Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK prováděl dotazování na českých vysokých školách v období konce dubna a května, kdy bylo zásadním způsobem omezeno jejich fungování. Jak studenty ovlivnila pandemie? Jak se vypořádali se zavedenými opatřeními? Jak omezení výuky zasáhlo do jejich životů?

Z výsledků například vyplývá, že alespoň jednou zdravotní obtíží, která je zároveň rizikovým faktorem při onemocnění COVID-19, trpí 15,5 % respondentů. Studenti v období omezeného fungování vysokých škol indikovali více příznaků deprese než obecná populace v období před pandemií (posun průměru o 0,5 bodu na 4bodové škále).

37,5 % vysokoškolských studentů v dotazníkovém šetření vykazovalo vysoké hodnoty osamělosti.

Podíl studentů s finančními problémy se ze 4,2 % před pandemií zvýšil na 14,8 % a třetina studentů (32  %) se především z kolejí a pronájmů přestěhovala zpátky k rodičům.

Zrušení prezenční výuky se projevilo především nárůstem doby osobního studia (v průměru o 7,8 hodin týdně). Čím větší nárůst doby osobního studia byl, tím větší studijní zatížení a míru stresu to pro studenty znamenalo. Zátěž a míra stresu u studentů byly menší, pokud vysoká škola dokázala výpadek prezenční výuky nahradit online výukou ve větší nebo stejné míře jako osobním studiem.

Sociologický ústav AV ČR se ve spolupráci s Fakultou sociálních věd UK zapojil do mezinárodní výzkumné iniciativy Antwerp University COVID-19 International Student Well-Being Study (C19 ISWS), která se ve spolupráci s 27 zeměmi zaměřila na vysokoškolské studenty a na to, jak se jich pandemie koronaviru dotkla v oblasti studií, duševní pohody a dalších příbuzných témat.

Sběr dat probíhal online od 28. 4. do 19. 5. 2020, v Česku do něj byli zapojeni studenti 7 univerzit (ČZU, MU, UHK, UK, UPOL, UTB a VŠE), celkem bylo po prvotním čištění dat získáno 6497 dotazníků.

Studenti a fyzické zdraví

V souvislosti se zkoumáním dopadů onemocnění COVID-19 na studenty je třeba zmínit i jejich zdravotní stav. Celkem 5358 studentů uvedlo, že netrpělo žádnou ze zmíněných chorob, v grafu č. 1 jsou zahrnutí ti, kteří patřili alespoň do jedné z rizikových skupin: jedná se o přibližně jednu pětinu odpovědí.

Studenti a psychické zdraví

Situace během období nejpřísnějších opatření s sebou totiž přinesla i značnou psychickou zátěž. Autoři výzkumu srovnali nejnovější dostupná data české obecné populace s nově sebranými daty týkajícími se vysokoškolských studentů. Zdá se, že studenti měli v období na konci dubna a začátku května roku 2020 v průměru větší sklon k depresivitě než celá populace za běžné situace. Kromě depresivity došlo také k měření pocitu osamělosti. 37,5 % vysokoškolských studentů se podle škály osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) cítilo osaměle (skóry 8 až 12).

Studie mapovala i finanční situaci vysokoškoláků před vypuknutím tzv. koronavirové krize (tedy před počátkem nouzového stavu) a během ní (v období na začátku května). Z výpovědí studentů dále vyplývá, že se zvýšil podíl studentů s finančními problémy z původních 4,2 % na 14,8 %. Obecně lze říci, že tato nenadálá situace způsobila zhoršení materiálního zajištění u vysokoškoláků. Během nouzového stavu se značná část vysokoškoláků přestěhovala z různých jiných forem bydlení k rodičům, a to zejména z kolejí (84 % z nich) nebo společných pronájmů (49 % z nich).

Mezi univerzitami a fakultami panoval značný rozdíl v přístupu k řešení výpadku prezenční výuky, přičemž způsob řešení měl silný vliv na studenty pociťovanou míru studijního zatížení a stresu. Pokud se nemožnost prezenční výuky kompenzovala prudkým nárůstem osobního studia, projevila se tato skutečnost na pociťované studijní zátěži a míře stresu, který studenti v jarním semestru zažívali. Studenti, kteří potvrdili nárůst doby věnované osobnímu studiu během pandemie, častěji souhlasili s tvrzeními, že jejich studijní zátěž výrazně narostla od začátku pandemie, a že pro ně změny v souvislosti s pandemií znamenaly významný stres. Pokud byl výpadek prezenční výuky kompenzován ve větší míře online výukou než osobním studiem nebo online výukou a osobním studiem ve stejné míře, bylo zatížení a stres studentů signifikantně nižší než v případě, kdy byl výpadek více kompenzován nárůstem osobního studia než online výukou. 

Zdroj: AVČR