V našich ústech žije až 700 druhů bakterií a po střevech tvoří druhý největší mikrobiom v těle. Některé bakterie jsou prospěšné, jiné rizikové. Za normálních okolností jsou v rovnováze. Pokud se ale tento křehký systém naruší, například kvůli špatné hygieně, nevhodné stravě, stresu nebo onemocnění, zvyšuje se riziko přemnožení bakterií způsobujících zánět. Zpočátku jde jen o gingivitidu (zánět dásní), který však velmi lehce může vyústit v parodontitidu. V obou případech přitom bakterie nemusejí zůstávat jen v ústech.
Záněty v ústní dutině nejsou tak „neškodné", jak jsme si dlouho mysleli. Stále více výzkumů totiž potvrzuje, že orální bakterie mohou mít mnohem širší dopad.
Kde všude byly nalezeny bakterie z úst?
„Při chronickém zánětu dochází k narušení ochranné bariéry mezi dásní a krevním oběhem. Bakterie či jejich toxiny se pak mohou dostat do krve a do lymfy a pronikat do dalších částí těla, kde spouštějí zánětlivé reakce," vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka z GHC Genetics.
Odborné časopisy tento jev opakovaně popisují jako rizikový faktor vzniku aterosklerózy, zvýšené hladiny krevního cukru nebo neurodegenerativních onemocnění. Například bakterie Porphyromonas gingivalis, která běžně kolonizuje dásňové žlábky, byla nalezena i v mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou chorobou (AD). A stále více vědeckých důkazů podporuje souvislost mezi parodontitidou a AD a mezi parodontitidou a kognitivním postižením.1
.......................
Laboratoř GHC Genetics provádí molekulárně genetické analýzy již od roku 2007, kdy jako jedna z prvních na trhu zpřístupnila genetické testování široké veřejnosti. Je vybavena špičkovou technikou, využívá nejmodernější technologie a disponuje vysoce odborným zázemím s vlastním lékařským týmem.
Provádí také tzv. farmakogenetiku, přesněji farmakogenomiku Ta studuje, jak rozdíly v našich genech ovlivní působení léků na naše tělo a odpověď těla na tyto léky. Může se tak identifikovat pacient, u kterého léčba vůbec nezabírá, nebo naopak u něj vysoká míra nežádoucích účinků může vést až k přerušení léčby.
.......................
Věda pro zdraví
Dnes už lze mikrobiom v ústech jednoduše analyzovat pomocí testu ze slin, který odhalí složení bakterií. Vyšetření ukáže, zda v ústní dutině převažují bakterie produkující kyseliny, podporující záněty nebo související s častějším vznikem kazů či zápachem z úst. Zároveň dokáže identifikovat i prospěšné mikroorganismy, které sliznici naopak chrání. Test je navíc možné provést i doma, bez nutnosti návštěvy ordinace. Stačí odebrat vzorek slin do speciální zkumavky a zaslat jej do laboratoře. Výsledkem je podrobná analýza, která může být vodítkem pro změnu hygienických návyků, stravy, suplementů nebo odborného zásahu stomatologa. Především ale umožňuje zasáhnout včas - tedy ve chvíli, kdy ještě žádné potíže nevnímáme, ale riziko už existuje.
Kromě ústního mikrobiomu je možné zaměřit se i na genetickou predispozici k parodontitidě, jež je druhou nejčastější příčinou ztráty zubů v dospělosti. Jde o samostatné vyšetření, při kterém se hodnotí nejen přítomnost konkrétních paropatogenních bakterií, ale i to, jak na ně imunitní systém reaguje. U některých lidí je totiž geneticky daná mnohem silnější zánětlivá odpověď, a tím i rychlejší poškození okolních tkání.
„Je zajímavé vědět, jaké mikroorganismy v ústech skutečně žijí. Výsledky testu mohou například ukázat, jestli převládají bakterie spojené se záněty, zubními kazy či halitózou, nebo naopak převažují bakterie, které jsou známkou vyrovnaného mikrobiomu a riziko vzniku chorob nejen v dutině ústní snižují. Pokud jsou přemnoženy bakterie spojené s obtížemi výše jmenovanými, zpravidla je to signál pro nutnost zlepšení každodenní rutiny dentální hygieny. Správnou techniku a vhodné prostředky péče o zuby vždy doporučí dentální hygienik. Také suplementace či orální probiotika mohou podpořit návrat orálního mikrobiomu do rovnováhy," říká Hana Sládková.
Až 50 % dospělé populace trpí určitou formou parodontitidy? Jedná se o druhou nejčastější příčinou ztráty zubů u dospělých po zubním kazu.
U lidí s parodontitidou bylo zjištěno až 3× vyšší riziko infarktu nebo mrtvice? Vědci předpokládají, že parodontitida vede k systémovému zánětu. Důsledkem pak může být vliv na zdraví krevních cév.2
Pečovat o svůj orální mikrobiom, znát potenciální rizika vzniku parodontózy včetně genetické predispozice, zavčas řešit problémy s dásněmi - to vše se vzhledem k celkovému zdraví rozhodně vyplatí!
Zdroj: Media:list
Literatura:
1. J.A. Gil-Montoya, M.J. Gerez-Muñoz, E. Triviño-Ibáñez, I. Carrera-Muñoz, M. Bravo, M. Rashki, P. Solis-Urra, I. Esteban-Cornejo, M. Gómez-Río, Periodontal disease and brain amyloid pathology in mild cognitive impairment, Neurología (English Edition), 10.1016/j.nrleng.2025.07.008, 40, 7, (641-650), (2025).
2. Leira Y, López-Dequidt I, Arias S, Rodríguez-Yáñez M, Leira R, Sobrino T, Campos F, Blanco M, Blanco J, Castillo J. Chronic periodontitis is associated with lacunar infarct: a case-control study. Eur J Neurol. 2016 Oct;23(10):1572-9.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz