S psychikou je to podle předního českého psychologa a psychoterapeuta, prof. PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D., MBA, jako s imunitním systémem - musí se trénovat. A stejně jako imunitu „otrkává" očkování, dávkováním mírných stresových situací posilujeme psychickou odolnost jedince. Konkrétně měl na mysli děti, protože moderní rodiče aktuálně spíše razí cestu „ochranářskou". Podle profesora Ptáčka, který se stal mj. v roce 2018 prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí ISPCAN, je tento výchovný přístup jedním z několika faktorů, díky kterým narůstá ve společnosti počet děti a dospívajících s psychickými poruchami.
Současný nápor na psychiatrické a psychologické služby je zcela mimořádný a celý systém zažívá krizi. Péče o duševně nemocné děti a dospívající vyžaduje další navýšení kapacit v rámci psychiatrické péče a zapojení moderních přístupů v léčbě.
„Duševní zdraví dětí se bezpochyby zhoršuje v důsledku řady faktorů. Mezi ně patří řada problematických sociopolitických jevů, jako byl covid, ekonomická krize, migrace a další. Jako velmi podstatný faktor je nutné zmínit i rozvoj multimediálních technologií a sociálních sítí," zdůrazňuje prof. Radek Ptáček, působící jako klinický psycholog 1. LF UK a VFN.
Potřebný stacionář pro křehké dospívající
Díky realizaci projektu Edukačně terapeutického centra VFN na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN lze dětem od 14 do 19 let s psychickými problémy nabídnout kvalitnější ambulantní péči i lepší edukaci jejich rodičů v motivujícím prostředí denního stacionáře a dvou unikátních terapeutických zahrad. Projekt pro adolescenty za více než 14,5 milionu korun je financován z Fondů EHP 2014-2021.
Denní stacionář pro adolescenty poskytuje služby klientům s cílem naplňovat hodnoty vycházející z Evidence Based přístupů. Důraz je kladen na řádnou docházku do stacionáře, dodržování pravidelného režimu - jídelního, spánkového, volnočasového. Součástí programu je i příprava na návrat do školy, za účelem kontinuity ve vzdělávání. Prioritou je spolupráce rodičů v terapeutickém procesu a jejich účast na systematické rodinné terapii. Standardní délka programu je 6 až 8 týdnů a závisí na zdravotním stavu klienta. Pobyt je pak možné opakovat znovu po roce.
Do programu denního stacionáře bylo po dobu trvání projektu (od roku 2021 až do března 2024) zapojeno 200 pacientů. Kromě podpory a rozvoje multidisciplinární péče u duševně nemocných dětí a dospívajících vznikla také edice edukačních materiálů pro zdravotnické pracovníky pečující o děti s duševními poruchami, nezdravotnické odborníky, neformální pečovatele, pedagogy i rodinné příslušníky, které dosud v nabídce chyběly. Tematicky se edukační materiály vztahují k osmi diagnostickým okruhům: afektivní poruchy, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, poruchy autistického spektra, ADHD, poruchy spánku, psychotické poruchy a návykové nemoci.
„Projekt Edukačně terapeutického centra VFN na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN je skutečně mimořádným pro svoji komplexnost. Práce začíná edukací rodičů a zúčastněných osob, proto byly pro ně vytvořeny v prvním kroku chybějící edukační materiály", říká jejich spoluautor, prof. Radek Ptáček.
Zatím se jedná o ojedinělé zařízení v ČR pro diagnostiku a léčbu psychických poruch dospívajících. Ambulantní část centra zajištuje propuštěným pacientům ambulantní psychiatrickou a terapeutickou péči. Multioborový tým odborníků složený nejen z psychiatrů a psychologů, ale i sociálních pracovníků, pedagogů, adiktologů, všeobecné psychiatrické sestry, nutričních terapeutů, ergoterapeutů a dalších se zde věnuje léčbě poruch v období dospívání, jako jsou poruchy emoční, adaptační, psychosomatické, neurotické, poruchy příjmu potravy a postcovidové následky. Do Denního stacionáře pro adolescenty nelze přijmout dospívající, kteří aktivně užívají návykové látky nebo jsou ohroženi vysokým rizikem sebevraždy.
„Díky rozšířenému týmu zdravotníků a multidisciplinárnímu přístupu jsme získali možnost přizpůsobit program individuálním potřebám dospívajících a naplnili cíle nabízených aktivizačních programů, jako jsou obnovení, udržení a zlepšení sociálních vztahů, zlepšení výkonnosti, zvýšení sebedůvěry a zlepšení psychického stavu klientů," vyzdvihuje úspěchy terapie MUDr. Eva Kitzlerová, Ph.D., primářka Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN s tím, že v průběhu realizace projektu došlo k rozšíření programu denního stacionáře a otevření skupiny pro adolescenty s poruchou příjmu potravy. Terapie jsou možné za přítomnosti rodičů a dalších pečujících. Mezi aktivity patří lekce jógy, pohybové aktivity s fyzioterapeutem, probíhá zde canisterapie, nácvik stolování a další specificky zaměřené terapie.
„Pokud má pacient zájem účastnit se psychoterapeutického programu Denního stacionáře pro adolescenty, pak je nutné, aby jeho zákonný zástupce v případě nezletilého pacienta zaslal zprávu s popisem obtíží potomka a přiložil zprávu od ambulantního psychiatra, propouštěcí zprávu z hospitalizace či zprávu z psychologického vyšetření," upřesňuje pravidla přijetí Mgr. Podávková, psycholožka a koordinátorka Denního stacionáře pro adolescenty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.
Terapeutické zahrady
V rámci zdokonalení stávajících terapeutických a sociálně rehabilitačních metod přistoupila VFN ke kompletní rekonstrukci, obnově a vybavení dvou zahrad v areálu Psychiatrické kliniky - sportovně terapeuticko relaxační zahrady a zahrady s implementací venkovní učebny.
„Ve sportovně terapeuticko relaxační zahradě nacvičujeme praktické dovednosti v reálném prostředí. Procvičujeme sociální návyky, klienti se věnují zahradnickým pracím, zalévání, hrabání, poznávání rostlin a stromů. Součástí zahrady je i ohniště používané při terapeutických aktivitách a nácviku stolování v přírodě. Dále bylo pořízeno vybavení pro relaxační, herní a pohybové aktivity," popisuje využití zahrad primářka Eva Kitzlerová.
Chramst
Zdroj: Tisková konference TERAPIE HROU A MULTIDISCIPLINÁRNÍ PÉČE: ÚSPĚCHY V LÉČBĚ NOVÉHO TERAPEUTICKÉHO CENTRA; Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, 26. 3. 2024
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.