
V zemích s vysokým výskytem onemocnění COVID-19 byly v Evropě i ve Spojených státech hlášeny případy dětí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče pro vzácný zánětlivý multisystémový syndrom dětí (PIMS - paediatric inflammatory multisystem syndrom). Projevy onemocnění jsou kombinací příznaků typických pro Kawasakiho syndrom (KD, kód onemocnění dle Mezinárodní klasifikace nemocí M30.3) a syndrom toxického šoku (TSS). U některých z těchto dětí byla zjištěna pozitivita SARS-CoV-2 vyšetřením PCR nebo sérologicky, proto je zvažována možná souvislost PIMS s infekcí SARS-CoV-2.
Kawasakiho nemoc (mukokutánní syndrom mízních uzlin) je vaskulitida neznámé etiologie. Jde o multisystémové zánětlivé onemocnění postihující malé a středně velké arterie, vedoucí k tvorbě aneurysmat. Postihuje především děti do 5 let s maximem mezi 2. a 3. rokem věku. Asijské děti jsou postiženy 6× častěji. U malého procenta dětí se může nemoc projevit šokovým syndromem. Diagnóza onemocnění je založena na přítomnosti déle trvající horečky (≥ 5 dnů) a na výskytu nejméně čtyř následujících příznaků: bilaterální konjunktivitida, změny rtů nebo ústní sliznice (jahodový jazyk), kožní vyrážka, změny na rukou nebo nohou (erytém, edém, indurace, deskvamace) a cervikální lymfadenopatie s alespoň jednou uzlinou o průměru ≥ 1,5 cm.
V zemích EU a ve Velké Británii bylo v roce 2020 hlášeno zatím 230 suspektních případů PIMS, včetně dvou úmrtí. Tyto případy jsou předmětem dalšího šetření. Souvislost mezi infekcí SARS-CoV-2 a novou klinickou jednotkou multisystémového zánětu nebyla dosud prokázána, ale zdá se být pravděpodobná, i když doposud provedené epidemiologické studie ukázaly, že děti byly nejméně postiženými onemocněním COVID-19.
V současné době jsou rizika hodnocena následovně:
- Celkové riziko onemocněním COVID-19 je u dětí v EU/EEA a Velké Británii v současnosti považováno za nízké, na základě nízké pravděpodobnosti onemocnění COVID-19 u dětí a mírného dopadu tohoto onemocnění;
- Celkové riziko onemocněním zánětlivým multisystémovým syndromem dětí (PIMSTS) v EU/EEA a Velké Británii je považováno za nízké, na základě velmi nízké pravděpodobnosti onemocněním PIMS-TS u dětí, dopad onemocnění je vysoký.
První informace o dítěti s Kawasakiho syndromem a současným onemocněním COVID-19 byla zveřejněna 7. dubna 2020 v USA. Jednalo se o šestiměsíční dívku, která byla přijata s přetrvávající horečkou a minimálními respiračními příznaky. Od té doby byly hlášeny podobné případy PIMS-TS i z jiných zemí s ohnisky SARS-CoV-2. Podle prvních informací má PIMS-TS řadu klinických příznaků shodných s KD (např. přetrvávající horečka, srdeční postižení), ale také vykazuje významné rozdíly, např. v postižení věkových skupin (většinou děti> 5 let ve srovnání s klasickými KD). Podle zpráv z médií, vědeckých publikací a oficiálních zpráv je v současné době v Evropě a Severní Americe vyšetřováno více než 300 suspektních klasických případů KD nebo PIMS-TS.
Léčba těchto dětí je absolutní prioritou, přesto by sběr údajů z členských států EU / EEA a Velké Británie posílil soubor znalostí o tomto vzácném onemocnění a umožnil by zlepšení analýzy těchto případů. Analýzou dat surveillance by mohla být objasněna četnost výskytu KD/PIMS a identifikovány nejvíce postižené věkové skupiny a rizikové faktory.
Počáteční hypotézy jsou takové, že PIMS může souviset s COVID-19 na základě počátečního laboratorního testování, které u většiny pacientů vykazuje pozitivní sérologii. Děti byly léčeny protizánětlivou léčbou, včetně parenterálního imunoglobulinu a steroidů.
ECDC se dohodlo s členskými zeměmi EU/EEA a Velkou Británií, aby bylo onemocnění PIMS zahrnuto do možných komplikací COVID-19 a bylo hlášeno na úrovni EU.
Z etických důvodů nejsou prováděny klinické studie u dětí. K ověření příčinné souvislosti COVID-10 s PIMS-TS a dalšímu porozumění základním klinickým, epidemiologickým a genetickým parametrům v souvislosti s tímto onemocněním je potřeba se zaměřit kromě deskriptivních observačních studií na studie případů a kontrol, aby bylo možné ověřit příčinnou souvislost mezi COVID-19 a PIMS-TS. V současnosti je velmi málo intervenčních klinických studií na COVID-19 pro pacienty mladší 18 let.
Je třeba, aby se zvýšila informovanost o PIMS v lékařské komunitě a aby o možných příznacích byli informováni i rodiče a pečovatelé. Mělo by být upozorněno na včasné vyhledání lékařské péče. V informacích o rizicích by mělo být zdůrazněno, že PIMS je vzácné onemocnění a jeho možná souvislost s COVID-19 nebyla zatím potvrzena ani objasněna.
Druhý březnový týden tradičně startuje festival Týden mozku, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR zve zájemce od 9. do 15. března 2026 na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé ČR. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week. Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
První prezenční Pharmacy event roku 2026 se konal 11. února v srdci Brna, v hotelu International. Vzdělávací akce byla určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům nejen z Brna. Účastníci mohli za obě části programu, dopolední a odpolední, získat rekordních 15 bodů do CVL od ČLnK. Brněnský kongres zaznamenal rekordní počet přihlášených od roku 2019. Dopolední program absolvovalo 197 účastníků, odpolední program přilákal 176 odborníků. Největší zastoupení měli lékárníci z nezávislých lékáren, následovali je zaměstnanci z řetězců BENU a Dr.Max.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.