
Českému pracovnímu týmu z Univerzity Karlovy se podařilo zapojit mezi evropská akademická pracoviště zabývající se farmakologickou léčbou u novorozenců a dětí. Do evropského projektu se zapojil Ústav farmakologie 1. lékařské fakulty a VFN spolu s Klinikou dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty VFN pod vedením prof. MUDr. Ondřeje Slanaře PhD., přednosty Farmakologického ústavu 1. LF UK, a MUDr. Pavly Pokorné PhD. Projekt je plánován na období 2018-2024.
Vylepšení stávající praxe dávkování léčiv a dosažení bezpečné a optimální farmakologické léčby u dětí je cílem mezinárodního evropského konsorcia s názvem c4c (Connect4Childern - Collaborative network for European clinical trials for children). Projekt spojuje 34 akademických institucí a 10 zástupců farmaceutického průmyslu ve dvaceti evropských zemích.
Cílem projektu conect4children (C4C) je vytvořit celoevropskou síť klinických center pro provádění pediatrických klinických hodnocení.
Univerzita Karlova se bude podílet na projektu zapojením do sítě klinických center, farmakologického výzkumu v pediatrii a neonatologii včetně podpory scientific advice c4c a propojení s CzechPharmNet, a vzdělávacího modulu, jehož cílem je vytvořit integrovaný vzdělávací systém pro všechny zúčastněné v neonatologickém/pediatrickém klinickém hodnocení.
Jaké oblasti se konsorcium c4c věnuje a proč?
V současné době je situace taková, že až 80 %, v závislosti na věku cílové skupiny a terapeutické skupině, všech léčivých přípravků běžně používaných u dětí nemá v této populaci dostatek dat o účinnosti/bezpečnosti či farmakokinetice.
„Větší část léčebných přípravků se dětem podává bez klinických výzkumů a bez existence odborných doporučení dávkování pro daný věk. Rozdíl mezi vývojem nových léčiv pro dospělé a pro děti je značný, proces vývoje nového léčiva u dětí je velmi obtížný. Dávkování léčiv u dětí pouze podle věku či tělesné hmotnosti není zcela správné," vysvětlují MUDr. Pavla Pokorná PhD. a prof. MUDr. Slanař PhD.
Projekt C4c může napomoci ke zlepšení klinického výzkumu v denní klinické praxi v oblasti dětské klinické farmakologie. Cílem je vytvoření udržitelné integrované celoevropské sítě klinických center pro farmakologické a pediatrické klinické vzdělávání a usnadnění provádění pediatrických klinických hodnocení.
Jak lze shrnout zapojení České republiky?
Univerzita Karlova se projektu c4c zúčastní zapojením do sítě klinických center, farmakologického výzkumu v pediatrii a neonatologii, který je navázán na českou pracovní skupinu reprezentovanou CzechPharmNet, a podporou vzdělávacího modulu c4c zaměřeného na vytvoření integrovaného vzdělávacího systému pro všechny účastníky pediatrických klinických hodnocení.
Díky projektu c4c vybuduje Univerzita Karlova, propojena s aktivitu CzechPharmNet, síť spolupracujících klinických a výukových center v České republice a v budoucnu i na Slovensku. Tato vzniklá infrastruktura center bude zaměřena na multidisciplinární přístup a bezpečnou a účinnou farmakologickou léčbu u novorozenců a dětí zejména do 3 let věku. Propojí se tak snahy českých a slovenských neonatologů, pediatrů, farmakologů, farmaceutů, matematiků, výzkumníků a dalších odborníků. Jedná se o první snahu v České republice o propojení různých odborností s cílem vylepšení dosavadní praxe dávkování léčiv a dosažní optimální léčby u novorozenců a u dětí.
„Pokud skupinu dětí, kterou léčíme, předáváme od neonatologů a pediatrů na intenzivní péči praktickým pediatrům, měla by i tady fungovat návaznost v bezpečné farmakoterapii," říká MUDr. Pavla Pokorná PhD.
Pracovní skupina CzechPharmNet vznikla v roce 2012 jako skupina odborníků u České společnosti pro experimentální a klinickou farmakologii a toxikologii při ČLS JEP.
Spoluzakladateli jsou právě prof. MUDr. Ondřej Slanař PhD. a MUDr. Pavla Pokorná PhD., tedy řešitelé a koordinátoři projektu c4c pro Českou republiku.
V současné době připravuje Univerzita Karlova ve spolupráci s CzechPharmNet retrospektivní studii, tedy sběr dat a průzkum formou dotazníků. Ty budou distribuovány praktickým lékařům a rizikovým poradnám - centrům komplexní péče, zároveň bude snaha i zapojení laické veřejnosti a rodičovské iniciativy. Cílem studie je mapováním současné situace v užívání antikonvulzivních léčiv v České republice u dětí mladších tří let.
Ve dnech 5. - 6. 2. 2020 proběhne ve Varšavě setkání jednotlivých národních týmů z mnoha zemí Evropy zapojených do c4c projektu.
Zdroje: tisková zpráva AIFP, https://c4c.cuni.cz/C4C-1.html
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.