Mgr. Petr Dvořák

Ve třetí části našeho článku se chci věnovat poslednímu okruhu otázek z průzkumu. Tento okruh byl zaměřený na to, jak lékárníci vnímají dopad automatizace a umělé inteligence na svoji práci a o kterých digitálních technologiích by se rádi dozvěděli více.

Jak lékárníci vnímají automatizaci a digitalizaci práce? Cítí ze strany umělé inteligence, chytrých algoritmů a robotů nějaké ohrožení, nebo je naopak vidí jako něco, co lékárnickou práci obohatí? 

Odpovědi se od minulého roku prakticky nezměnily. O 5 % méně respondentů letos předpokládá, že přínosy digitalizace budou pozitivní, a o 4 % více respondentů nyní uvedlo, že se o tyto záležitosti nezajímají. 51 % respondentů si letos myslí, že změny přijdou, ale nedokáží říci, zda pozitivní nebo negativní, 10 % patří mezi optimisty a 28 % respondentů se obává negativních dopadů. 

Zdá se tedy, že mírně převažují pesimisté, kterých je téměř třetina.

Potenciálních negativních dopadů automatizace a digitalizace může být celá řada. Dobrá zpráva nicméně je, že se lékárníci nemusí (na rozdíl od některých jiných profesí) obávat, že by v dohledné budoucnosti byli nahrazeni automaty. Automatizace pomalu, ale jistě probíhá prakticky ve všech oborech lidské činnosti. Podle nové studie společnosti PwC (odkaz ZDE) bude kolem roku 2030 pravděpodobně 30 % povolání automatizováno. Jde především o povolání, při kterých pracovníci vykonávají jednoduché, rutinní činnosti. Ve zdravotnictví PwC očekává automatizaci 21 % pracovních míst, převážně u pracovníků s nižšími stupni vzdělání.

Lékárníci jsou relativně „v bezpečí", v žebříčcích odhadujících automatizaci jednotlivých profesí se umisťují vysoko mezi těmi, které jsou obtížně automatizovatelné.

V klasické studii Carla Benedikta Freye a Michaela Osborna The Future of Employment (odkaz ZDE) se farmaceuti umístili na 55. příčce z celkem 706 povolání, přičemž riziko plné automatizace v blíže nespecifikovaném budoucím čase je u nich 1,20%. Hůře na tom jsou pomocné lékárenské profese, kde se pravděpodobnost plné automatizace pohybuje mezi 72 % a 92 %. 

Můžete vsadit na to, že umělá inteligence a robotika lékárenskou práci zásadně změní.

Téměř s jistotou lze říci, že dojde k automatizaci mnoha rutinních činností, které lékárníci musí vykonávat.

Roboti takové činnosti budou vykonávat rychleji a spolehlivěji než lidé. Může to znamenat, že počet volných pracovních příležitostí v tomto sektoru poklesne, že nebude potřeba takové množství lékárníků jako dnes. Stejně tak to ale může být pro profesi příležitost - lékárníkům se uvolní ruce a budou se moci věnovat náročnějším činnostem, na které jim teď možná nezbývá prostor. Například Al Babbington, ředitel společnosti PrescribeWellness, je přesvědčený, že „dispenzace léků bude nakonec plně automatizována s využitím různých typů robotů. Novým základem farmaceutických služeb se stane klinická práce - vzdělávání, motivování a podpora pacientů pro dosažení žádoucích změn v jejich chování." (více ZDE)

Stejně jako v jiných povoláních, i zde mohou systémy, ve kterých spolupracují lidé a automaty, zásadně zvýšit produktivitu a zlepšit služby pro zákazníky (pacienty). 

Nakonec jsme v průzkumu chtěli zjistit, o jakých digitálních technologiích by se lékárníci rádi dozvěděli více. Respondentům jsme nabídli 7 aktuálních „žhavých" technologií, o kterých se v současné době hodně mluví. V některých z nich se ale širší veřejnost možná příliš neorientuje. Respondenti mohli označit jedno nebo více nabízených témat. Pouze 4 % nezaujalo žádné téma, 74 % mělo zájem o jedno téma a 14 % o dvě. O více témat potom měly zájem jednotky procent respondentů.

Zde je žebříček témat od těch nejžádanějších po nejméně žádané: 

Vypadá to tedy tak, že naše respondenty nejvíce zajímají nové trendy v oblasti sociálních sítí. Nedivím se ani druhému místu - může se nám sice zdát, že umělá inteligence nemá na náš život zatím zásadní vliv, ale ve skutečnosti už dnes jsou chytré algoritmy všude kolem nás. Povědomí o umělé inteligenci bohužel do značné míry formují různé akční filmy a thrillery o vzpourách robotů, a díky tomu o ní často máme velmi zkreslené představy. Určitá míra orientace v této oblasti ale bude nezbytná součást informační gramotnosti.

Tématům, o které respondenti projevili zájem, se v budoucnu určitě budeme podrobněji věnovat, ať už na zde stránkách Magazínu Healthcomm, nebo na některé z akcí naší společnosti.

Na závěr chci poděkovat všem lékárníkům, kteří se průzkumu zúčastnili. Vážíme si Vašeho času, který jste nám věnovali. Data, která jsme díky Vám získali, nám pomáhají lépe zmapovat, co potřebujete, a můžeme Vám tak poskytovat zajímavý vzdělávací obsah. 

Mgr. Petr Dvořák, lektor a manažer vzdělávacích projektů NEMESIS BP, se podílí na vývoji e-learningových platforem. Pravidelně spolupracuje se společností Health communication s.r.o. na jejích vzdělávacích projektech.