
Světový den boje proti AIDS, příležitost k osvětě o smrtelné nemoci, byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) poprvé vyhlášen roku 1988 a o 8 let později vznikl program OSN pro boj proti HIV a AIDS (UNAIDS). Česká republika schválila ke konci roku 2017 nový Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v naší zemi na období 2018-2022 (NP HIV/AIDS), který má za hlavní cíl snížení počtu nových infekcí HIV o 25 % v roce 2022 ve srovnání s rokem 2016, kdy došlo k aktualizaci českých doporučených postupů léčby a prevence infekce lidským virem imunodeficience, známým pod zkratkou HIV.1
Dle odhadů WHO se jen v roce 2020 nakazilo virem HIV přibližně 1,5 milionů osob. Celkový počet HIV pozitivních osob pak WHO odhaduje na necelých 38 milionů.2 Přestože moderní medicína nabízí v léčbě HIV mnohá účinná řešení a pacienti mohou při včasné detekci viru prožít dlouhý a kvalitní život, počet úmrtí v souvislosti s HIV přesáhl v roce 2020 celosvětově opět hranici 650 tis.2,3 Proto si i letos připomínáme význam prevence tohoto sexuálně přenosného onemocnění a zdravotní rizika s ním spojená.
HIV není jen rizikem homosexuálů
Počet HIV pozitivních pacientů v Česku i nadále roste. Celkový počet nakažených lidí letos překročil 4000 případů (pozn. kumulativní počet HIV diagnostikovaných pacientů zaznamenaných za období sledování od roku 1985). Od ledna do září bylo nově diagnostikováno dalších 182 pacientů a lze tedy očekávat, že během poslední čtvrtiny tohoto roku celkový počet opět přesáhne hranici 200.4 Za nejrizikovější skupinu jsou považováni muži mající sex s muži (MSM), kteří tvoří více než polovinu (56 %) nakažených.5
Zdroj: SZÚ, Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020.5
HIV se však nevyhýbá ani heterosexuálům. Zvyšující se riziko ilustruje například model Národní referenční laboratoře Státního zdravotního ústavu, podle kterého je v Česku 500 až 600 lidí, kteří o své nákaze nevědí, přibližně 320 z nich je pak dle odhadů heterosexuálních. Větší šíření nákazy bylo zaznamenáno také mezi cizinci žijícími na našem území. Podíl HIV pozitivních je mezi nimi násobně vyšší než podíl HIV pozitivních Čechů, a proto představují skupinu s výrazným rizikem.6 Odborníci proto poukazují na důležitost znalosti svého HIV statusu pro snížení případného rizika přenosu infekce na další osoby.
Zdroj: SZÚ, Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020.5
Pozor je třeba dávat i na další sexuálně přenosné infekce
Aktivní sexuální život není spojen pouze s rizikem přenosu infekce HIV. Mezi další nebezpečné sexuálně přenosné infekce řadíme též chlamydiové infekce, syfilis, nebo život ohrožující virovou hepatitidu. Dle dat WHO v roce 2019 zemřelo celosvětově v důsledku virové hepatitidy 1,1 mil. osob, z čehož 96 % případů bylo zapříčiněno žloutenkou typu B (800 tis. osob) a C.3 Žloutenka typu B je závažná infekce jater způsobená virem hepatitidy typu B, který se šíří stykem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakažené osoby, spermatem a poševním sekretem. Možným způsobem přenosu je proto zejména u mužů majících sex s muži rizikový sexuální styk. Virus hepatitidy typu B (HBV) je navíc až 100x nakažlivější než virus HIV. Dle dostupných dat pak počet chronických nosičů tohoto viru v populaci stoupl mezi lety 2015 a 2019 z 257 mil. na 296 mil. osob.3,7 Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a karcinomu jater, a protože o svém onemocnění často nevědí, mohou být zdrojem nákazy pro své okolí. WHO uvádí, že pouhých 10 % osob s chronickou infekcí HBV je diagnostikováno.3
Kromě přenosu žloutenky typu B a C je u skupiny MSM popsáno také zvýšené riziko sexuálního přenosu hepatitidy typu A - akutní infekce jater známé jako „nemoc špinavých rukou". Virus hepatitidy typu A se šíří tzv. fekálně-orální cestou. Podle odhadů WHO se na celém světě každoročně vyskytne více než 100 milionů případů infekce hepatitidy typu A8, přičemž Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) při poslední větší epidemii na území EU/EEA v letech 2016-2018 poukázalo na zvýšenou míru přenosu právě ve skupině MSM.9
......
V oblasti sekundární prevence je nabízeno bezplatné anonymní testování na HIV, v indikovaných případech bezplatné testování na hepatitidy B, C a ostatní pohlavně přenosné infekce.
SZÚ provozuje 4 poradny prevence HIV/AIDS (Praha, Brno, Jihlava, Hodonín).
Informace o možnosti testování v celé České republice na www.tadyted.com.
......
Nakazit se je snadné
To platí pro všechny zmíněné infekce, avšak mezi HIV a virovou hepatitidou je jeden důležitý rozdíl. Žloutence typu A a B lze již dnes předejít očkováním. V České republice bylo v roce 2001 zahájeno plošné očkování proti HBV u kojenců spolu s „catch-up" vakcinací neočkovaných ve 12 letech. Osoby narozené po roce 1989 očkování proti žloutence typu B tedy pravděpodobně absolvovaly již v dětském věku. Naproti tomu ročníky 1989 a starší nemusí být dosud očkovány ani proti HBV, ani proti HAV. S ohledem na různé možné cesty přenosu žloutenky typu A a B, nejen rizikový sexuální styk, by toto očkování mělo patřit do základní preventivní výbavy každého jedince. U osob s infekcí HIV je pak potřeba tohoto očkování zdůrazňována odbornou společností, a to zejména s ohledem na zvýšené riziko přechodu hepatitidy B do chronicity.10 Mezi dostupné vakcíny patří například kombinovaná vakcína Twinrix Adult proti hepatitidě typu A a hepatitidě typu B a vakcína Havrix proti hepatitidě typu A. Příspěvky zdravotních pojišťoven na očkování můžete najít ZDE.
Zdroje: GlaxoSmithKline, Národní program boje proti AIDS
Reference:
1. Národní program boje proti AIDS, https://www.prevencehiv.cz/
2. WHO, 2020. HIV/AIDS, Global situation and trends.
3. WHO, 2021. Global progress report on HIV, viral hepatitis and sexually transmitted infections.
4. SZÚ, 2021. Roční zprávy o výskytu a šíření HIV/AIDS v ČR.
5. SZÚ, 2020: Grafy k tiskové zprávě NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020. Dostopné ZDE
6. SZÚ, 2020: Tisková zpráva NRL pro HIV-AIDS - Trendy vývoje a výskyt HIV-AIDS v ČR v roce 2020.
7. WHO, 2017. Global hepatitis report. https://www.who.int/publications/i/item/global-hepatitis-report-2017
8. World Health Organization (WHO). The immunological basis for immunization series. Module 18: Hepatitis A.
9. ECDC. 2018. Epidemiological update: Hepatitis A outbreak in the EU/EEA mostly affecting men who have sex with men. ECDC.
10. SIL ČLS JEP. 2021 Společnost infekčního lékařství ČLS JEP Očkování dospělých osob s HIV infekcí.
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.