Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VYBRANÉ OTÁZKY SPOJENÉ S POSLEDNÍ NOVELIZACÍ ZÁKONÍKU PRÁCE



Zákonem č. 285/2020 Sb. došlo k novelizaci některých významných ustanovení a institutů zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále také jako „zákoník práce" nebo „ZP"), přičemž část novelizovaných ustanovení je účinná od 30. 7. 2020, zatímco zbylá část novelizovaných ustanovení nabude účinnosti 1. 1. 2021. S ohledem na výše uvedené vám tímto předkládám stručný přehled vybraných důležitých změn v pracovním právu, a to především z pohledu praxe zaměstnavatelů.

Doručování významných písemností zaměstnavatelem zaměstnanci

S účinností od 30. 7. 2020 platí, že zaměstnavatel se již nemusí pokoušet doručit významné písemnosti týkající se pracovního poměru (například výpověď, mzdový výměr) v bytě zaměstnance či jinde, kde může být zaměstnanec zastižen, předtím, než je zaměstnanci odešle poštou.

Podle nové úpravy zaměstnavatel doručuje zaměstnanci písemnosti primárně na pracovišti, přičemž pokud je pokus o toto doručení na pracovišti neúspěšný, může zaměstnavatel dle své úvahy písemnost doručit zaměstnanci buď kdekoliv osobně, nebo prostřednictvím pošty na adresu sdělenou mu zaměstnancem. S předchozím písemným souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel písemnost doručit také do datové schránky nebo prostřednictvím emailu s el. podpisem.

Změna v koncepci dovolené

S účinností od 1. 1. 2021 dojde k poměrně výrazné změně v koncepci dovolené, když se zrušuje dovolená za odpracované dny. Novela opouští dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a zavádí přesnější vyjádření dovolené v hodinách. Mimo dodatkovou dovolenou zákon nově upravuje jen:

  • dovolenou za kalendářní rok - podmínkou pro vznik práva je výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu 52 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (tak jako dosud se nepřihlíží k případné práci přesčas).
  • poměrnou část dovolené - podmínkou pro vznik práva je výkon práce za nepřetržitého trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů v kalendářním roce v rozsahu stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období (tak jako dosud se ani zde nepřihlíží k případné práci přesčas)

Zaměstnanec, který bude u zaměstnavatele pracovat méně než čtyři týdny, nebude mít nárok na dovolenou vůbec. Současně je explicitně stanoveno, že určit čerpání dovolené v délce kratší, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, lze jen se souhlasem zaměstnance.

Minimální výměra dovolené zůstává v podnikové sféře zachována na čtyři týdny.

O převod nevyčerpané části dovolené do následujícího roku může nově požádat písemně také zaměstnanec, nicméně pouze v rozsahu, v němž přesahuje minimální výměru čtyř týdnů. Nadále však platí, že nevyčerpanou dovolenou je možné proplatit jen při skončení pracovního poměru.

Sdílené pracovní místo

S účinností od 1. 1. 2021 zákoník práce umožní, aby bylo jedno pracovní místo obsazeno dvěma či více zaměstnanci s kratší pracovním dobou a se stejným druhem práce. Tito zaměstnanci se na pracovním místě budou střídat v rozsahu sjednané kratší pracovní doby tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno vždy jedním z nich. Cílem této úpravy je zejména sladění osobního a pracovního života zaměstnanců, jakož i ochrana určitých znevýhodněných skupin zaměstnanců na trhu práce (například rodiče pečující o děti).

Zaměstnanci si přitom budou oprávněni po vzájemné dohodě sami rozvrhovat pracovní dobu tak, aby každý z nich naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Podmínkou pro zavedení institutu sdíleného pracovního místa u zaměstnavatele bude písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a každým dotčeným zaměstnancem, která upraví bližší podmínky pro rozvrhování pracovní doby. Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v uzavřené písemně dohodě nebo pro konkrétní případ souhlas.

Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel.

V případě jakýchkoli dotazů k novelizaci zákoníku práce či v případě jakéhokoli jiného právního dotazu jsem Vám k dispozici.

Mgr. Leona Hartman, LL.M
Advokát

Odborné právní poradenství k otázkám zdravotního a pracovního práva Vám poskytne FORTES LEGAL Hartman, Rychnovská - sdružení advokátů, partner PRÁVNÍ PORADNY na portálu Educomm.

http://www.forteslegal.cz/

 

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME