Především obézní kuřáci a častí konzumenti uzenin by měli zpozornět a přihlásit se do Programu časného záchytu karcinomu plic. Lékaři při vyšetřeních umějí najít i raná stadia chronické bronchitidy, chronické obstrukční plicní nemoci nebo plicní fibrózy, které této nemoci často předcházejí.
Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, má data z loňského roku: „Zaznamenali jsme, a čísla z dalších nemocnic tento počet nepochybně zvýší, 70 nálezů určených k dalšímu vyšetření a z 15 případů karcinomů plic je více než polovina ve stadiu 1, takže těmto pacientům můžeme říci, že je odoperujeme a budou normálně žít. K základní prevenci tohoto onemocnění patří informace, že škodí jakákoli dávka nikotinu; je pravda, že určité typy pacientů onemocní z důvodů genetického znevýhodnění, ale těch je minimum."
Léčení rychle a „na míru"
Program časného záchytu rakoviny plic se týká především lidí mezi 55. a 74. rokem věku, kteří kouří asi 20 cigaret denně po dobu 20 let. Na zmíněný program a případné objevení nádoru prakticky ihned navazuje speciální diagnostika a léčba v 8 pneumoonkochirurgických centrech. Multidisciplinární tým tvoří plicní lékař, hrudní chirurg, radiodiagnostik, onkolog a radiační onkolog. Patřičnou akreditaci má u nás i 27 radiologických pracovišť. Ve specializovaných centrech má pacient k dispozici nejmodernější typ léčení.
„Naším hlavním cílem je zvýšit včasnou možnost operability nádoru," potvrzuje slova prof. Vašákové i prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku.
„Nechceme, aby pacient, dejme tomu tři měsíce, putoval mezi ordinacemi, ale aby se ihned dostal do péče specializovaného týmu, který si umí poradit i s případnými komplikacemi a rehabilitací. Některá z našich center už operují roboticky a v příštím roce počítáme s tím, že všechna naše pracoviště budou této dokonalé technologie využívat. Další novinkou, kterou potvrzuje řada odborných studií, je nasazení kombinace chemoterapie a imunoterapie jako první krok ke zmenšení nádoru, a to ještě před operací. Studie ukázaly, že téměř čtvrtina pacientů se pak nádoru zcela zbaví."
Přes všechny úspěchy nejsou u nás počty nemocných vůbec radostným údajem - rakovinou plic každý rok onemocní hodně přes 60 tisíc osob a 5 400 na ni zemře.
Rakovina plic není jeden nádor
„Smutné je, že roste počet žen s tím to onemocněním," doplňuje informace prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS. „Navíc - u starších pacientů, kteří obvykle trpí i dalšími chorobami, je léčení komplikovanější. Proto je nesmírně důležitá precizní diagnostika. Každý nádor je jiný, objevujeme řadu podskupin a hledáme tu nejlepší možnou léčbu. Optimistickým tvrzením je fakt, že se dobře léčení pacienti mohou dožít dalších objevů a nových metod, které jim mohou prodloužit život."
Někdy zapracují i geny
Pětačtyřicetileté Iloně před dvěma lety diagnostikovali rakovinu plic, i když nikdy nekouřila a žila zdravě. Ovšem tady se zřejmě negativně projevily geny - oba rodiče zemřeli na karcinom v poměrně mladém věku.
„Proč zrovna já, ptala jsem se," říká Ilona, „ale pak jsem si řekla, že to zvládnu, protože mi lékaři objevili nemoc včas. Teď se cítím dobře, i když se trochu zadýchávám při fyzické zátěži a rychlé chůzi. Ale jsem klidnější, pokornější a umím se zastavit. V práci jsem ubrala, vyhýbám se stresu a mám skvělého partnera. Ten mi pomáhá i v mém novém projektu."
Nekašli na to
Projekt PROdýchej pacientské organizace Amelie pomáhá nemocným a jejich blízkým, výzva Nekašli na to má za cíl zviditelnit Program časného záchytu karcinomu plic (www.prevenceproplice.cz). Výzva cílí na ty, kteří nechodí pravidelně k lékaři, protože se bojí vyšetření a jeho výsledku. Právě dlouhotrvající kašel je jedním z příznaků, že něco není v pořádku.
Mgr. Jana Ulíková
........................................................................................
Osvětu mezi pacienty dlouhodobě šíří Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)? Každý rok na podzim pořádá ve vybraných obchodních centrech měření plic (spirometrii) a zároveň příchozím radí, na koho se mají s obtížemi obrátit.
„Zapojujeme se také do aktivit, jako je Den zdraví, Aktivní Česko, pořádáme edukační besedy a přednášky o plicních nemocech v klubech seniorů. Každý krok, který povede k časnému záchytu nemoci se vyplatí," říká doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., člen výboru ČOPN a přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka.
Vzdělávací platforma Plice.online zadala v červenci 2023 výzkumné agentuře Evalytics průzkum znalostí Čechů o rakovině plic? Vyplynulo z něj například, že bývalí kuřáci, jsou méně vnímaví k dlouhodobému kašli jako možnému příznaku plicní rakoviny než aktivní kuřáci. A že ochota podrobit se vyšetření je výrazně vyšší u spotřebitelů zahřívaného tabáku, vaporizérů a dalších „nehořících" alternativ, oproti skupině kuřáků klasických cigaret.
„Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se - berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter - tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru," říká pneumoonkolog MUDr. Libor Havel z pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.