Akce Suchej únor se stala českou tradicí, která nabízí Čechům jedinečnou příležitost okusit měsíční život bez alkoholu, udělat něco pro své zdraví, vyzkoušet si, do jaké míry máme alkohol pod kontrolou a do jaké míry ovládá alkohol nás. Letos si měsíc bez alkoholu vyzkoušelo 22 procent dospělých (o 5 procentních bodů více oproti roku 2024), což v přepočtu může být více než 1 600 000 lidí. Tento trend ukazuje na rostoucí zájem o vědomý přístup ke konzumaci alkoholu a zdravější životní styl. Zajímavé je, že na startu kampaně, v letech 2013 a 2014 zaujala únorová akce jen asi 2 procenta Čechů.

Více žen než mužů a aktivní mládí

Znalost kampaně Suchej únor napříč naší populací je 83 procent. Nejčastěji se lidé o výzvě dozvídají od přátel a známých, ale velkou roli hrají také televize a sociální sítě.

„Až 28 procent lidí zná někoho, kdo drží Suchej únor, a 10 procent účastníků uvedlo, že se zapojili právě díky inspiraci od někoho z jejich okolí. To jen potvrzuje, že tato výzva má nejen individuální, ale i silný společenský rozměr," upřesňuje Hana Friedlaenderová z výzkumné agentury Nielsen, která průzkum společně s agenturou ResSOLUTION Group každoročně realizuje. Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru (CAWI) a respondenti jsou součástí National Sample CZ.

Narozdíl od předchozího ročníku se do Suchého února více zapojily ženy (26,4 %) než muži (18,6 %). Největší zapojení je patrné ve věkové skupině 18-34 let (27,6 %), což naznačuje, že mladší generace přistupuje ke konzumaci alkoholu zodpovědněji.

Nejčastějším důvodem pro zapojení do výzvy byla změna životního stylu (39 %).

Každý desátý účastník se k výzvě připojil díky inspiraci z okolí svých přátel a známých.

Pro 83 procent lidí, kteří alespoň občas konzumují alkohol, zároveň není těžké vydržet měsíc bez alkoholu.

Na druhou stranu, čím častěji lidé alkohol konzumují, tím větší výzvu pro ně měsíční abstinence představuje.

Nejčastější překážkou pro dodržení celého měsíce může být především společenské prostředí a tlak okolí - například více než čtvrtina respondentů už se někdy v případě odmítnutí nabízeného alkoholu setkala s přemlouváním a zhruba každý desátý se dokonce dočkal negativní reakce. Nejvíce se dle odpovědí respondentů s takovým tlakem setkávají lidé z menších měst a vesnic.

Sušiči psali „Dopis sobě"

Letošní novinkou byl koncept „Dopis sám sobě", v němž si účastníci psali své důvody, očekávání a motivace. Tuto možnost využilo téměř tisícovka sušičů. Nejčastěji psali, že chtějí dokázat sami sobě, že alkohol nepotřebují, nebo se chtějí na konci měsíce cítit lépe fyzicky i psychicky. Největší odměnou pro ně byl dobrý pocit a pocit hrdosti.

„Letošní Suchej únor potvrdil trend, se kterým se dlouhodobě setkáváme - lidé jsou pozornější a aktivnější ve vztahu ke svému zdraví a i malá změna návyků může život výrazně zpříjemnit. Vědomá ne/konzumace přináší jasné benefity, a navíc může mít pozitivní vliv na dlouhověkost a celkovou kvalitu života," shrnuje zpětnou vazbu účastníků v dopisech manažer kampaně Suchej únor, Petr Freimann.

Co sušiči pijí místo alkoholu?

Během Suchého února došlo také ke změně návyků spojených s návštěvou gastro provozů. 35,2 procent sušičů omezilo nebo zcela vynechalo návštěvy hospod, barů a restaurací. Ti, kteří do gastronomických podniků zavítali, nejčastěji nahrazovali alkohol sladkými nealkoholickými nápoji, nealkoholickým pivem a vínem (muži častěji než ženy) nebo perlivou vodou a minerálkami.

Suchej únor dlouhodobě mění přístup k alkoholu

Nejde jen o jeden měsíc abstinence - výzkumy ukazují, že každý druhý účastník po skončení výzvy dlouhodobě sníží svou spotřebu alkoholu. To potvrzují i dlouhodobá data, podle kterých 48 procent účastníků pije méně i rok po výzvě.^*

Suchej únor tedy není jen o čtyřech týdnech bez alkoholu, ale především o změně přemýšlení o vlastních návycích a hledání zdravějšího vztahu, často nejen k alkoholu.

AMI Communications

Podle Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v České republice, realizovaného Státním zdravotním ústavem, spadá v ČR do kategorie rizikové konzumace alkoholu 7-9 % populace?

Dalších 8-10 % spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou lidé ve věku 45 až 54 let.