
Výzkumníci z Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) pod vedením profesora Jaromíra Myslivečka popsali, které oblasti mozku jsou u myší zodpovědné za řízení biorytmů pohybové aktivity. Vědci tak přispěli k poznání, na které struktury v mozku pro ovlivnění těchto biorytmů působit.
Biorytmy, nejčastěji cirkadiánní (24hodinové) rytmy jsou savcům včetně lidí vrozené a probíhají i ve zcela neperiodickém prostředí, například ve stálé tmě.
„Jde o rytmy ovládané mozkem, konkrétně v oblasti hypotalamu, a poháněné ‚centrálními hodinami', které se řídí hlavně střídáním dne a noci. Těmito hodinami jsou suprachiasmatická jádra, která řídí většinu biorytmů, především spánek a bdění, ale právě také pohyb - chůzi či běh. Alespoň tak o tom doposud vědci uvažovali. Náš tým přišel na to, že tomu tak není. Jako první jsme potvrdili, že muskarinové receptory M4 zasahují do biorytmů lokomoce, tedy do pohybu v rámci biorytmické aktivity," vysvětluje vedoucí výzkumu prof. MUDr. Jaromír Mysliveček, Ph.D., z Fyziologického ústavu 1. LF UK, kde jeho vědecký tým analyzoval chování myší v absolutní tmě.
Svět to ví díky nim
„Myš je noční zvíře a dominantní část své pohybové aktivity, jakými jsou pátrání po potravě nebo prohledávání okolí hnízda, provádí po setmění. Sledovali jsme jejich chování v přirozeném prostředí při střídání světla a tmy, poté byly myši vystaveny trvalé tmě a pomocí hodinového světelného pulsu jsme zjišťovali změny jejich pohybových biorytmů. Poznání, že suprachiasmatické jádro hypotalamu tento biologický cyklus přímo neřídí, je velmi zajímavé pro další vědecké uvažování a možné ovlivnění biorytmů do budoucna," dodává člen vědeckého týmu doc. MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D.
Výzkum českých fyziologů ocenil vědecký svět, když v červnu 2020 jejich práci publikoval prestižní časopis Brain Structure & Function, což je podle Web of Science žebříčků první časopis v kategorii Anatomie a morfologie.
„Potvrdili jsme, že pohybová aktivita a její proměny během dne a noci jsou řízeny souhrou několika struktur v centrálním nervovém systému - především talamem a striatem, nikoliv centrálním pacemakerem. Naše práce odhalila, že tento rytmus ovládají M1 a M4 muskarinové receptory, které jsou v těchto oblastech mozku bohatě zastoupeny a běžně v centrálním nervovém systému plní řadu úloh, například ovlivňují chování. Jejich roli v řízení biorytmů pohybové aktivity ale dosud nebyla věnována velká vědecká pozornost," dodal prof. Mysliveček.
Vědci mají nyní v rukou nové informace o tom, na jaké struktury v mozku cílit, aby mohli s biorytmy terapeuticky pracovat například u duševních nebo spánkových poruch.
Podrobnější informace o vědecké práci Lack of M 4 Muscarinic Receptors in the Striatum, Thalamus and Intergeniculate Leaflet Alters the Biological Rhythm of Locomotor Activity in Mice ZDE.
Zdroj: Tisková zpráva 1. LF UK
Druhý březnový týden tradičně startuje festival Týden mozku, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR zve zájemce od 9. do 15. března 2026 na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé ČR. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week. Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
První prezenční Pharmacy event roku 2026 se konal 11. února v srdci Brna, v hotelu International. Vzdělávací akce byla určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům nejen z Brna. Účastníci mohli za obě části programu, dopolední a odpolední, získat rekordních 15 bodů do CVL od ČLnK. Brněnský kongres zaznamenal rekordní počet přihlášených od roku 2019. Dopolední program absolvovalo 197 účastníků, odpolední program přilákal 176 odborníků. Největší zastoupení měli lékárníci z nezávislých lékáren, následovali je zaměstnanci z řetězců BENU a Dr.Max.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.