Během porodu je vedle lékaře porodní asistentka další hlavní osobou, která ženu provází. Poskytuje fyzickou i psychickou podporu, monitoruje stav matky i dítěte a pomáhá například s úlevou od bolesti. Musí rozpoznat a řešit běžné komplikace a v případě nutnosti zajistit lékařskou intervenci. Porodní asistentky jsou ale také důležitými zdroji relevantních informací: vzdělávají ženy a celé páry v otázkách reprodukčního zdraví, plánování rodiny a často poskytují komplexní péči těhotným ženám od raných fází těhotenství až do porodu a kojení. V prenatálních poradnách monitorují zdravotní stav matky i plodu a poskytují informace o správné výživě, životním stylu a samozřejmě se věnují přípravě ženy na porod a rodičovství. 

Porodní asistentky se neustále vzdělávají

Své komplexní profesní dovednosti si musí proto porodní asistentky stále doplňovat a rozvíjet. Pod záštitou doc. MUDr. Jaroslava Kláta, PhD., přednosty Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc, se na začátku května 2025 konal ve velké posluchárně TÚ LF Univerzity Palackého v Olomouci již 7. ročník celostátní odborné konference pro porodní asistentky. Od ranních do pozdních odpoledních hodin zaznělo mnoho zajímavých témat, například prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., specialista v oboru porodnictví, perinatologie a anesteziologie, vystoupil s přednáškou Novinky v diagnostice a léčbě peripartálního krvácení - nezastupitelná role porodní asistentky. „Porodní poranění perinea jako ukazatel kvality porodní péče" měla jako téma své přednášky MUDr. Petr Janků, PhD. z FN Brno. „Využití metody Ludmily Mojžíšové v gynekologické fyzioterapii" připomněla účastníkům brněnská fyzioterapeutka Mgr. Pavlína Svobodová. Prekoncepční příprava matky má velký význam pro průběh těhotenství a zdraví novorozence. A právě tomuto zásadnímu tématu věnoval na konferenci svoji přednášku MUDr. Zdeněk Laštůvka, Ph.D., specialista v oboru gynekologie a porodnictví z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze U Apolináře. Přinášíme ve zkratce to nejdůležitější, co v jeho přednášce zaznělo.

MUDr. Zdeněk Laštůvka, Ph.D.: Význam prekoncepční přípravy pro zdravé těhotenství

Cílem prekoncepční péče, souboru edukativních, diagnostických a terapeutických opatření, je příprava ženského organismu na optimální průběh těhotenství. Je to proaktivní přístup, který by měl ideálně začít několik měsíců před plánovaným početím. Dále má prekoncepční péče zároveň modulovat ovlivnitelné, tzv. epigenetické, faktory. I když je genetická výbava každého jedince daná, aktivita genů (bez změny samotné DNA) se může měnit. A tyto změny pak mohou ovlivnit fungování buněk. Epigenetika studuje, jak se geny "zapínají" nebo "vypínají" a jak moc jsou aktivní. Mohou být ovlivněny vnějším prostředím a životním stylem, složením stravy, (ne)zdravou tělesnou hmotností, vystavením organismu toxickým látkám (nikotin, alkohol, drogy) nebo stresu, a to ještě před početím. Tyto faktory mohou ovlivnit kvalitu vajíček a spermií a mít negativní dopad na plodnost, vývoj plodu, průběh těhotenství i zdraví novorozence. Mezi rizikové epigenetické faktory patří i neadekvátní nutrice a deficit mikronutrientů (obr. 1 a 2).

Cílem prekoncepční péče je tedy snížení výskytu nežádoucích těhotenských „výsledků" a optimalizace epigenetického prostředí pro co nejlepší start nového života.

KYSELINA LISTOVÁ V AKTIVNÍ FORMĚ

Nízká hladina folátů u matky je rizikovým faktorem pro rozvoj defektů neurální trubice u vyvíjejícího se plodu. Tento zásadní nutrient se doporučuje užívat již minimálně 1 měsíc před plánovaným početím, aby se nastavila jeho preventabilní hladina v krvi 906 nmol/l. Dostatek má vliv nejen na správný vývoj nervové trubice plodu, ale celkově i na epigenetické procesy (zejména metylaci DNA). Tělo metabolizuje kyselinu listovou na různé formy folátů, které mají svůj význam pro dělení buněk (vznik zárodečnách tkání vč. placenty, normální krvetvorbu) nebo právě epigenetickou regulaci (obr. 3). Predominantní formou folátu je L-5-methyl-tetrahydrofolát (L-5 MTHF), který vzniká za přítomnosti enzymu MTHFR. Až 50 % žen může mít narušenou schopnost přeměny kyseliny listové na aktivní L-5-MTHFR. Na vině jsou změny v sekvenci genu pro MTHFR, které se mohou dědit od rodičů. Pro jedince, kteří mají tuto genetickou variantu, je vhodnější přijímat aktivní formu folátu (L-5-MTHFR) přímo, například ve formě doplňků stravy s L-methylfolátem. Tím se obejde potřeba enzymu MTHFR a zajistí se, že tělo získá aktivní formu, kterou potřebuje.

Zajištění dostatečného přísunu folátů v těhotenství je tedy třeba věnovat zvláštní pozornost po celou dobu těhotenství, zejména pro svůj význam při krvetvobě a metabolismu homocysteinu, jehož vysoká hladina může být spojována s poškozením cév a možnými nepříznivými výsledky těhotenství. 

