Veterinární medicína ve veřejné lékárně

Z průzkumu provedeného mezi americkými veterináři a lékárníky vyplynulo několik důležitých sdělení o tom, co by lékárníci měli vědět o přípravcích určených pro zvířata a jak by měla vypadat spolupráce mezi veterinářem a lékárníkem. 

Léky, které veterináři předepisují domácím zvířatům, si běžně chodí jejich majitelé vyzvedávat do místních lékáren. Řada farmaceutů ale nemá detailní znalosti o veterinární farmacii a jen někteří absolvují specializovaná školení zaměřená na tuto problematiku. Léčba zvířat se přitom může zásadně lišit od postupů běžných u lidí, navíc jednotlivé zvířecí druhy a plemena mohou mít svá specifika, co se týče dávkování léků a odezvy na terapii. Jaká témata jsou pro lékárníky a veterináře a jejich vzájemnou spolupráci důležitá?

Díky znalosti antibiotik lze dát správná doporučení 

K léčbě bakteriálních infekcí u psů a koček se využívá mimo jiné antibiotikum cefalexin. Přestože nežádoucí účinky jsou u zvířat mírné a málo časté, je vhodné majitele upozornit, že perorální podání může zvířatům způsobit gastrointestinální obtíže (průjem a zvracení). Lékárníci mohou majitelům zvířat také doporučit užívání antibiotika zároveň se stravou.

U antibiotika metronidazol, které je indikováno k léčbě parazitárních a anaerobních infekcí, je vhodné vědět, že na rozdíl od lidí se u psů jeho absorpce zlepšuje při podávání současně s potravou. Doporučení k užívání metronidazolu při krmení se vyplatí i kvůli jeho nepříjemné kovové pachuti, která může být pro zvířata neakceptovatelná.

Změna dávkování není přijatelná 

Veterinární lékaři upozorňují na případy, kdy lékárníci doporučí změnu v předepsaném dávkování léku. To ovšem může mít pro zvířata negativní až fatální dopady. Tyto situace nastávají, když lékárník vidí na receptu dávku, která se výrazně liší od té, s níž se běžně setkává u lidí, a považuje ji za nesprávnou. Je ale nutné si uvědomit, že absorpce některých léčivých přípravků se u psů a koček zásadně liší ve srovnání s člověkem. V případě pochyb by se proto lékárníci měli s dotazem obrátit na předepisujícího veterináře a nikoliv sami měnit předepsané dávkování.

Velké rozdíly v dávkování léku jsou například u levothyroxinu, který se užívá k léčbě hypotyreózy. U psů se počáteční dávka podávaná dvakrát denně pohybuje mezi 18 a 22 mikrogramy na kilogram hmotnosti, což je výrazně více než u člověka. Důvodem je menší biologická dostupnost a vyšší clearance u psů.

Zvířata potřebují na bolest „své" léky 

Přestože při některých diagnózách mohou zvířata užívat humánní léčivé přípravky, léky na bolest si žádají odlišný přístup. U nesteroidních protizánětlivých léků, které se běžně využívají například k léčbě artritické bolesti a zánětu u starších psů nebo při akutní bolesti související se zraněním, je naprosto zásadní respektovat preskripci veterináře. Volně prodejné léky na bolest, které lékárnici standardně doporučují lidem, jsou u psů a koček kvůli vysoké toxicitě kontraindikované. Zvířatům mohou způsobit selhání ledvin či žaludeční vředy. 

Jak na správnou spolupráci? 

Na spolupráci mezi veterináři a lékárníky panují odlišné názory. Zatímco někteří veterináři se domnívají, že lékárníci by měli dotazy pacientů směřovat výhradně na veterináře, někteří lékaři jsou raději, když lékárník poskytne základní informace o léku, jeho účinnosti, nežádoucích účincích nebo způsobu podávání přímo v lékárně tak, jako to dělají běžně u pacientů.

Lékárníci s adekvátními znalostmi z veterinární farmacie mohou bezpochyby poskytovat poradenství týkající se léčby domácích zvířat, ovšem nedostatek odbornosti nebo zkušeností s touto oblastí je jednoznačně důvodem k odkázání majitelů zvířat s odbornými dotazy zpět na veterináře.

Zdroj: Ciccone C., Liu K., Peters L. Veterinary Medicine in Community Pharmacy. Pharmacy Times, 6. srpna 015. Dostupné na: https://www.pharmacytimes.com/view/veterinary-medicine-in-community-pharmacy

......

Více se dozvíte v Educomm studiu, kde se této problematice bude věnovat Mgr. Karel Šlegr.