: Postbiotika jsou produkty probiotických organismů, které byly uznány, že přispívají ke zlepšení zdraví. Ale mohou to být i produkty přítomné ve fermentovaných potravinách, nebo produkty mikrobiomu, který nás v přírodě obklopuje. Svými metabolity, částmi buněk, enzymy nebo peptidy podporují náš lidský metabolismus, nebo vykonávají ochranou funkci. Mimo to mohou inhibovat patogeny nebo stimulovat imunitní systém. Postbiotika - antibakteriální enzymy a peptidy míří jen na původce nemoci bez zachování negativní stopy v ekosystému. Na rozdíl od antibiotik zde skoro neexistuje limit v typech a účincích, což stěžuje bakteriím získat na různé kombinace enzymů a peptidů rezistenci. V době hrozící antibiotické rezistence je to nadějný směr výzkumu a léčby. 

Pane doktore, slyšela jsem, že probiotika, konkrétně laktobacily, se ve střevě neuchytí. Nevyrostou z probiotik, protože se jedná o anaerobní prostřední. Je to pravda?

L. J.: O růst laktobacilů ve střevě ani nejde. To by stačilo pár bakterií, aby prošly trávicím traktem, uchytily se a narostly do potřebné density. V probiotikách jde o 20 mld. bakterií (doporučena denní dávka pro člověka od WGO), což je docela velké kvantum. Spíše vidím efekt, že se do trávicího traktu dostanou bakterie, které jsou pro střevo žádoucí. Díky svým postbiotikům (produkty těch bakterií jako jsou krátké mastné kyseliny, části buněčné stěny, metabolity apod.) přináší pozitivní efekt. V některých publikacích vidí pozitivní efekt dané bakterie i v podobě lysátu (rozbité bakterie). Živá bakterie není nutná. Produkt dané bakterie určitě.

Může mít užívání probiotik nežádoucí účinky?

L. J.: Trochu prožívám „krizi" v užívání probiotik. Ne u sebe, ale u dětí. Když jsme objevili probiotika, celá rodina je docela pravidelně brala. Několik let jsme neměli antibiotika. Respiračních chorob jsme měli minimum. Bohužel v současné době jsem zůstal sám, kdo probiotika pravidelně / občas bere. Někdy totiž může při „předávkování" dojít k průjmům, nebo naopak u někoho to může způsobit zácpu. Chce to, aby se dotyčný snažil vypozorovat, kdy jsou potřeba, a kdy je lepší je vysadit. A děti tu trpělivost nemají... a tento rok jsou pořád nemocné. Probiotika díky těm menším epizodkám s výše uvedenými problémy odmítají brát. To jen na okraj, abyste věděla, že není vše růžové a bez problémů. Já jsem pravidelný uživatel a vím, kdy si je mám nasadit a kdy je mohu vypustit.

RNDr. Lubomír Janda Ph.D. vystudoval molekulární biologii a genetiku na Karlově univerzitě v Praze. Ph.D. doktorát získal na Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Praze v roce 1997. Od roku 1999 do roku 2007 působil na Vídeňské univerzitě v laboratořích Maxe Perutze, posledních šest let jako asistent profesora. Poté nastoupil na Masarykovu univerzitu a později na CEITEC (Středoevropský technologický ústav) jako samostatný vědecký pracovník. Od roku 2017 pracuje ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství, kde se převážně zabývá aplikovaným výzkumem. Je členem České mikrobiomové společnosti.

Řešené projekty: Studium antibakteriálního krytí ran u infekcí kůže a měkkých tkání, Léčba infekcí antibakteriálními přípravky na bázi katelicidinových antimikrobiálních peptidů, Zdravý mikrobiom jako bariéra proti komplikovanému průběhu nemoci COVID-19, Zdravý mikrobiom jako prevence celiakie, Zdravý mikrobiom včelstva jako bariéra včelích nemocí aj.

Nalézají se abnormality v mikrobiomu u chronických zánětů jako je roztroušená skleróza? Dá se s tím pracovat?

L. J.: Co se týká roztroušené sklerózy RS), jedná se o autoimunní nemoc, kde by probiotika měla tlumit zánětlivou reakci (otázkou je, která probiotika - musí se zkoušet; dcera je histaminik, tak pro ni doporučuji používat tyndalizovaná probiotika). Dotyčný pacient si musí najít ta správná probiotika, která mu vyhovují a musí si pro sebe optimalizovat dávku, která mu vyhovuje (každý den? obden? dvakrát denně?).