VITAMIN D

Vitamin D přispívá k udržení normálního stavu kostí, normální činnosti svalů a normální funkci svalů a podporuje imunitní systém. Jeho role v reprodukčním zdraví a průběhu těhotenství je stále více uznávána. Nedostatek vitaminu D je spojován se zvýšeným rizikem preeklampsie, závažné těhotenské komplikace, která může vést k potratu nebo předčasnému porodu.¹

ŽELEZO

Mateřská anémie ovlivňuje porodní hmotnost a předčasný porod. Vyšší míra předčasných porodů (<37 týdnů těhotenství) a nízká porodní hmotnost (<2500 g) byly zjištěny u pacientek s anémií ve srovnání s neanemickými ženami.² Sideropenická anémie (chudokrevnost z nedostatku železa) je celosvětově nejčastější typ anémie. Je to stav, kdy v těle chybí dostatek železa pro tvorbu hemoglobinu (obr. 4). 

MUDr. Laštůvka proto ve svém sdělení doporučuje příjem až 30 mg elementárního železa denně do konce šestinedělí, což odpovídá 150-200 mg železa v suplementu denně do konce šestinedělí. Železo spolu s hořčíkem dále přispívají k normálnímu energetickému metabolismu a pomáhají snižovat únavu a příznaky vyčerpání.

DHA

Tato omega-3 mastná kyselina hraje velkou roli v těhotenství a v období kojení. Těhotným a kojícím ženám se doporučuje užívat navíc 200 mg DHA denně nad běžně doporučovaný příjem, protože to podporuje normální vývoj mozku a očí plodu i zraku kojených novorozenců. DHA je strukturální složkou membrán zejména v centrálním nervovém systému, kde ovlivňuje vývoj mozku, a sítnice. Akumulace DHA v mozkové tkáni plodu probíhá hlavně během posledního trimestru těhotenství a pokračuje až do konce druhého roku života. Studie z roku 2014 prokázala, že suplementace DHA během druhého a třetího trimestru vede k lepší zrakové ostrosti ve věku 2 měsíců a lepšímu rozvoji jazyka ve věku 14 měsíců.³

CHOLIN

Cholin je esenciální součástí buněčných membrán. Přispívá k normálnímu metabolismu homocysteinu, k normálnímu metabolismu lipidů - tvorba buněčné stěny, a k udržení normální funkce jater. Podobně jako kyselina listová/folát se cholin podílí na metylačních reakcích, je tedy nezbytný pro správnou funkci celé řady metabolických drah, např. metylaci homocysteinu na methionin.⁴ (obr. 3). Těhotenství a kojení jsou stavy, které vyžadují vyšší příjem cholinu kvůli zvýšenému buněčnému dělení a membránové syntéze. Cholin je prekurzorem acetylcholinu, klíčového neurotransmiteru pro regulaci proliferace neuronů, diferenciaci, migraci, zrání, plasticitu a přežití, ale také pro tvorbu synapsí.⁵ Jako prekurzor acetylcholinu může cholin ovlivňovat kognitivní funkce a vývoj mozku. EFSA doporučuje zvýšit příjem cholinu v těhotenství o 20 % na 480 mg/den a v období kojení o 30 % na 520 mg/den.⁶ (viz obr. 5)

PROBLEMATIKA NUTRIČNÍHO PŘÍJMU A OBEZITY

V praxi je poměrně běžné, že se u těhotných žen objevuje nepoměr mezi energetickým příjmem a nutričním příjmem. To znamená, že žena sice přijímá dostatek kalorií (energie), ale její strava postrádá klíčové vitamíny, minerály a další živiny nezbytné pro zdravý vývoj plodu a udržení zdraví matky. Za další důležité mikronutrienty (mimo uvedené výše v článku) v průběhu těhotenství a kojení označil ve své přednášce MUDr. Laštůvka zinek, měď nebo hořčík. Ozřejmil jejich vzájemnou provázanost v metabolických procesech a ukázal na výhodu kombinovaných preparátů. Připomněl v této souvislosti i neoprávněnost některých mýtů o tom, že by běžná prenatální suplementace vitamíny významně zvyšovala riziko makrosomie, kdy má plod nebo novorozenec vyšší hmotnost. Tato tvrzení nepotvrzují vědecká data.

Ve výčtu rizikových faktorů vedoucích k potížím během těhotenství, popřípadě k předčasným porodům nebo nízkému Apgar skóre novorozence vypíchl MUDr. Zdeněk Laštůvka problematiku obezity. Gynekolog navrhuje v rámci prekoncepční péče doporučit úpravu životního stylu a redukci váhy a poučit nastávající matku o nemalých rizicích obezity. 

Literatura:
1. Kokkinari, A.; Antoniou, E.; Orovou, E.; Andronikidi, P.E.; Tzitiridou-Chatzopoulou, M.; Sarantaki, A.; Gourounti, K.; Iatrakis, G. The Role of Vitamin D Supplementation in Preventing Pre-Eclampsia: A Review of Randomized Controlled Trials with Meta-Analysis. Healthcare 2025, 13, 1221.
2. Levy, A., et al., Maternal anemia during pregnancy is an independent risk factor for low birthweight and preterm delivery. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol, 2005. 122(2): p. 182-6.
3. Mulder KA, King DJ, Innis SM (2014) Nedostatek omega-3 mastných kyselin u kojenců před narozením identifikovaný pomocí randomizované studie suplementace DHA u matek v těhotenství. PLoS ONE 9(1): e83764.
4. Shaw GM, Carmichael SL, Yang W, Selvin S, Schaffer DM. Periconceptional dietary intake of choline and betaine and neural tube defects in offspring. Am J Epidemiol. 2004 Jul 15;160(2):102-9.
5. Zeisel SH. Choline: critical role during fetal development and dietary requirements in adults. Annu Rev Nutr. 2006;26:229-50.
6. EFSA Journal 2016;14(8):4484.