PharmDr. Gabriela Kroupová
Vedoucí lékárník, výkonná ředitelka lékáren Ave Group 

Já i moji kolegové máme jistě ještě čerstvě v paměti loňské jaro, kdy vypukla epidemie nemoci Covid-19. Jednou z látek, o kterou byl enormní zájem v lékárně, byl vitamin D. Získat ho byl nadlidský výkon a už tehdy jsem se začala zajímat o to, proč vlastně.

Vitamin D je souhrnný název pro steroidní hormonální prekurzory, označované jako kalciferoly. Dle struktury rozlišujeme vitamin D2 (ergokalciferol) a vitamin D3 (cholekalciferol). Jak dobře víme, náš organismus získává vitamin D především účinkem slunečního záření, dále z obsahu přijímané stravy či prostřednictvím podaného léku nebo potravinového doplňku. Uvádí se, že biologický poločas vitaminu D je 3 týdny. 

VITAMIN D A JEHO ROLE V ORGANISMU

Pro optimální účinek vitaminu D v organismu, zvláště účinku na metabolismus kostí, je potřebný i příjem vápníku. Vitamin D je nejvíce obsažen v rybím mase, ve vejcích, másle a vnitřnostech jako cholekalciferol. V houbách a lišejníku jako ergokalciferol. Příjem vitaminu D není ale v našich podmínkách dostatečný. Mnohé studie, které probíhaly, zjistily, že evropská populace má nedostatek tohoto vitaminu, což se odráží poté na případných potížích.

Vzhledem k podzimu, který nastoupil svou vládu a přináší velmi časté infekční onemocnění, jsem zjišťovala, jak je to tedy s vitaminem D a jeho vlivem na imunitu. Vitamin D ovlivňuje jak mechanismy vrozené, tak adaptivní imunitní reakce. V protiinfekční a protinádorové imunitě působí spíš jako imunostimulační látka, zatímco v regulaci autoimunitních pochodů jako imunosupresivum. Díky těmto vlastnostem nachází vitamin D uplatnění v prevenci infekčních a autoimunitních chorob. 

Jedna z oblastí, kde také probíhají studie, je spojitost mezi nízkou hladinou vitaminu D a vyskytující se obezitou. Lidé bojující s nadváhou mají údajně nižší hladinu vitaminu D.

O nedostatečném množství vitaminu D se také hovoří v souvislosti s vážnými onemocněními, jako je roztroušená skleróza, rakovina, diabetes, plicní onemocnění, jaterní onemocnění. Nový výzkum ukázal, že zvýšená hladina vitaminu D může pomoci zlepšit přežití pacientů s rakovinou tlustého střeva a s rakovinou kůže. Vyplývá to ze dvou studií, které byly publikovány v odborných časopisech British Journal of Cancer a Journal of Clinical Oncology. V nádorové tkáni může vitamin D potlačovat proliferaci buněk, angiogenezi a metastazování. Nedostatečnou hladinu vitaminu D má 20-60 % pacientů již při zjištění nádoru. Deficit vitaminu D dle mnoha autorů koreluje s vyšší agresivitou nádoru a s kratším přežíváním nemocných. I když zatím chybí klinické studie, které by jednoznačně prokázaly příznivý vliv suplementace vitaminu D na celkový výsledek léčby nádorového onemocnění, máme už dnes jasná doporučení pro léčbu deficitu vitaminu D v organismu. Vzhledem k vysoké prevalenci nedostatku vitaminu D u onkologických pacientů a riziku jeho dalšího poklesu v průběhu protinádorové léčby je na místě zařadit stanovení hladiny 25-(OH)D a korekci deficitu ke standardním postupům v onkologii.

Probíhají také studie v rámci ochrany plic, vliv na jaterní funkce, zánět (lupus, IBD, psoriáza), ovlivnění střevní sliznice, kognitivní funkce. 

JAKÁ JE DOSTATEČNÁ HLADINA VITAMINU D?

Stále diskutovaná je adekvátní potřebná dávka. Na škole nás učili (pravda, je to už let), že u dětí je to 400 IU a dospělých 800 IU.

Pro určení nedostatku vitaminů v těle se běžně používají dvě hladiny - deficitní hladina < 20 ng/ml (50 nmol/L), která je cílem většiny veřejných institucí, a nedostatečná hladina < 30 ng/ml (75 nmol/l), kterou doporučuje několik lékařských sdružení a odborníků. Příliš mnoho lidí nedosahuje ani jedné z uvedených hladin vitaminu D v těle. Deficitní hladiny vitaminu D < 20 ng/ml se ve většině světa vyskytují u 33 % populace, přičemž většina odhadů míry nedostatečné hladiny vitaminu D < 30 ng/ml je výrazně nad 50 % (v mnoha zemích i mnohem vyšší).

V zimním období se hladiny ještě snižují a u některých skupin je toto snížení znatelně výraznější: obézní osoby, osoby s tmavou pletí (zvláště žijící ve velké vzdálenosti od rovníku) a obyvatelé pečovatelských domů. Bylo prokázáno, že u 97,5 % lidí je k dosažení hladiny 20 ng/ml zapotřebí denní příjem vitaminu D 3875 IU (97 μg) a k dosažení hladiny 30 ng/ml,4 což je hladina, která překračuje všechna národní doporučení, 6 200 IU (155 μg) vitaminu D.

Než jsem začala psát tento článek, samotnou mě zajímalo, jak jsem na tom vlastně s „déčkem" já. Včera mi přišly výsledky krevních testů, kde jsem si mimo jiné vyprosila změřit hladinu vitaminu D.

A světe div se, jsem hluboce pod normu! Takže se mi potvrdilo vše, co jsem si prostudovala. Že skutečně populace má nedostatek vitaminu D a tento nedostatek může být spojen s mnohými onemocněními, a to nejenom oslabenou imunitou.

Reference:
1. Doporučený postup České pediatrické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských léikaů ČLS JEP pro suplementaci dětí a dospívajících vitaminem D, https://www.pediatrics.cz/content/uploads/2019/10/vitamin_d_finalni_web.pdf
2. Tomíška M., Novotná Š., Klvačová L., Tůmová J., Janíková A.: Vitamin D při léčbě nádorového onemocnění. Klin Onkol 2015; 28(2): 99-104
3. Palacios C, Gonzalez L. Je nedostatek vitaminu D hlavním globálním problémem veřejného zdraví? J Steroid Biochem Mol Biol. 2014 Říjen;144 Pt A:138-45. doi: 10.1016/j.jsbmb.2013.11.003. EPUB 2013 Listopad 12. PMID: 24239505; PMCID: PMC4018438.
4. Giustina A, Adler RA, Binkley N et al. Konsenzuální prohlášení z 2 Mezinárodní konference o kontroverzích v vitaminu D. Rev Endocr Metab Disord. 2020 Březen;21(1):89-116. doi: 10.1007/s11154-019-09532-w. PMID: 32180081; PMCID: PMC7113202.nd
5. Vranić L, Mikolašević I, Milić S. Nedostatek vitaminu D: Důsledek nebo příčina obezity? Medicina. 2019; 55(9):541
6. https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-HealthProfessional/ 

Inzerce