Úspěch transplantace kostní dřeně závisí na optimální kondici dárcovských krvetvorných kmenových buněk, které jsou pacientovi podány. Vědci nově objevili, že buňky, které byly dosud považovány za neškodné, mohou úspěšnost transplantace snížit. Mezinárodní výzkumný tým vedený Meritxell Alberich-Jorda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR publikoval v časopise Stem Cell Reports studii, která identifikuje buňky a molekuly přítomné v krvi dárce jako klíčové prvky řídící aktivitu krvetvorných kmenových buněk při transplantaci kostní dřeně.¹

U pacientů, kteří trpí poruchami krvetvorby, je transplantace kostní dřeně často používaným zákrokem.  Odstraní se při něm nefunkční krvetvorný systém pacienta a nahradí se transfuzí zdravých krvetvorných kmenových buněk od zdravého dárce, které se v kostní dřeni usadí, časem se pomnoží a vytvoří funkční krvetvorný systém.

Úspěch tohoto postupu závisí na kvalitě a vhodnosti krvetvorných kmenových buněk přítomných ve vzorku odebraném od dárce. Meritxell Alberich-Jorda se svou skupinou a s kolegy z pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy a zahraničními spolupracovníky z Brazílie a USA nedávno zjistili, že jeden typ krevních buněk přítomných ve vzorku dárce může krvetvorné kmenové buňky oslabit.

Bojovníci, kteří zasahují nesprávné cíle

Tyto buňky, označované jako NK buňky (z anglického „natural killers", tzn. „přirození zabíječi") jsou jako specializovaní bojovníci, kteří likvidují infekce nebo také rakovinné buňky a za normálních okolností na vlastní zdravé buňky neútočí. Přítomnost tohoto typu buněk ve vzorku dárce má však negativní dopad na vzácné a citlivé krvetvorné kmenové buňky.

„NK buňky se během transplantace aktivují a pak produkují protein interferon gama, který negativně ovlivňuje schopnost krvetvorných kmenových buněk kolonizovat tělo dárce a vede ke zhoršení jejich kondice. Tato pozorování nás vedou k myšlence, že odstranění přirozených zabíječských buněk ze vzorku dárce nebo inaktivace interferonu gama během transplantace kostní dřeně by mohlo zlepšit úspěšnost tohoto klinického postupu," vysvětlila Meritxell Alberich-Jorda. 

Když krev nechrání

Krvetvorný systém je zodpovědný za produkci veškeré krve v našem organismu, která rozvádí kyslík do různých částí těla a chrání nás před infekcemi. Tento systém produkce krvinek funguje jako jakýsi rozvětvený strom, v němž kmen, jenž dává vzniknout všem odlišným typům buněk (neboli menším větvím), představují krvetvorné kmenové buňky. Bohužel, u některých pacientů je „krvetvorný strom" narušen a nevětví se správně. Pokud standardní léčba selže, je pro tyto pacienty konečnou možností nahrazení defektních krvetvorných kmenových buněk zdravými, což je proces známý jako transplantace kostní dřeně.

Obrázek: Aktivované buňky přirozených zabíječů (NK) produkují velké množství interferonu gama (IFNg), molekuly, která může ovlivnit funkci krvetvorných kmenových buněk (HSC). Terapeutické přístupy vedoucí ke snížení účinku INFg by mohly napomoci u transplantací, při kterých je počet kmenových buněk omezen.

(Autor: Maria Kuzmina, Ústav molekulární genetiky AV ČR)

Zdroje: Oddělení komunikace AV ČR, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.

Literatura:
1. Lobo de Figueiredo-Pontes L, Adamcova MK, Grusanovic S, Kuzmina M, Aparecida Lopes I, Fernandes de Oliveira Costa A, Zhang H, Strnad H, Lee S, Moudra A, Jonasova AT, Zidka M, Welner RS, Tenen DG, Alberich-Jorda M: Improved hematopoietic stem cell transplantation upon inhibition of natural killer cell-derived interferon-gamma. Stem Cell Reports 2021. [pubmed] [doi]