Lékařům v Česku pomáhá pečovat o pacienty nově i umělá inteligence. Aplikace s umělou inteligencí dokáže rozeznat i nepatrné změny v srdeční aktivitě pacienta. Lékaři jsou tak schopni odhalit nastupující infarkt také v případech, kdy se projevuje na křivce EKG téměř neznatelně.

O tom, jak umělá inteligence (AI) v kardiologii pomáhá, budou diskutovat odborníci na XXVII. výroční konferenci České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti, která se koná 8. a 9. listopadu v Brně.

Umělá inteligence pomáhá kardiologům hlídat srdce

Umělou inteligenci využívají od letoška například kardiologové z Fakultní nemocnice v Motole. 

„Pilotně testujeme zapojení AI do vyhodnocování EKG u pacientů s bolestí na hrudi. Pracujeme se speciální aplikací, která se snaží určit, zda má člověk akutní uzávěr věnčité tepny. Tito pacienti mají obvykle akutní srdeční infarkt a potřebují neodkladnou péči. Výsledky máme zatím velmi dobré, aplikace je přesná. Umělá inteligence dokáže odhalit i změny, které jsou méně nápadné a doposud pro nás byly při běžném vyšetření jen obtížně rozpoznatelné," popisuje MUDr. Michael Jenšovský, kardiolog z 2. LF UK a FN Motol a předseda pracovní skupiny mladých kardiologů České kardiologické společnosti.

Chytré nástroje umožňují lékařům nejen přesnější stanovení diagnózy, ale šetří také jejich čas.

„Přínos umělé inteligence vidím všude tam, kde je potřeba zanalyzovat velké množství dat. Může jít o pokročilý rozbor EKG, ale také o zhodnocení nějaké komplexní vyšetřovací metody, například CT nebo magnetické rezonance," říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA. Využití strojového učení ve zdravotnictví je ale podle něj zatím teprve na začátku: „Umělá inteligence v tuto chvíli není součástí rutinních postupů v kardiologii. Tato oblast se ale dynamicky rozvíjí a všichni na ní pracujeme, především po stránce výzkumných projektů. Potřebovali bychom dosáhnout klinicky významných výsledků, abychom mohli systémy s AI spolehlivě zavést do praxe."

Srdeční selhání vyžaduje přesnou a komplexní léčbu

V Česku žije přibližně 400 000 lidí se srdečním selháním. Odborníci očekávají strmý nárůst počtu pacientů - v roce 2030 jich podle jejich odhadů bude více než 600 000 a o deset let později už téměř 900 000. Důvodem je kromě špatného zdravotního stylu Čechů zejména stárnutí populace. Riziko srdečního selhání s přibývajícím věkem roste, podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR mu čelí přibližně 25 % lidí starších 75 let.

Do budoucna by chytré nástroje mohly na základě vstupních dat, například z EKG vyšetření, také předpovědět, jak vysoké je u pacienta riziko srdečního selhání.

„Potenciál do budoucna je obrovský - pokud budeme schopni pomocí AI vyhodnocovat data z běžných vyšetření, která v nemocnici děláme, může nám to velmi pomoci zrychlit a zpřesnit diagnózu i následnou léčbu pacientů se srdečními obtížemi," říká prof. Krejčí.

Pacientů se srdečním selháním podle prof. Krejčího neustále přibývá: „Důležité je, abychom jim nasadili léčbu včas a poté jejich zdravotní stav pravidelně kontrolovali a léčbu průběžně upravovali - optimálně ve specializovaných ambulancích srdečního selhání. Péče o ně musí být komplexní a musí začít co nejrychleji po propuštění z nemocnice." 

Proto je jedním z cílů Národního kardiovaskulárního plánu zajištění regionální dostupnosti specializované ambulantní péče.

„O pacienty se srdečním selháním by se měli po návratu z nemocnice starat ambulantní kardiologové, kteří mají s léčbou nemocí srdce zkušenosti," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. Pravidelně podle něj nejenom kontrolují nebo upravují léčbu nemocných, ale monitorují také jejich laboratorní výsledky, hlídají hmotnost nebo to, jestli mají dostatek železa.

„V mnoha velmi přetížených ambulancích na takovou péči chybí zejména čas. Velkou práci mohou zastat i vyškolené sestry, těch je ale mnohde nedostatek," doplňuje prof. Linhart.

Kardiologové se proto snaží vybudovat hustší síť odborných ambulancí a tuto problamatiku budou rovněž na listopadové konferenci v Brně řešit.

Důležitou roli v oblasti zavádění nových technologií hraje i vzdělávání lékařů

„V pracovní skupině mladých kardiologů sdružujeme téměř tři stovky lékařů do 35 let - tedy krátce před atestací a po ní. Pro mladé kardiology připravujeme řadu vzdělávacích akcí a stáží zaměřených na nejnovější technologie a postupy v kardiologii," uzavírá MUDr. Jenšovský.

MaVePR