SYNDROMEM NEZDRAVÝCH BUDOV TRPÍ V ČESKU DVA ZE TŘÍ LIDÍ

Podle aktuálních statistik je takzvaný syndrom nezdravých budov (SBS) typický pro tři čtvrtiny veřejných budov. Syndrom sdružuje celou řadu zdravotních potíží osob, které se v těchto budovách nachází. Často přitom souvisí s kvalitou vzduchu v interiéru a je typický především pro zimní měsíce. Nejvíce problematické jsou z hlediska výskytu syndromu nově postavené či rekonstruované budovy, zejména pak open space kanceláře. Eliminovat syndrom lze celou řadou způsobů, často se však jedná o nákladnější řešení.

Syndromem nezdravých budov trpí v Česku podle odborníků dva ze tří lidí

Statistiky Státního fondu životního prostředí zároveň ukazují, že se tento jev týká tří čtvrtin škol, firem, kanceláří, zdravotnických zařízení a pečovatelských domů.

„SBS syndrom popisuje nespecifické zdravotní potíže osob v budovách. Potíže nemají zjevné příčiny, ale vypadá to, že souvisí s budovou, protože po opuštění budovy vymizí. Objevit se mohou ve všech typech nových a renovovaných budov, velkým zdrojem jsou pak zejména moderní administrativní budovy," říká Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem syndromu nezdravých budov bývá snaha o co největší tepelnou izolaci budovy. Ve finále se tak eliminuje možnost dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, což se projevuje zejména v zimě. Právě na konci tohoto období se proto případy syndromu nezdravých budov objevují podle odborníků nejčastěji.

„Souvisí s celkovou únavou a psychickým stavem zaměstnanců v tomto období. Přes zimu tráví více času v budovách než venku, méně se větrá, vzduch bývá sušší a dříve se stmívá," doplňuje Marcela Skřehotová ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.

Faktory odpovědné za syndrom nezdravých budov

1. Zvýšená vlhkost a růst plísní

2. Chemické nečistoty

3. Biologické kontaminanty

4. Nedostatečná ventilace

5. Elektromagnetické záření

6. Psychologické faktory

7. Osvětlení, akustika a ergonomie

Podle Petra Přichystala ze společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky a garážových vrat, se současní aktéři na trhu snaží realizovat budovy s minimálními tepelnými ztrátami.

„Ovlivňuje to i legislativa, podle které by měly být stavby čím dál úspornější. Ostatně toto zpřísnění nově platí od začátku letošního roku. Na zdraví uživatelů se ale nesmí zapomínat, musí být stále na prvním místě, i když to mnohdy může znamenat vyšší náklady na stavbu či rekonstrukci," sdělil k problematice SBS Přichystal.

Podobný pohled nabídl i Michal Šiška z portálů BOZP.cz a BezpečnostPráce.info, které se zabývají bezpečností na pracovišti.

„Syndrom nezdravých budov se vyskytuje převážně v moderních novostavbách nebo špatně rekonstruovaných budovách, mnohem méně ve starší zástavbě. Důvodů je hned několik. Jedním z nich jsou špatně provedené rekonstrukce. V mnohých případech se dělají neodborně," přiblížil Šiška.

Problémy tohoto typu přitom postihují prakticky všechny budovy: od bytových domů, přes ubytovny, veřejné budovy, kanceláře, až například po školy. Právě v nich je však podle expertů možné sledovat, že se kvalitě vnitřního prostředí a syndromu nezdravých budov věnují více než v minulosti. „Jedná se zejména o veřejné budovy, jmenovitě školy. V posledních letech pozorujeme větší starost o zdraví žáků a kvalitu vzduchu ve třídách, což se projevuje zejména na zvýšeném zájmu o systémy nuceného větrání s rekuperací vzduchu," sdělil Ivo Winkler ze společnosti Enbra.

Vědci Amin, Akasah a Razzaly v roce 2015 zkoumali tepelné podmínky a příznaky SBS ve třech klimatizovaných laboratořích technického vzdělávání na univerzitě v Malajsii.

Výsledky ukázaly, že většina studentů v každé laboratoři zažila všechny příznaky SBS.

Mezi nejčastější příznaky patřila suchá pokožka, následovaná rýmou, suchýma očima, ucpaným nosem, únavou a doprovázená chřipkovými příznaky.

https://www.bezpecnostprace.info/rizika/syndrom-nezdravych-budov/

„Problémy se objevují především u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách. Jedním ze základních rysů takzvaných nezdravých budov je to, že byly postaveny či zrekonstruovány v posledních šedesáti letech, jsou klimatizovány a obsahují značné množství umělých materiálů. Typickým příkladem jsou ještě nedávno tolik populární open space kanceláře," řekla Skřehotová. Podle ní zde dochází ke kumulativnímu působení řady rizikových faktorů, s následky mnohem výraznějšími, než lze očekávat při působení jednotlivých činitelů samostatně. Lidé si nejvíce stěžují na málo kyslíku a vydýchaný vzduch spojený s nedostatečným větráním prostoru. Částečným řešením problémů se vzduchem mohou být zvlhčovače instalované do vzduchotechnických systémů, kvůli poměrně vysoké nákladnosti však v celé řadě z nich chybí.

Podle Mathauserové však SBS nesouvisí pouze s kvalitou vzduchu uvnitř, ale také s jeho teplotou. „Většina nových a rekonstruovaných objektů je v nízkoenergetickém provedení, ale ukazuje se, že tyto objekty mají problém v letním období, často už i v obdobích přechodných, kdy dochází k jejich přehřívání. Vysoké teploty mají velký vliv na únavu či soustředěnost," uvedla.

„Často v tomto směru pomáhá venkovní stínicí technika, která teplo zadrží ještě před jeho vstupem do interiéru. S ohledem na letní období se jako nejvhodnější varianta jeví venkovní žaluzie, které zadrží až 94 procent tepelné energie. Pokud jsou navíc osazena čidly, pouští do interiéru optimální množství světla," nastínil možnosti zmírnění potíží Petr Přichystal ze společnosti Lomax. 

Zdroj: LESENSKY.CZ s.r.o., 

více o tématu: 

https://www.bozp.cz/aktuality/syndrom-nemocnych-budov/,

https://www.bezpecnostprace.info/rizika/syndrom-nezdravych-budov/