
V zemích s vysokým výskytem onemocnění COVID-19 byly v Evropě i ve Spojených státech hlášeny případy dětí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče pro vzácný zánětlivý multisystémový syndrom dětí (PIMS - paediatric inflammatory multisystem syndrom). Projevy onemocnění jsou kombinací příznaků typických pro Kawasakiho syndrom (KD, kód onemocnění dle Mezinárodní klasifikace nemocí M30.3) a syndrom toxického šoku (TSS). U některých z těchto dětí byla zjištěna pozitivita SARS-CoV-2 vyšetřením PCR nebo sérologicky, proto je zvažována možná souvislost PIMS s infekcí SARS-CoV-2.
Kawasakiho nemoc (mukokutánní syndrom mízních uzlin) je vaskulitida neznámé etiologie. Jde o multisystémové zánětlivé onemocnění postihující malé a středně velké arterie, vedoucí k tvorbě aneurysmat. Postihuje především děti do 5 let s maximem mezi 2. a 3. rokem věku. Asijské děti jsou postiženy 6× častěji. U malého procenta dětí se může nemoc projevit šokovým syndromem. Diagnóza onemocnění je založena na přítomnosti déle trvající horečky (≥ 5 dnů) a na výskytu nejméně čtyř následujících příznaků: bilaterální konjunktivitida, změny rtů nebo ústní sliznice (jahodový jazyk), kožní vyrážka, změny na rukou nebo nohou (erytém, edém, indurace, deskvamace) a cervikální lymfadenopatie s alespoň jednou uzlinou o průměru ≥ 1,5 cm.
V zemích EU a ve Velké Británii bylo v roce 2020 hlášeno zatím 230 suspektních případů PIMS, včetně dvou úmrtí. Tyto případy jsou předmětem dalšího šetření. Souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2 a novou klinickou jednotkou multisystémového zánětu nebyla dosud prokázána, ale zdá se být pravděpodobná, i když doposud provedené epidemiologické studie ukázaly, že děti byly nejméně postiženými onemocněním COVID-19.
V současné době jsou rizika hodnocena následovně:
- Celkové riziko onemocněním COVID-19 je u dětí v EU/EEA a Velké Británii v současnosti považováno za nízké, na základě nízké pravděpodobnosti onemocnění COVID-19 u dětí a mírného dopadu tohoto onemocnění;
- Celkové riziko onemocněním zánětlivým multisystémovým syndromem dětí (PIMSTS) v EU/EEA a Velké Británii je považováno za nízké, na základě velmi nízké pravděpodobnosti onemocněním PIMS-TS u dětí, dopad onemocnění je vysoký.
První informace o dítěti s Kawasakiho syndromem a současným onemocněním COVID-19 byla zveřejněna 7. dubna 2020 v USA. Jednalo se o šestiměsíční dívku, která byla přijata s přetrvávající horečkou a minimálními respiračními příznaky. Od té doby byly hlášeny podobné případy PIMS-TS i z jiných zemí s ohnisky SARS-CoV-2. Podle prvních informací má PIMS-TS řadu klinických příznaků shodných s KD (např. přetrvávající horečka, srdeční postižení), ale také vykazuje významné rozdíly, např. v postižení věkových skupin (většinou děti> 5 let ve srovnání s klasickými KD). Podle zpráv z médií, vědeckých publikací a oficiálních zpráv je v současné době v Evropě a Severní Americe vyšetřováno více než 300 suspektních klasických případů KD nebo PIMS-TS.
Léčba těchto dětí je absolutní prioritou, přesto by sběr údajů z členských států EU / EEA a Velké Británie posílil soubor znalostí o tomto vzácném onemocnění a umožnil by zlepšení analýzy těchto případů. Analýzou dat surveillance by mohla být objasněna četnost výskytu KD/PIMS a identifikovány nejvíce postižené věkové skupiny a rizikové faktory.
Počáteční hypotézy jsou takové, že PIMS může souviset s COVID-19 na základě počátečního laboratorního testování, které u většiny pacientů vykazuje pozitivní sérologii. Děti byly léčeny protizánětlivou léčbou, včetně parenterálního imunoglobulinu a steroidů.
ECDC se dohodlo s členskými zeměmi EU/EEA a Velkou Británií, aby bylo onemocnění PIMS zahrnuto do možných komplikací COVID-19 a bylo hlášeno na úrovni EU.
Z etických důvodů nejsou prováděny klinické studie u dětí. K ověření příčinné souvislosti COVID-10 s PIMS-TS a dalšímu porozumění základním klinickým, epidemiologickým a genetickým parametrům v souvislosti s tímto onemocněním je potřeba se zaměřit kromě deskriptivních observačních studií na studie případů a kontrol, aby bylo možné ověřit příčinnou souvislost mezi COVID-19 a PIMS-TS. V současnosti je velmi málo intervenčních klinických studií na COVID-19 pro pacienty mladší 18 let.
Je třeba, aby se zvýšila informovanost o PIMS v lékařské komunitě a aby o možných příznacích byli informováni i rodiče a pečovatelé. Mělo by být upozorněno na včasné vyhledání lékařské péče. V informacích o rizicích by mělo být zdůrazněno, že PIMS je vzácné onemocnění a jeho možná souvislost s COVID-19 nebyla zatím potvrzena ani objasněna.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.