Mozek lidí z amazonského deštného pralesa stárne pomaleji

Zdravá strava, pohyb jako každodenní součást života, izolace od civilizace - tak lze charakterizovat domorodé obyvatele bolivijského pralesa - kmen Tsimanů. Pro lidi z kmene Tsimanů to znamená jednoznačný benefit. Již v rámci studie publikované v roce 2017 v časopisu The Lancet bylo zjištěno, že lidé tohoto kmene mají nejzdravější srdce na světě. Byla u nich pozorována vůbec nejnižší incidence ischemické choroby srdeční ze všech srovnávaných populací. Cévy se „neucpávali" ani nejstarším členům jejich komunity.

Stárnutí se projevuje ale také úbytkem mozkové tkáně, což s sebou přináší i zhoršené mozkové funkce a rozvoj demence a Alzheimerovy choroby. To však neplatí pro členy izolovaného kmene Tsimanů. Díky aktivnímu životnímu stylu a stravě bez tuků jejich mozek stárne výrazně pomaleji než mozek lidí ve vyspělých zemích světa. Tsimané se živí především sběrem a pěstováním plodin (banány, maniok), rybolovem a chovem domácích zvířat tak, jak to dělali jejich předci.

Tradiční životní styl Tsimanů ale nezahrnuje přístup k moderní lékařské péči, vystavuje proto tyto lidi zvýšenému riziku infekčních chorob, a tedy zvýšenému riziku zánětů. Protože systémový zánět je spojen s mozkovou atrofií v pozdějším věku, bylo otázkou, zda u Tsimanů k úbytku mozkové hmoty také dochází, nebo je u nich z nějakého důvodu riziko menší, jak naznačuje jejich dobré kardiovaskulární zdraví. Nová studie¹ na tuto otázku našla odpověď. Kondice kardiovaskulárního systému je ve výsledku pro zdravý mozek ve vyšším věku důležitější, než zánětlivé faktory spojené s infekčními nemocemi.

Nová data publikovaná v časopisu The Journals of Gerontology ukazují, že u Tsimanů s narůstajícím věkem dochází k výrazně menší mozkové atrofii. To znamená, že jejich mozek se v průběhu života zmenšuje výrazně méně než mozek lidí žijících na území USA či Evropy. S tím souvisí také nižší pravděpodobnost zhoršení kognitivních funkcí a fyzických schopností ve stáří a také nižší pravděpodobnost rozvoje demence. Vědci v rámci studie zhotovili CT snímek mozku 746 dospělých Tsimanů ve věku od 40 do 94 let. CT snímek využili pro výpočet mozkového objemu. Zjistili, že se Tsimané ve vyšším věku potýkají v průměru s menším úbytkem mozkového objemu než účastníci předcházející studie, kteří pocházeli z Německa, Holandska či USA. Mozek stárnoucích Tsimanů je tak ve výrazně lepší kondici než mozek stárnoucích obyvatel vyspělých zemí.

V současnosti je dobře známo, že obezita (běžně se vyskytující v moderních industrializovaných společnostech) je spojena s kardiovaskulárními chorobami a úbytkem mozkového objemu. Zároveň ale platí, že se na mozkové atrofii mohou podílet také další faktory.

„Náš sedavý životní styl a strava bohatá na cukry a tuky může s věkem zrychlovat ztrátu mozkové tkáně a dělat nás více náchylné k nemocem jako je Alzheimerova choroba," říká antropolog Hillard Kaplan z Chapman University, který tým vědců vedl a který se studiu Tsimanů věnuje již bezmála dvě desetiletí.

Publikace:

Andrej Irimia, Ph.D., Nikhil N Chaudhari, MS, David J. Robles, MA, Kenneth A Rostowsky, BS, Alexander S Maher, MS, Nahian F Chowdhury, BS, Maria Calvillo, MA, Van Ngo, BS, Margaret Gatz, PhD, Wendy J Mack, PhD, E Meng Law, MD, M Linda Sutherland, MD, James D Sutherland, MD, Christopher J Rowan, MD, L Samuel Wann, MD, Adel H Allam, MD, Randall C Thompson, MD, David E Michalik, DO, Daniel K Cummings, PhD, Edmond Seabright, PhD, Sarah Alami, MA, Angela R Garcia, PhD, Paul L Hooper, PhD, Jonathan Stieglitz, PhD, Benjamin C Trumble, PhD, Michael D Gurven, PhD, Gregory S Thomas, MD, Caleb E Finch, PhD, Hillard Kaplan, PhD, The Indigenous South American Tsimane vykazují relativně mírný pokles objemu mozku s věkem navzdory vysokému systémového zánětu , Gerontologické časopisy: Řada A, 2021;, glab138, https://doi.org/10.1093/gerona/glab138

......

Co bych měl jíst, abych se vyhnul srdečním chorobám?

Rostlinné potraviny by dle Cardiovascular Research, periodika Evropské kardiologické společnosti, měly dominovat zdravé stravě srdce.¹ Tento komplexní přehled výzkumu v oblasti potravin a srdečních chorob poskytuje aktualizované důkazy o tom, kolik a jak často lze každou položku bezpečně konzumovat.

"Neexistuje žádný náznak toho, že by nějaké jídlo bylo z hlediska kardiovaskulárního rizika jed." Je to otázka množství a frekvence spotřeby, "uvedl autor studie prof. Gabriele Riccardi z Neapolské univerzity Federico II, Itálie. 

Celkově existují konzistentní důkazy, že u zdravých dospělých osob je nízká spotřeba soli a potravin živočišného původu a zvýšený příjem rostlinných potravin - včetně celozrnných výrobků, ovoce, zeleniny, luštěnin a ořechů - spojena se sníženým rizikem aterosklerózy. Totéž platí pro nahrazování másla a jiných živočišných tuků netropickými rostlinnými tuky, jako je olivový olej.

Nové důkazy odlišují zpracované a červené maso (obojí spojené se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění) od drůbeže, která nevykazuje žádný vztah při mírném příjmu (až tři porce po 100 g týdně). 

Červené maso (tj. hovězí, vepřové, jehněčí) by mělo být omezeno na dvě porce po 100 g týdně.

Luštěniny (až čtyři porce po 180 g týdně) jsou doporučenou bílkovinnou náhradou červeného masa. 

Mírná spotřeba ryb (dvě až čtyři porce po 150 g týdně) je také podporována nejnovějšími důkazy o prevenci srdečních onemocnění. 

Drůbež může být vhodnou bílkovinnou alternativou červeného masa, ale v mírném množství.

Pokud jde o ovoce a zeleninu, vzhledem k jejich silné souvislosti s nižším rizikem aterosklerózy by měla být denní spotřeba zvýšena až na 400 g na osobu. 

Pokud jde o ořechy, doporučuje se hrstka (asi 30 g) denně.

Pro zdravou populaci nedávné důkazy nepodporují požadavek používat mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku místo plnotučných jako prevenci srdečních onemocnění. Naopak plnotučné i nízkotučné mléčné výrobky, v mírném množství a v kontextu vyvážené stravy, nejsou spojeny se zvýšeným rizikem.

„Malé množství sýra (tři porce po 50 g týdně) a pravidelná konzumace jogurtu (200 g denně) jsou dokonce spojeny s ochranným účinkem, protože jsou fermentovány," uvádí studie. Střevní bakterie hrají hlavní roli při ovlivňování kardiovaskulárního rizika a fermentované mléčné výrobky obsahují bakterie podporující zdraví.

Pokud jde o obiloviny, poskytuje se nová rada podle glykemického indexu (GI), kde potraviny s vysokým GI zvyšují hladinu cukru v krvi rychleji než potraviny s nízkým GI. Potraviny s vysokým GI (tj. bílý chléb, bílá rýže) jsou spojeny se zvýšeným rizikem aterosklerózy; spotřeba by proto měla být omezena na dvě porce týdně a jinak by měla být nahrazena celozrnnými potravinami (tj. chléb, rýže, oves, ječmen) a potravinami s nízkým GI (tj. těstoviny, předvařená rýže, kukuřičná tortilla).

Také káva a čaj (až tři šálky denně) jsou spojené se sníženým kardiovaskulárním rizikem. 

Nealkoholické nápoje, včetně nízkokalorických variant, jsou spojeny s vyšším rizikem a měly by být nahrazeny vodou, s výjimkou omezených případů.

Mírná konzumace alkoholu (víno: až dvě sklenice denně u mužů a jedna sklenice u žen; nebo jedna plechovka piva) je spojena s nižším rizikem srdečních onemocnění ve srovnání s vyšším množstvím nebo abstinencí. Profesor Riccardi však řekl: „Vzhledem k celkovému dopadu alkoholu na zdraví by měl být tento důkaz interpretován spíše jako maximální povolený příjem než jako doporučené množství."

Pokud jde o čokoládu, dostupné důkazy umožňují až 10 g tmavé čokolády denně. 

Profesor Riccardi řekl: „Musíme znovu objevit kulinářské tradice, jako je středomořská strava, která má vynikající recepty s použitím fazolí, celozrnných výrobků, ořechů, ovoce a zeleniny."

Studie: Riccardi G, Giosuè A, Calabrese I, Vaccaro O. Dietní doporučení pro prevenci aterosklerózy. Cardiovasc Res . 2021. doi: 10,1093 / cvr / cvab173.

......