Sychravé podzimní počasí je rizikové období, co se nemocí týče. Když si dnes doma či v práci kýchnete, málokterý kolega nebo rodinný příslušník zvolá: „Zdravíčko"! Naopak, všichni se od vás odvrátí a pošlou vás k lékaři. Důvodem je obava z nákazy koronavirovou infekcí, která se letos přidala ke klasickým podzimním potížím, jakými jsou nemoci z nachlazení a chřipka. Jedno kýchnutí vás může poslat do izolace.

Kýchnutí, kašlání, ale třeba i jen běžný rozhovor. Kapénková infekce se přenáší vzduchem, a přestože přenos v současné době částečně eliminuje nošení roušek, ne pokaždé ji při setkání s ostatními mají všichni nasazenou. Navíc ani rouška neposkytuje stoprocentní ochranu.

Dalším aspektem, který hraje virům do karet, je suché prostředí způsobené vytápěním v domech i kancelářích. Dýcháním suchého vzduchu si vysušujeme nosní sliznici, která se tak stává ideálním prostorem pro množení virů. Snížit riziko nachlazení je proto vhodné posilováním imunity. Kromě léků a doplňků stravy, které pořídíte v lékárně, existují také přírodní alternativy. Není ale potřeba vydávat se po vzoru našich prababiček pro bylinky na promočené louky. Využít jejich sílu je totiž možné i v koncentrovanějších podobách, které navíc účinek bylin zvýší na maximum.

„Pro zlepšení stavu sliznice a pro očistu od bakterií a virů je například vhodný grepový olej. Na regeneraci sliznice též můžeme využít diviznový nebo rakytníkový olej," radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Pro celkové zvýšení imunity jsou podle ní v tomto období vhodné bylinky a tinktury z echinacey, eleuterokoku, šišáku či kozince a také prostředky z pupenů rostlin, jako je černý rybíz či lesní bez. Pro posilu organismu a k likvidaci virů je též vhodná tinktura ze semen grepu a dále z pupenů vrby a směs bylin s protivirovými účinky zvaná Zlatice.

HOUBY NEJEN DO SMAŽENICE

Kromě rostlin najdeme v přírodě pomocníky pro boj s chřipkou a nachlazením i tam, kde bychom je možná na první pohled nečekali. Řeč je o houbách, které Češi spíše sbírají jednak z lásky k samotnému houbaření, jednak pro nezaměnitelnou chuť a vůni houbových pokrmů. Více než v Evropě jsou léčebné účinky hub využívány v Asii, což je vzhledem k jejich protiinfekčním a protizánětlivým schopnostem škoda.

„Jednou z nejvíce využívaných hub je žampion. Tinktura z něj má protizánětlivé působení na dýchací cesty. Dalšími účinnými houbami na posilu imunitního systému jsou lesklokorka a penízovka. Na odplísnění a posilu slinivky dobře poslouží šiitake s protivirovými účinky, která je vhodná též na detoxikaci organismu," dodává Podhorná.

Zdravý organismus dopomáhá udržovat rovněž vyvážená strava. V době chřipkových epidemií je obzvláště důležité myslet na správný poměr živin, aby mělo tělo dostatek síly na obranu proti infekcím. Kromě vyváženého příjmu zdravých tuků, bílkovin a sacharidů bychom neměli zapomínat ani na mikroživiny, tedy vitamíny, minerály a stopové prvky. Mnoho z nich najdeme v ovoci a zelenině, na něž ale v chladnějším počasí často není taková chuť. I tady si tedy můžeme vypomoci přírodní cestou, obzvláště pak výtažky z pupenů stromů a keřů. Spoustu minerálů a stopových prvků můžeme získat z pupenů borovice, jedle a sekvoje, popřípadě z eleuterokoku.

Přestože prevence a příprava organismu na rizikové období po fyzické stránce je důležitá, neměli bychom zapomínat ani na stránku psychickou. Duševní pohoda je pro zdraví základ. V chladnějších měsících proto dbejme na dostatek odpočinku a relaxace, nezapomínejme na pohyb na čerstvém vzduchu a zůstaňme v kontaktu se svými blízkými, i kdyby to mělo být jen po telefonu.

Více na http://www.nadeje-byliny.eu