Pojďme se podívat na další tematické okruhy z našeho průzkumu, jehož první část jsme vám představili začátkem října. Několik otázek se týkalo toho, jaké zkušenosti z práce nebo osobního života mají lékárníci s digitálními technologiemi, které jsou v současné době „trendy". Zde máme k dispozici i data z minulého roku, takže je můžeme srovnat a zjistit, jak se povědomí o nejnovějších digitálních technologiích mezi lékárníky šíří. 

Prostřednictvím e-learningového portálu Educomm bylo osloveno 400 respondentů pracujících v lékárnách.

Průzkum byl zaměřen na zjištění, jak vnímají digitální technologie.

Ve vzorku byla 1/3 asistentů a 2/3 lékárníků, jednoznačně převažovaly ženy zastoupené v téměř 90 %.

Virtuální realitu (VR) vyzkoušelo 38 % respondentů a 1,5 % procenta uvedlo, že ji běžně používá. Minulý rok VR vyzkoušelo 28 % respondentů, takže u této technologie jde vidět zřetelný nárůst. 

Mnohem méně zkušeností mají pracovníci lékáren s rozšířenou realitou (AR):

96 % respondentů uvedlo, že tuto technologii nikdy nevyzkoušeli, což je přibližně stejně jako v minulém roce. Protože některé aplikace AR jsou v běžné populaci poměrně oblíbené (příkladem může být hra Pokemon Go, Facebook Camera Effects nebo Snapchat Lenses), odráží tato čísla možná spíše to, že respondenti přesně neví, co všechno pojem rozšířená realita označuje. Je tedy možné, že se s ní setkalo více než 4 % respondentů. 

Obr. 1: Příklad rozšířené reality - populární aplikace Pokemon Go. Digitální objekty, jako je dráček, jsou promítnuty na reálné prostředí zobrazené na displeji mobilního telefonu.

Pojmové zmatení ale není nic překvapivého, tyto technologie se bouřlivě vyvíjí a jejich terminologie není ustálená.

V případě rozšířené reality (AR) se pomocí brýlí nebo přes displej mobilního telefonu / tabletu díváte na svět kolem vás, do kterého jsou přidané digitální prvky (na fotce výše je prostředí reálné, dráček samozřejmě digitální).

Pro virtuální realitu (VR) je charakteristické odpojení od reálného světa. Uživatel si nasazuje VR brýle a vidí pouze svět virtuální. Toto jednoduché rozlišení ale komplikuje fakt, že výrobci začínají některé VR brýle vybavovat kamerami schopnými snímat reálné prostředí a promítat ho uživateli.

V plenkách je dále technologie nazývaná mixovaná realita (mixed reality) kombinující AR i VR. V ní jsou do reálného prostoru promítány digitální hologramy, se kterými mohou uživatelé komunikovat. Příkladem je Microsoft HoloLens.

Respondenti našeho průzkumu mají mnohem bohatší zkušenosti s oblastí tzv. nositelné elektroniky

33 % z respondentů vyzkoušelo fitness doplňky monitorující zdraví uživatelů, jako jsou např. chytré hodinky, náramky apod. 23 % respondentů uvádí, že tato zařízení nejen vyzkoušela, ale také používá. Je to o 8 % více než v předchozím roce, takže v této kategorii je určitý nárůst. S hlasovou komunikací s počítačem, tabletem nebo mobilem se setkalo v praxi 41 % respondentů, z toho 8 % ji používá. Tyto hodnoty jsou víceméně shodné s hodnotami z předchozího roku. Dá se tedy říci, že mezi lékárníky se zvyšuje povědomí o virtuální realitě a nositelné elektronice, zatímco povědomí o realitě rozšířené a využívání hlasového rozhraní zůstává na přibližně stejné úrovni. 

Ptali jsme se také na to, jaké mají lékárníci zkušenosti s chatboty

Chatbot je webové aplikace, které se ovládá pomocí konverzačního rozhraní. S chatbotem uživatel komunikuje buď prostřednictvím textování (například pomocí Facebook Messengeru nebo jiné textovací platformy) nebo hlasem (tzv. digitální asistenti, jako je Siri nebo Alexa). 20 % respondentů uvedlo, že ví, co je to chatbot a k čemu se používá, 19 % respondentů uvedlo, že si „nejsou jistí" a 61 % tento pojem nezná. Minulý rok dopadl průzkum podobně, došlo k mírnému navýšení počtu respondentů, kteří o chatbotech ví.

Mírně se zvýšil i počet respondentů, kteří s chatbotem už někdy komunikovali. V minulém roce jich bylo 8 %, letos už 13 %. Čeští lékárnici jsou na podobných číslech jako běžná populace USA v minulém roce - podle The 2018 State of Chatbots Report (drift.com) chatbota využilo 15 % respondentů. 

Obr. 2: Florence je příklad chatbota z oblasti zdravotnictví. Připomíná pacientům, aby si vzali léky, a vede přehledné záznamy o jejich zdraví. (Zdroj: florence.chat)

Chci se ještě krátce zastavit u tématu rozšířené reality. Naši respondenti se, co se týká jejich zkušeností, pravděpodobně příliš nevymykají zbytku české populace (nicméně například v USA a Velké Británii 23 % obyvatel rozšířenou realitu použije alespoň jednou za měsíc). Pokud bych měl vsadit na jednu technologii, která se v blízké budoucnosti skutečně masově rozšíří, byla by to právě AR. Zatímco virtuální realita bude zřejmě i nadále záležitostí poměrně úzké skupiny fanoušků a nositelná fitness elektronika se zatím ovlivňuje především naše volnočasové aktivity, AR má potenciál razantně proniknout do našich životů a také změnit způsob, jakým pracujeme.

Odhaduje se, že v roce 2020 bude na světě 1 miliarda uživatelů AR a v roce 2022 to má být celých 3,5 miliardy. O AR mají navíc ohromný zájem profesionálové z oblasti marketingu, kteří do této technologie hodlají masivně investovat, takže lze očekávat, že se s ní brzy setkáme všude, kde se něco prodává - to znamená i na lékárnách. AR je prostě téma, o které doporučuji se zajímat, pokud chcete být v obraze a rozumět tomu, kam Vaše profese směřuje.

Příště se podíváme na zbylá data z průzkumu, která se týkají toho, jak lékárníci vnímají automatizaci svojí profese. 

Mgr. Petr Dvořák, lektor vzdělávací společnosti Nemesis Building Personality