
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Mozkomíšní mok
Nedostatek spánku zvyšuje riziko Alzheimerovy nemoci a lidé s tímto onemocněním mají často problémy se spánkem. Naskýtá se otázka proč. Tým vědců z Bostonu zjišťoval, co se děje během spánku s mozkomíšním mokem. Zjistili, že během hlubokého NREM spánku dochází přibližně každých 20 vteřin ke zvýšení objemu cirkulujícího mozkomíšního moku. Tomu předcházejí pomalé elektrické vlny. Během doby, kdy dochází k zvýšenému průtoku mozkomíšního moku, klesá prokrvení mozku. To zvětšuje prostor pro mozkomíšní mok a usnadňuje vyplavování odpadních produktů včetně těch, které zvyšují riziko Alzheimerovy nemoci.
NĚKOLIK TIPŮ PRO ZDRAVÝ SPÁNEK
Léky, které se při poruchách spánku běžné používají, jsou většinou návykové. Dost často dochází k tomu, že je závislý pacient užívá i během dne. Relativně bezpečný je melatonin, ale i ten může mít vedlejší účinky
Fialová hodina je hodina před spaním. V té době je lépe se věnovat klidným a příjemným záležitostem. Vhodné jsou např. klidný rozhovor, uklidňující kniha nebo příjemná a melodická hudba.
Relaxační techniky: Nahrávka relaxační techniky speciálně vytvořené pro zdravé usínání je volně na webu drnespor.eu (Nešpor, 2019).
Kofein: Zvlášť silně působí budivé látky v nápojích na děti. Kdo má poruchy spánku, neměl by po 17. hodině přijímat nic, co obsahuje kofein. Kofein má totiž dlouhý biologický poločas, v plazmě je to 3-7 hodin. Některé léky, včetně orálních kontraceptiv, mohou navíc biologický poločas podstatně prodloužit.
Pozor na jídlo: Kdo nemá vážný důvod, neměl by jíst nejméně 2-3 hodiny před spaním.
Životní styl: Přes den je lépe nespat, leda by vznikl spánkový dluh po práci v noci. Zvláště ti, kdo pracují duševně, by si měli najít čas na jógu, cvičení, běh, procházku atd.
Tma: Pro zdravý spánek je nejvhodnější naprostá tma, proto se vyplatí si pořídit do ložnice kvalitní zatemnění.
Možné chyby a problémy: Není správné se do spánku nutit, v noci pouštět televizi nebo počítač a kouřit. Daleko vhodnější je při nočním probuzení praktikovat vhodnou relaxační nebo meditační techniku.
Noční práce: Lidé, kteří pracují v noci, jsou v náročné situaci a poruchy spánku u nich bývají častější. Měli by proto tím víc dbát na zdravý způsob života, vyhýbat se alkoholu a návykovým lékům a naučit se relaxovat.
Růžová hodina: Je to hodina mezi vstáváním a odchodem do práce. Dostatečná časová rezerva umožní si lehce zacvičit, v klidu se nasnídat a připravit si vše potřebné.
Odkazy:Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz