
Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Českého vysokého učení technického (ČVUT) spolupracující v týmu Výzkumného centra Albertov vyvinuli systém, díky kterému budou moci pacienti rehabilitovat ve svém domácím prostředí, aniž by museli bezpodmínečně docházet do ambulance. Systém Telerehabilitace umožní zdravotníkům dohlížet na dodržování terapeutického plánu a v případě potřeby do průběhu terapie okamžitě zasáhnout. Distanční vedení rehabilitace je vítané zejména za současné epidemické situace, ale uplatní se i v normálních časech. Aktuálně se připravuje transfer technologie do praxe a její komercializace.
Adekvátní rehabilitace je v mnoha případech klíčová pro celkové uzdravení pacientů a jejich návrat do každodenního života. Zejména během jarní koronavirové vlny ale došlo k výraznému útlumu ambulantní fyzioterapeutické péče. Zanedbání včasné rehabilitace přitom může vést podle MUDr. Yvony Angerové, Ph.D., přednostky Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, k vážným zdravotním následkům. „Kritická je situace zejména pro pacienty po čerstvých úrazech, operacích či cévních mozkových příhodách. Tito pacienti potřebují kontinuální rehabilitaci. Například po poškození mozku je pro obnovení ztracených funkcí nejdůležitější období prvních tří až šesti měsíců," zdůrazňuje.
Potenciálně nebezpečnými komorbiditami mohou pacienti trpět z nedostatku pohybu, ale i z příliš vysoké fyzické aktivity. Proto je žádoucí u pacientů propuštěných do domácího prostředí provádět dohled nad správným dodržováním terapeutického plánu. To má nyní umožnit systém vyvinutý Výzkumným centrem Albertov, kde jsou zastoupeni přední odborníci na vývoj telemedicínských technologií z 1. LF UK a ČVUT. Základem nově vytvořeného systému jsou monitorovací a cvičební pomůcky - krokoměr, stabilometrická plošina a tablet s terapeutickými hrami. Naměřená data budou zaznamenávána a přenášena do zdravotnického zařízení, kde je může průběžně vyhodnocovat odpovědný terapeut. Díky tomu bude možné pacienta včas upozornit na nedodržování plánu, případně terapii dále přizpůsobovat, aniž by musel pacient vkročit do ambulance.
Výzkumné centrum Albertov (ARC) je meziuniverzitní pracoviště, založené na základě smlouvy o vytvoření společného výzkumně-vzdělávacího zařízení z roku 2001 a dohody o spolupráci mezi Univerzitou Karlovou a ČVUT v Praze z roku 2003.
Zaměřuje se na výzkum, vývoj a komercializaci hardwarových a softwarových technologií v medicínském prostředí.
Hlavním cílem je uplatnit výzkum v praxi a zohledňovat potřeby pacientů i lékařů.
Na cestě do praxe
Jak vysvětluje vědecký garant projektu Ing. Jan Kašpar z Centra podpory aplikačních výstupů a spin-off firem 1. LF UK, systém Telerehabilitace navazuje na předchozí aktivity meziuniverzitního Výzkumného centra Albertov.
„Na našem pracovišti se telemedicínou zabýváme dlouhodobě. Myšlenky na diagnostiku a terapii distančním způsobem vznikly již před rokem 2015, kdy byly úspěšně komercializovány výsledky výzkumu, ze kterého vzešla stabilometrická plošina (tzv. HomeBalance) pro pacienty s poruchou stability, zejména pacienty s centrální mozkovou příhodou. Tato cvičební terapeutická pomůcka byla ovšem původně ‚off-line', proto jsme rozpracovali i její distanční využití," říká Ing. Kašpar a dodává, že systém by se měl v budoucnu dočkat rozšíření: „Připravujeme výzkumný program s dalšími partnery, ve kterém budeme rozšiřovat portfolio senzorů a cvičební obsah pro další pacientské skupiny a diagnózy, například pro rehabilitaci horních končetin, kognitivní trénink, různá aktivizační cvičení a podobně."
Nyní probíhá transfer telerehabilitačního systému do praxe. Prostřednictvím univerzitní společnosti Charles University Innovations Prague (CUIP) se z Flexicare s.r.o. stává spin-off společnost, tedy společnost se spoluúčastí Univerzity Karlovy, která bude do budoucna nabízet různým poskytovatelům know-how a licence v oblasti telemedicínských technologií vyvinutých Výzkumným centrem Albertov.
„Velice mě těší, že technologie z Univerzity Karlovy opět budou pomáhat lidem. CUIP tak plně dosahuje svého poslání, ke kterému bylo založené," dodává ředitel CUIP Otomar Sláma.
„Telemedicína je v současnosti z pochopitelných důvodů na vzestupu. Jsem rád, že vědci z naší fakulty se podílí na terapeutických postupech a technologiích, které lze v této souvislosti dobře využít v praxi a ze kterých budou mít pacienti dlouhodobě zdravotní prospěch," vyzdvihuje děkan 1. LF UK doc. MUDr. Martin Vokurka, CSc.
Jak systém Telerehabilitace funguje?
Reference:
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.