
Světový den boje proti AIDS, příležitost k osvětě o smrtelné nemoci, byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) poprvé vyhlášen roku 1988 a o 8 let později vznikl program OSN pro boj proti HIV a AIDS (UNAIDS). Česká republika schválila ke konci roku 2017 nový Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v naší zemi na období 2018-2022 (NP HIV/AIDS), který má za hlavní cíl snížení počtu nových infekcí HIV o 25 % v roce 2022 ve srovnání s rokem 2016, kdy došlo k aktualizaci českých doporučených postupů léčby a prevence infekce lidským virem imunodeficience, známým pod zkratkou HIV.1
Dle odhadů WHO se jen v roce 2020 nakazilo virem HIV přibližně 1,5 milionů osob. Celkový počet HIV pozitivních osob pak WHO odhaduje na necelých 38 milionů.2 Přestože moderní medicína nabízí v léčbě HIV mnohá účinná řešení a pacienti mohou při včasné detekci viru prožít dlouhý a kvalitní život, počet úmrtí v souvislosti s HIV přesáhl v roce 2020 celosvětově opět hranici 650 tis.2,3 Proto si i letos připomínáme význam prevence tohoto sexuálně přenosného onemocnění a zdravotní rizika s ním spojená.
HIV není jen rizikem homosexuálů
Počet HIV pozitivních pacientů v Česku i nadále roste. Celkový počet nakažených lidí letos překročil 4000 případů (pozn. kumulativní počet HIV diagnostikovaných pacientů zaznamenaných za období sledování od roku 1985). Od ledna do září bylo nově diagnostikováno dalších 182 pacientů a lze tedy očekávat, že během poslední čtvrtiny tohoto roku celkový počet opět přesáhne hranici 200.4 Za nejrizikovější skupinu jsou považováni muži mající sex s muži (MSM), kteří tvoří více než polovinu (56 %) nakažených.5
Zdroj: SZÚ, Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020.5
HIV se však nevyhýbá ani heterosexuálům. Zvyšující se riziko ilustruje například model Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu, podle kterého je v Česku 500 až 600 lidí, kteří o své nákaze nevědí, přibližně 320 z nich je pak dle odhadů heterosexuálních. Větší šíření nákazy bylo zaznamenáno také mezi cizinci žijícími na našem území. Podíl HIV pozitivních je mezi nimi násobně vyšší než podíl HIV pozitivních Čechů, a proto představují skupinu s výrazným rizikem.6 Odborníci proto poukazují na důležitost znalosti svého HIV statusu pro snížení případného rizika přenosu infekce na další osoby.
Zdroj: SZÚ, Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020.5
Pozor je třeba dávat i na další sexuálně přenosné infekce
Aktivní sexuální život není spojen pouze s rizikem přenosu infekce HIV. Mezi další nebezpečné sexuálně přenosné infekce řadíme též chlamydiové infekce, syfilis, nebo život ohrožující virovou hepatitidu. Dle dat WHO v roce 2019 zemřelo celosvětově v důsledku virové hepatitidy 1,1 mil. osob, z čehož 96 % případů bylo zapříčiněno žloutenkou typu B (800 tis. osob) a C.3 Žloutenka typu B je závažná infekce jater způsobená virem hepatitidy typu B, který se šíří stykem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakažené osoby, spermatem a poševním sekretem. Možným způsobem přenosu je proto zejména u mužů majících sex s muži rizikový sexuální styk. Virus hepatitidy typu B (HBV) je navíc až 100x nakažlivější než virus HIV. Dle dostupných dat pak počet chronických nosičů tohoto viru v populaci stoupl mezi lety 2015 a 2019 z 257 mil. na 296 mil. osob.3,7 Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a karcinomu jater, a protože o svém onemocnění často nevědí, mohou být zdrojem nákazy pro své okolí. WHO uvádí, že pouhých 10 % osob s chronickou infekcí HBV je diagnostikováno.3
Kromě přenosu žloutenky typu B a C je u skupiny MSM popsáno také zvýšené riziko sexuálního přenosu hepatitidy typu A - akutní infekce jater známé jako „nemoc špinavých rukou". Virus hepatitidy typu A se šíří tzv. fekálně-orální cestou. Podle odhadů WHO se na celém světě každoročně vyskytne více než 100 milionů případů infekce hepatitidy typu A8, přičemž Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) při poslední větší epidemii na území EU/EEA v letech 2016-2018 poukázalo na zvýšenou míru přenosu právě ve skupině MSM.9
......
V oblasti sekundární prevence je nabízeno bezplatné anonymní testování na HIV, v indikovaných případech bezplatné testování na hepatitidy B, C a ostatní pohlavně přenosné infekce.
SZÚ provozuje 4 poradny prevence HIV/AIDS (Praha, Brno, Jihlava, Hodonín).
Informace o možnosti testování v celé České republice na www.tadyted.com.
......
Nakazit se je snadné
To platí pro všechny zmíněné infekce, avšak mezi HIV a virovou hepatitidou je jeden důležitý rozdíl. Žloutence typu A a B lze již dnes předejít očkováním. V České republice bylo v roce 2001 zahájeno plošné očkování proti HBV u kojenců spolu s „catch-up" vakcinací neočkovaných ve 12 letech. Osoby narozené po roce 1989 očkování proti žloutence typu B tedy pravděpodobně absolvovaly již v dětském věku. Naproti tomu ročníky 1989 a starší nemusí být dosud očkovány ani proti HBV, ani proti HAV. S ohledem na různé možné cesty přenosu žloutenky typu A a B, nejen rizikový sexuální styk, by toto očkování mělo patřit do základní preventivní výbavy každého jedince. U osob s infekcí HIV je pak potřeba tohoto očkování zdůrazňována odbornou společností, a to zejména s ohledem na zvýšené riziko přechodu hepatitidy B do chronicity.10 Mezi dostupné vakcíny patří například kombinovaná vakcína Twinrix Adult proti hepatitidě typu A a hepatitidě typu B a vakcína Havrix proti hepatitidě typu A. Příspěvky zdravotních pojišťoven na očkování můžete najít ZDE.
Zdroje: GlaxoSmithKline, Národní program boje proti AIDS
Reference:
1. Národní program boje proti AIDS, https://www.prevencehiv.cz/
2. WHO, 2020. HIV/AIDS, Global situation and trends.
3. WHO, 2021. Global progress report on HIV, viral hepatitis and sexually transmitted infections.
4. SZÚ, 2021. Roční zprávy o výskytu a šíření HIV/AIDS v ČR.
5. SZÚ, 2020: Grafy k tiskové zprávě NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020. Dostopné ZDE
6. SZÚ, 2020: Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020.
7. WHO, 2017. Global hepatitis report. https://www.who.int/publications/i/item/global-hepatitis-report-2017
8. World Health Organization (WHO). The immunological basis for immunization series. Module 18: Hepatitis A.
9. ECDC. 2018. Epidemiological update: Hepatitis A outbreak in the EU/EEA mostly affecting men who have sex with men. ECDC.
10. SIL ČLS JEP. 2021 Společnost infekčního lékařství ČLS JEP Očkování dospělých osob s HIV infekcí.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz