Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



VLIV ZDRAVÍ SRDCE MATKY NA PRŮBĚH PORODU A PŘÍPADNÉ KOMPLIKACE



Studie s více než 18 miliony těhotenství ukázala silný a odstupňovaný vztah mezi zdravím srdce žen a výsledky těhotenství. Výzkum byl publikován 21. 7. 2021 v časopise European Journal of Preventive Cardiology.1

Vědci zkoumali přítomnost čtyř rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u žen před těhotenstvím:

  • nezdravá tělesná hmotnost
  • kouření,
  • hypertenze
  • cukrovka 

Pravděpodobnost klíčových těhotenských komplikací - přijetí na jednotku intenzivní péče matky (JIP), předčasný porod, nízká porodní hmotnost a úmrtí plodu - se postupně zvyšovala s počtem kardiovaskulárních rizikových faktorů před těhotenstvím.

„Jednotlivé kardiovaskulární rizikové faktory jako je obezita a hypertenze, přítomné před těhotenstvím, byly spojeny se špatnými výsledky jak pro matku, tak pro dítě," uvedla autorka studie Dr. Sadiya Khan z Lékařské fakulty Feinbergské univerzity v americkém Chicagu.

„Naše studie nyní ukazuje vztah závislý na dávce mezi počtem rizikových faktorů a několika komplikacemi. Tato data podtrhují, že prioritou musí být zlepšení celkového zdraví srdce před těhotenstvím, " řekla dále lékařka, která zkoumá epidemiologii a rizika srdečního selhání.

Studie byla průřezovou analýzou údajů o matkách a plodu z amerického Národního centra pro statistiku zdraví (NCHS), které shromažďuje informace o všech živě narozených a úmrtích plodu po 20 týdnech těhotenství. Údaje na úrovni jednotlivců byly shromážděny od narození po ženy ve věku 15 až 44 let od roku 2014 do roku 2018.

Byly shromážděny informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti čtyř kardiovaskulárních rizikových faktorů před těhotenstvím: index tělesné hmotnosti (BMI; pod 18,5 kg / m2 nebo nad 24,9 kg / m2), kouření, hypertenze a cukrovka. Ženy byly kategorizovány jako ženy s rizikovými faktory 0, 1, 2, 3 nebo 4. Vědci odhadli relativní rizika přijetí na JIP u matky, předčasného porodu (před 37 týdny), nízké porodní hmotnosti (do 2 500 g) a úmrtí plodu spojená s rizikovými faktory (1, 2, 3 nebo 4) ve srovnání s ženami bez rizik (0). Všechny analýzy byly upraveny podle věku matky při porodu, rasy / etnického původu, vzdělání, přijetí prenatální péče, parity a plurality narození.

Do analýzy bylo zahrnuto celkem 18 646 512 těhotenství. Průměrný věk matky byl 28,6 roku. Více než 60 % žen mělo jeden nebo více kardiovaskulárních rizikových faktorů před těhotenstvím, přičemž 52,5 %, 7,3 %, 0,3 % a 0,02 % mělo 1, 2, 3 a 4 rizikové faktory.

Ve srovnání se ženami bez rizikových faktorů před těhotenstvím měly ženy se všemi čtyřmi rizikovými faktory (3242 žen) přibližně 5,8krát vyšší riziko přijetí na JIP, 3,9krát vyšší riziko předčasného porodu, 2,8krát vyšší riziko nízké porodní hmotnosti a 8,7krát vyšší riziko úmrtí plodu.

Existovala odstupňovaná souvislost mezi zvyšujícím se počtem rizikových faktorů před těhotenstvím a vyšší pravděpodobností nepříznivých výsledků. Například ve srovnání se ženami bez rizikových faktorů byl poměr rizika pro přijetí na JIP u matky 1,12 pro jeden rizikový faktor, 1,86 pro dva rizikové faktory, 4,24 pro tři rizikové faktory a 5,79 pro čtyři rizikové faktory.

Analýza byla opakována u žen majících první dítě (ženy s předchozím těhotenstvím byly vyloučeny) - s konzistentními výsledky.

„Provedli jsme tuto analýzu, protože ženy s komplikovaným prvním těhotenstvím mají větší pravděpodobnost komplikací v následujících těhotenstvích," řekla Dr. Khan a doplnila: „navíc gestační přírůstek hmotnosti může vést k vyššímu BMI do dalšího těhotenství. Viděli jsme velmi podobné výsledky, které posilují zjištění v celé kohortě. "

Úrovně obezity před těhotenstvím a vysokého krevního tlaku stoupají a existují určité náznaky, že ženy získávají kardiovaskulární rizikové faktory v dřívějším věku. Kromě toho dochází k těhotenství ve vyšším věku matky, což rizikovým faktorům poskytuje více času na akumulaci. Dohromady to vytvořilo dokonalou bouři více rizikových faktorů, dřívějšího nástupu a pozdějších těhotenství.

„Zjištění argumentují spíše pro komplexnější kardiovaskulární hodnocení před těhotenstvím, než aby se soustředily na jednotlivé rizikové faktory, jako je BMI nebo krevní tlak, izolovaně. Ve skutečnosti nejsou plánována všechna těhotenství, ale v ideálním případě bychom ženy hodnotili s dostatečným předstihem před otěhotněním, když je čas optimalizovat jejich zdraví," uzavřela Dr. Sadiya Khan. 

Zdroj: escardio.org

Reference

1. Wang MC, Freaney PM, Perak AM a kol . Sdružení zátěže kardiovaskulárních rizikových faktorů před těhotenstvím s nepříznivými výsledky u matek a potomků. Eur J Předchozí Cardiol . 2021. doi: 10,1093 / eurjpc / zwab121.

Zpět

ZAPOJTE SE DO PROJEKTU PODPORY DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ LÉKÁRNÍKŮ

Hrozí lékárníkům syndrom vyhoření? Jak jste na tom s duševním zdravím? Ve spolupráci s ČLnK vznikl anonymní dotazník, který můžete vyplnit do 17. 5. 2024. Vaše účast je zásadní pro získání cenných informací. Každý respondent hraje nezastupitelnou roli při identifikaci faktorů, které mohou vést k syndromu vyhoření mezi farmaceuty.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie