Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ÚČINNOST ROUŠEK OVLIVŇUJE ZPŮSOB JEJICH NOŠENÍ I PÉČE O NĚ



Navzdory dramatickému nárůstu počtu nakažených koronavirem Češi podceňují nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Až 6 % mladých do 26 let odmítá respektovat epidemiologická nařízení. Jak vyplývá z říjnového průzkumu agentury IPSOS, každý desátý Čech považuje textilní a jednorázové chirurgické roušky za „dostatečně funkční celý den" a skoro polovina Čechů je mění jen jednou denně, 15 % obyvatel dokonce jednou týdně! Pouze 16 % Čechů mění jednorázovou ochranu po každém použití.

Počty nakažených i hospitalizovaných rekordně rostou, navzdory tomu 2,2 % Čechů se stále vůbec nechrání. Nařízená protipandemická opatření ignoruje dokonce až 6 % mladých do 26 let. „Rebelují" především muži a obyvatelé Jihočeského (6,3 %) a Ústeckého kraje (6,5 %), obyvatelé větších měst a lidé se základním vzděláním (9,4 %).

Z průzkumu vyplývá, že textilní roušky jsou nejčastější formou ochrany - využívají je 2/3 obyvatel ČR (62,2 %). Nejvyšší popularity se těší v regionech Vysočiny (72,7 %), v Libereckém (70,6 %) a Karlovarském (69,2 %) kraji. Chirurgické roušky (26,5 %) jsou populární ochranou především v Pardubickém, Královohradeckém a Jihočeském kraji. Používání kvalitnějších respirátorů (5,5 % celá populace ČR) stoupá s věkem (nejvíc je využívají lidé ve skupině 54+, 7 %). Respirátory chrání nejvíc obyvatele Prahy 14 %, dávají jim přednost lidé s vyšším vzděláním (2 % ZŠ vs. 7,6 % VŠ).


Sběr dat byl realizován exkluzivně pro společnost RESPILON prostřednictvím aplikace Instant Research agentury IPSOS.

Šetření probíhalo metodou on-line dotazování 6. 10. 2020 na reprezentativním vzorku 550 osob z IPSOS CASI panelu.

Respondenty byli muži a ženy ve věku 18-65 let z celé ČR.


 

Téměř šokující z hlediska zdravotního/hygienického je především zjištění, že každý desátý Čech považuje svou stávající ochranu dýchacího ústrojí za dostatečně „funkční celý den" (11,5 %), že se „nemusí sterilizovat" (11 %), a i tak ho „ochrání" (14,7 %). Přeceňování účinku jednorázových ochranných pomůcek dýchacích cest dokazuje i zjištění, že necelá polovina Čechů (40,3 %) je mění pouze jednou denně. 15 % obyvatel republiky dokonce mění ochranné pomůcky pouze jednou týdně. Pouze 16 % Čechů mění jednorázovou ochranu po každém použití.

„Ukazuje se, že se u části veřejnosti projevuje únava z dlouhodobosti omezení, resp. „naše švejkovství," a to vede k nesprávnému používání ochranných pomůcek dýchacích cest. To jako firma, která se od roku 2013 zabývá vývojem a výrobou kvalitních ochranných pomůcek z nanovláken, vnímáme mimořádně citlivě," reaguje na výsledky průzkumu Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy RESPILON, a dodává: „Často je to právě z nevědomosti, kdy se lidé respirátorů nebo roušek dotýkají rukou v obličejové části, různě je při nošení upravují, nosí je během celého dne bez výměny nebo si je například sundají, aby si zakouřili, a následně tu samou ústenku nasadí znovu. Tím snižují účinnost anebo sami sebe přímo ohrožují, protože právě kontakt rukou s kapénkami obsahujícími virové částice COVID-19 a následný dotyk v oblasti obličeje patří k častým způsobům přenosu onemocnění."

Třetina Čechů (35,3 %) jako nejvýznamnější benefit aktuálně používaného ochranného prostředku dýchacích cest udává „ochranu lidí v mém okolí před koronavirem," resp. že jim „dobře sedí na obličeji" (32,3 %). Toto je významně důležitý faktor především pro mladé lidi do 26 let (53,2 %) a pro střední generaci do 44 let (31 %), resp. lidi s vysokoškolským vzděláním (29,2 % ZŠ vs. 39,1 % VŠ).

Pětina populace ČR se rozhoduje „spíš prakticky / pragmaticky" - tj. nedostanu v ní pokutu (21,4 %) resp. že mě chrání před koronavirem (18,4 %). 

Jen přibližně pro 1 z 10 Čechů (13,2 %) je důležité a považují za výhodu, že je jejich stávající ochranná pomůcka vyrobena v Česku. Z hlediska původu jsou největšími patrioty obyvatelé Olomouckého (29.6 %) a Pardubického (22,6 %) kraje. Ani fakt, že Česko se považuje za „kolébku nanotechnologií" a jejich využívání masivně podporuje, se ale významněji nepřepsalo do parametrů, podle kterých si Češi vybírají osobní ochranné pomůcky. Nálepka „vyrobeno z nano materiálů" je významná jen pro 4,6 % obyvatel ČR. Výjimkou je pouze „domácí" Liberecký kraj, kde je původ důležitý pro 12 % respondentů.

Téměř polovině Čechů vadí, že se jim „v nich špatně dýchá" (42,8 %), resp. že se v nich „špatně mluví" (24,2 %).  Problematické je i samotné „nošení" - tato povinnost navzdory aktuální epidemiologické situaci vadí více než třetině populace (36,1 %).

 Pokud se týká funkčnosti a kvalitativních parametrů ochranných prostředků dýchacích cest, Čechům překáží především nutnost praní a sterilizace (19,7 %), resp. že běžné tipy ochranných prostředků dýchacích cest neobsahují aktivní „dezinfekční" složky - např. stříbro, měď, zinek (18,8 %), a proto nevydrží „dlouho funkční" (16,4 %). Čechům dále vadí „roušky na jedno použití" (13,8 %) a z toho plynoucí „velké množství odpadů" (13,2 %).  Pro 1 z 10 Čechů (12,3 %) je problémem i fakt, že roušky nejsou vyrobeny z kvalitních nanomateriálů.


Manuál ČLnK Ochranné pomůcky a jak se o ně starat ZDE


„Poměrně jasno mají Češi i o parametrech „ideální osobní ochranné pomůcky." Nejdůležitějším požadavkem je „celková a účinná ochrana." TOP 10 kritériím dominuje striktní požadavek na „filtraci 99,9 % virů."

Stejně důležité je ale pro Čechy, aby se nejednalo o další jednorázovou masku, tj. aby respirátor měl funkčnost několik dnů.

„Měl by být lehký, netlačit a zároveň by nemělo docházet k jeho vlhnutí a tím omezení účinnosti," říká Jana Zimová, a dodává: „Pomyslný žebříček kvalitativních parametrů pak uzavírá požadavek na přiměřenou pořizovací cenu, resp. z hlediska účinnosti, aby se respirátor sám dezinfikoval a nebylo nutné se o něj starat."

 


RESPILON® se od roku 2013 věnuje výzkumu a vývoji produktů z nanovláken.

V současném portfoliu má nanovlákenné produkty na ochranu dýchacího ústrojí (extrémně lehké respirátory RespiPro a nákrčníky R-Shield, které uvedla na trh již v roce 2018 pro potřeby nemocných se sníženou imunitou.

Část příjmů z prodejů speciálních řad R-Shieldů pravidelně putuje na konta konkrétních organizací.

RESPILON věnuje také hodně času edukaci o tom, jak ochranné pomůcky z nanovláken správně používat.


Zdroj: Ogilvy

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME