Nedávná analýza dospěla k závěru, že prevalence poruch příjmu potravy se od počátku 21. století zvýšila z 3,5 % na 7,8 %. Rapidní je v posledních letech nárůst ve věkové skupině 15-19 let: jako hlavní diagnóza byly poruchy příjmu potravy v roce 2016 vykázány u 1449 osob, v roce 2021 jich bylo již 2383. Nové léčebné přístupy založené na moderních vědeckých poznatcích již po čtrnácté představí Mezinárodní interdisciplinární konference o poruchách příjmu potravy a obezitě, která se bude konat 30. 3. - 1. 4. v Praze. Konferenci pořádá Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické společnosti ČLS JEP a E-clinic, z.ú., ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, pod záštitou Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
„Poruchy příjmu potravy se rychle rozvíjejí, vznikají nové diagnózy, a tedy i potřeba nových dostupných programů a multidisciplinárních přístupů. Onemocnění se netýká jen jedinců samotných, ale celých rodin, ve kterých se může přenášet z jedné generace na další, a to jak geneticky, tak vlivem jídelního chování v rodině. Proto je tématem letošního ročníku právě transgenerační přenos psychopatologie," popisuje prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, která je předsedkyní Sekce pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické́ společnosti ČLS JEP.
Zdroj obrázku: 1. LF UK
Transgenerační přenos psychopatologie
Téma přenosu duševních obtíží z jedné generace na další bylo v Česku poněkud opomíjeno. Situace se však mění: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s partnery do ČR přináší a ověřuje zahraniční metodiku ChildTalks+, která podporuje duševní zdraví dětí a dospívajících z rodin zasažených duševní nemocí rodičů. Samotná autorka, holandská dětská psycholožka a výzkumnice Karin van Doesum, která již v srpnu 2021 proškolila prvních 14 terapeutů z ČR, na konferenci tuto metodiku představí.
Podle současných výzkumů žije v rodinách s duševním onemocněním rodičů zhruba každé šesté dítě. Tyto děti často v tichosti trpí emoční nestabilitou svých rodičů způsobenou jejich duševním onemocněním, stigmatem psychiatrické diagnózy a společenskou izolací rodiny.
„U dětí duševně nemocných rodičů je až 50% pravděpodobnost, že se u nich vyvine duševní onemocnění. Dle autorky metodiky ChildTalks+ Karin van Doesum a dalších výzkumníků zažívá psychické obtíže až 75 % těchto dětí, přičemž nejčastější jsou pocity viny, studu a úzkosti. U dětí rodičů s poruchami příjmu potravy se dále jedná, vzhledem k přebírání rodičovských vzorů, o narušené jídelní chování a přehnané zaměření na vzhled a váhu. Rodičům program poradí, jak s dětmi o svém onemocnění mluvit, a získají doporučení na návaznou odbornou pomoc. Prostřednictvím zdravotnických, sociálních a školských zařízení nabízíme účast v projektu 80 rodinám z ČR s dětmi ve věku 6-18 let, ve kterých jeden nebo oba rodiče trpí jakýmkoliv duševním onemocněním. Cílem ChildTalks+ je předejít rozvoji psychopatologie u těchto dětí, adekvátně k věku jim poskytnout informace o duševním onemocnění rodičů, emoční a sociální podporu," popisuje profesorka Papežová.
....................................
U dětí s psychiatrickou rodinnou zátěží je udávána nižší školní úspěšnost, rizikové chování, zvýšené riziko závislostí na psychoaktivních látkách, nižší socioekonomický statut. Jedná se tedy o vysoce rizikovou skupinu dětí, které nebyla v českém prostředí dosud věnována pozornost.
Cílem ChildTalks+ je předejít rozvoji psychopatologie u těchto dětí, adekvátně k věku jim poskytnout informace o duševním onemocnění rodičů, emoční a sociální podporu. Rodičům program usnadní s dětmi o svém onemocnění mluvit a získají doporučení na návaznou odbornou pomoc. ChildTalks+ byl vyvinut v roce 2008 v Holandsku, zaveden a testován v Portugalsku a Norsku. Obsahuje 4 strukturovaná sezení s terapeutem. Terapeutem ChildTalks+ se mohou po proškolení a supervizích stát zdravotní sestry, psychiatři, kliničtí a poradenští psychologové, školní psychologové, adiktologové, speciální pedagogové či sociální pracovníci. Všichni odborníci, kteří dle své specializace pracují buď s celou rodinou či s dospělým klientem s diagnostikovaným duševním onemocněním, který je rodičem dítěte ve věku 6-18 let.
....................................
Výzkum mikrobiomu i významná výročí
Na konferenci budou představeny také tři další „evidence based" programy určené pro práci s dětmi od pěti do 12 let, které do České republiky přinesla E-clinic spolu s partnery. Témat je však mnohem více: „Z oblasti biologického výzkumu se nejvíce věnujeme střevnímu mikrobiomu, který je u poruch příjmu potravy ovlivněn a zpětně může ovlivňovat průběh onemocnění. Zabývat se budeme také vlivem rodiny a školy při hledání léčby poruch příjmu potravy a také onemocněními u vrcholových sportovců. Tato témata mají bezprostřední dopad na dostupnost léčby i chápání rizik vzniku onemocnění u nás i ve světě," přibližuje profesorka Papežová.
Významnou součástí konference budou také dvě kulatá jubilea
40 let oslaví Jednotka pro poruchy příjmu potravy na 1. LF UK a 20 let uplynulo od založení tamějšího denního stacionáře pro poruchy příjmu potravy.
„Za 40 let existence lůžkového zařízení jsme měli celkem 2471 hospitalizací, denním stacionářem prošlo za 20 let jeho působení kolem 1400 pacientů. Na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN se nám podařilo založit a udržet Centrum pro poruchy příjmu potravy, komunikující se zahraničními centry a odborníky, které se věnuje výzkumu, výuce i léčbě v nezbytném spojení těchto oblastí, které se snažíme rozšiřovat a kultivovat v tempu, kterým narůstá a mění se samo onemocnění," shrnuje profesorka Papežová.
Vzhledem k interdisciplinárnímu charakteru odborných intervencí vystoupí na konferenci řada předních internistů, gastroenterologů, nutričních terapeutů, sociálních pracovníků a dalších specialistů. Přednáškami přispějí také zahraniční odborníci, například prof. Teresa Maia, Dr. Karin van Doesum (Radboud University Nijmegen a UiT - Arctic University of Norway, Tromsø), Dr. Markus Moessner z Univerzity v Heidelbergu nebo Dr. Ivan Eisler, profesor na King's College London.
Projekt ChildTalks+ (č. ZD-ZDOVA1-019) je podpořen v období 1. 3. 2021 - 31. 12. 2023 grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP 2014-202.
Zdroj: Oddělení Mediální komunikace PS ČLS JEP
Zapište si do diáře!
Od 9. 5. do 9. 6. 2023 proběhne speciální online konference Healthcomm Professional na téma Mikrobiom lidského těla v souvislostech. Garantem akce je RNDr. Petr Ryšávka, Ph.D. Těšit se můžete na přednášky a problematiku: Orální mikrobiom ve zdraví a nemoci, Mikrobiom ve vztahu s farmakoterapií, Střevní mikrobiom a infekční nemoci, Mikrobiom a psychika, Mikrobiom a naše kůže a řadu dalších.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.