Mohu to podpořit příkladem z praxe: Pacient měl chronické potíže se střevy. Dokonce měl výjimku u maturitní písemky, aby mohl chodit v průběhu zkoušky na WC. Měl tento problém skoro deset let. Jeho matka mu začala kupovat různá probiotika. Až jednou tyto potíže ustaly skoro ze dne na den. Protože v průběhu několika týdnů bral troje různá probiotika, snažili jsme se vypátrat, která probiotika za to mohou. Při porovnání všech tří probiotik jsem našel jediný rozdíl a to, že jedny z nich měly dávku 15 mld CFU. Začali jsme je brát celá rodina, rozšířená rodina a hromada mých známých. Najdou se mezi nimi tací, kteří je berou pravidelně už několik let a jejich dlouhodobé chronické potíže zmizely a nedají na ně dopustit. Jiní je brali krátce a neviděli žádný efekt, kromě těch negativních (průjem).

Co se týká roztroušené sklerózy, já bych, kdybych měl podobné problémy, probiotika zkoušel, ale jak jsem uvedl, dotyčný si musí dávku a typ, spolu s probiotiky, optimalizovat.

Ovlivňuje biologická léčba (rituximab) mikrobiom, i když je cílená jen na B-lymfocyty? 

L. J.: V přenášce mluvím o projektu s pacienty s COVID-19 (pozn. Více v přednášce na online konferenci MIKROBIOM), někteří z nich měli zároveň biologickou léčbu nebo dostávali kortikoidy. Kortikoidy snižují zánět plošně s vedlejšími účinky. Biologická léčba (protilátky) specificky snižuje daný prozánětlivý interleukin, ale nemá vliv na ostatní prozánětlivé interleukiny. Přesto jsme viděli při podávání probiotik pozitivní efekt. Jak jsem říkal v přednášce, rozdíl byl především u starších lidí nad 65 (imunita není tak flexibilní), s BMI pod 30 - neobézní s CRP nad 100 (silná zánětlivá reakce). Z toho nám vycházelo, že hlavní efekt probiotik je tlumit zánětlivou reakci (probiotika to dokážou dělat bez vedlejších účinků na rozdíl od kortikoidů a mají širší záběr, než úzce specifické monoklonální protilátky).

Na Vaši otázku, zda rituximab ovlivňuje mikrobiom, je složité odpovědět. Je to zásah do imunity, která je v dynamickém vztahu s mikrobiomem, hlavně s tím střevním. To bych asi jen spekuloval, co je příčina a co následek. I v přednášce jsem zmínil větu: „Jestli je příčinnou pestrosti mikrobiomu klidný imunitní stav hostitele, nebo díky pestrosti mikrobioty je imunitní stav v klidu, to je otázka do diskuse." My se ovšem můžeme snažit vrátit mikrobiom do ideálního stavu (konzumovat fermentované potraviny - tedy pokud nejste histaminik; a probiotika v dávce a složení, které nám vyhovuje).

Žijeme v rychle se měnící době, takže nemáme moc času se zaobírat svým zdravím. Nepozorujeme, co nám ubližuje a co nám naopak prospívá. Zkoušíme bez přemyšlení, co nám, kdo předloží. Každý by si měl věci, které zařadí do svého jídelníčku nebo na seznam léků, dobře rozmyslet a vyzkoušet. Pokud to tak děláme, je vše v pořádku. Pak nemám problém doporučit vyzkoušet i probiotika.

Děkuji za rozhovor

Ing. Petra Jurajdová
Koordinátorka fyzických a online akcí

Zpracovala -red-

Vůbec bych se nedivila, kdyby Vás po přečtení rozhovoru napadla spousta dalších otázek, které byste rádi položili Dr. Jandovi i ostatním lektorům kongresu Mikrobiom lidského těla v souvislostech.

Otázky lektorům můžete pokládat přímo v on-line prostředí kongresu v termínu od 9.5. do 31. 5. 2023. Poté dáme lektorům čas na odpovědi, které pro Vás následně zveřejníme. Neváhejte, vstupte, studujte a ptejte se!