Online informace pro lékárny

VĚDCI 1. LF UK ODHALILI STRUKTURY ŘÍDÍCÍ BIORYTMUS POHYBU V MOZCÍCH MYŠÍ

Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Vědci tak přispěli k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.

Biorytmy, nejčastěji cirkadiánní (24hodinové) rytmy jsou savcům včetně lidí vrozené a probíhají i ve zcela neperiodickém prostředí, například ve stálé tmě.

„Jde o rytmy ovládané mozkem, konkrétně v oblasti hypotalamu, a poháněné ‚centrálními hodinami', které se řídí hlavně střídáním dne a noci. Těmito hodinami jsou suprachiasmatická jádra, která řídí většinu biorytmů, především spánek a bdění, ale právě také pohyb - chůzi či běh. Alespoň tak o tom doposud vědci uvažovali. Náš tým přišel na to, že tomu tak není. Jako první jsme potvrdili, že muskarinové receptory M4 zasahují do biorytmů lokomoce, tedy do pohybu v rámci biorytmické aktivity," vysvětluje vedoucí výzkumu prof. MUDr. Jaromír Mysliveček, Ph.D., z Fyziologického ústavu 1. LF UK, kde jeho vědecký tým analyzoval chování myší v absolutní tmě.

Svět to ví díky nim

„Myš je noční zvíře a dominantní část své pohybové aktivity, jakými jsou pátrání po potravě nebo prohledávání okolí hnízda, provádí po setmění. Sledovali jsme jejich chování v přirozeném prostředí při střídání světla a tmy, poté byly myši vystaveny trvalé tmě a pomocí hodinového světelného pulsu jsme zjišťovali změny jejich pohybových biorytmů. Poznání, že suprachiasmatické jádro hypotalamu tento biologický cyklus přímo neřídí, je velmi zajímavé pro další vědecké uvažování a možné ovlivnění biorytmů do budoucna," dodává člen vědeckého týmu doc. MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D.

Výzkum českých fyziologů ocenil vědecký svět, když v červnu 2020 jejich práci publikoval prestižní časopis Brain Structure & Function, což je podle Web of Science žebříčků první časopis v kategorii Anatomie a morfologie.

„Potvrdili jsme, že pohybová aktivita a její proměny během dne a noci jsou řízeny souhrou několika struktur v centrálním nervovém systému - především talamem a striatem, nikoliv centrálním pacemakerem. Naše práce odhalila, že tento rytmus ovládají M1 a M4 muskarinové receptory, které jsou v těchto oblastech mozku bohatě zastoupeny a běžně v centrálním nervovém systému plní řadu úloh, například ovlivňují chování. Jejich roli v řízení biorytmů pohybové aktivity ale dosud nebyla věnována velká vědecká pozornost," dodal prof. Mysliveček.

Vědci mají nyní v rukou nové informace o tom, na jaké struktury v mozku cílit, aby mohli s biorytmy terapeuticky pracovat například u duševních nebo spánkových poruch.

Podrobnější informace o vědecké práci Lack of M 4 Muscarinic Receptors in the Striatum, Thalamus and Intergeniculate Leaflet Alters the Biological Rhythm of Locomotor Activity in Mice ZDE.

Zdroj: Tisková zpráva 1. LF UK

Zpět

CHŘIPKA NA ÚSTUPU

Ve 3. týdnu roku 2026 dosáhla dle informací Státního zdravotního ústavu v ČR nemocnost akutními respiračními infekcemi (ARI) úrovně 1281 na 100 000 obyvatel, což představuje pokles o 19 % v porovnání s předchozím týdnem. Pokles nemocnosti je evidován ve všech krajích. Nadále ale lékaři hovoří o epidemii chřipky. Nicméně z virologických dat vyplývá, že v ČR je chřipková epidemie na ústupu, stejně jako v dalších evropských zemích. Dominantním podtypem zůstává chřipka A(H3N2.

PHARMACY EVENT BRNO: 11. 2. 2026

Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.

JAK SI STOJÍME V PILÍŘI ZDRAVÍ?

Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz

LÉČEBNÉ VYUŽITÍ PSILOCYBINU

Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.