
Poslední dobou nám dění kolem nás nakládá nálože obav, strachu a stresu. Život se nám změnil po všech stránkách. Slova jako zdraví, imunita, virové a jiné infekce se skloňují ve všech pádech.
„Spolu s řešením podpory imunitního systému by bylo na místě zvládat i konzultace úzkostných stavů našich pacientů a přidat podporu dobré nálady všeobecně v populaci, " říká PharmDr. Gabriela Kroupová, Ph.D., vedoucí lékárník olomoucké lékárny AVE a autorka aktuálních sloupků z lékárenské praxe, které vám v Magazínu přinášíme.
V letních měsících jsem se zaměřila na sezonní problematiku dyskomfortu v oblasti intimního zdraví žen, v podzimních vydáních Magazínu se chci se čtenáři, kolegy za tárou, podělit o své zkušenosti s řešením symptomů nemocí z nachlazení nebo chřipkových stavů. Nemohu vynechat ani palčivé téma probíhající koronavirové nákazy, která způsobuje nemoc COVID-19. Jelikož denně nyní v lékárně řešíme možnosti ovlivnění symptomů, které provází COVID-19, dovolím si v prvním sloupku na toto téma zaměřit se na účinnou látku erdostein, která se stala součástí doporučení České pneumologické společnosti pro léčbu symptomů COVID-19.
COVID-19 je onemocnění způsobené novým beta-koronavirem pojmenovaným Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 (SARS-CoV-2), který byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v Číně. Jedná se o vysoce infekční RNA virus, který je oproti běžným chřipkovým virům či viru H1N1 spojen s vyšším rizikem úmrtí. Ve většině případů je průběh nemoci asymptomatický, nebo nemoc probíhá jen s mírnými či středně závažnými příznaky. Podobně jako u ostatních nemocí způsobených koronaviry se může i toto onemocnění projevit formou závažné virové pneumonie nebo těžké akutní respirační tísně, v některých případech může mít fatální vyústění.1
Jedním ze symptomů COVID 19 je kašel
Erdostein je syntetický derivát aminokyseliny methioninu. Je to mukomodulační látka, která působí prostřednictvím svých aktivních metabolitů. Erdostein je účinné expektorans - mukolytikum s antioxidačním působením a schopností ovlivňovat reologické vlastnosti hlenu. Navíc zvyšuje koncentraci glutathionu v plazmě a bronchoalveolární laváži.3 Pokud srovnáme na trhu dostupné látky erdostein a N-acetylcystein (NAC), tak na rozdíl od NAC erdostein zvyšuje koncentraci glutathionu v plazmě a bronchoalveolární laváži. Zároveň podporuje vnitřní antioxidační systém tím, že působí jako scavenger volných kyslíkových radikálů (ROS) - snižuje koncentraci ROS v séru, zabraňuje uvolňování ROS z neutrofilů při respiračním vzplanutí a snižuje riziko DNA buněk plicního epitelu.2,4,6 a ochraňuje α-1-antitrypsin před inaktivací cigaretovým kouřem, smogem nebo zánětem. 2,5
Oxidační stres a tvorba reaktivních forem kyslíku (superoxidový a hydroxylový radikál, peroxid vodíku aj.) hrají významnou úlohu v patogenezi chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Erdostein má tedy vedle proexpektoračního a mukomodulačního účinku další velmi výhodné vlastnosti. Svým antiadhezivním působením přináší synergistický antimikrobiální účinek s mnoha antibiotiky, a snižuje tak riziko vzniku antibiotické rezistence při expozici bakteriálních patogenu koncentracím antibiotika, které se pohybují pod minimální inhibiční koncentrací (MIC). Dále díky antioxidačním vlastnostem se zvyšuje ochrana respiračního epitelu. Toto vše je součástí jeho bronchoprotektivního účinku.
Studie v nejvíce zasažené oblasti
V polovině října byl publikován článek profesora Santuse, vedoucího lékaře Plicní kliniky Univerzitní nemocnice „Sacco" v Miláně, který hovoří o studii a výsledcích sledování erdosteinu u pacientů s COVID-19, kteří byli léčeni a sledováni na jaře tohoto roku v Lombardii, nejvíce postižené oblasti severní Itálie. Již 15 dní po propuštění hospitalizovaných pacientů s COVID-19 související pneumonií a těžkým respiračním selháním vedlo podávání erdosteinu k signifikantnímu ústupu dušnosti a kašle a zlepšení kvality života pacientů.
Dle prof. Santuse: „Antioxidační terapie erdosteinem je racionální volbou v léčbě pacientů s onemocněním COVID-19."
Pro mne se erdostein stal na základě doporučení a studie jednou z voleb řešení kašle, jakožto symptomu provázející COVID-19.
Pozn. redakce:
Video s profesorem P. Santusem, které seznamuje s výsledky observační studie Changes in quality of life and dyspnoea after hospitalization in COVID-19 patients discharged at home
PharmDr. Gabriela Kroupová
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.