Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



STŘÍPKY



V LEDNU SI HÝČKEJTE MOČOVÝ MĚCHÝŘ

Podle tradiční východní medicíny jsou v určitých částech roku některé orgány oslabené či více náchylné k onemocnění. Zimě vládne element vody a energie je málo. Nejcitlivějšími orgány jsou v lednu močový měchýř a v únoru ledviny. Pro jejich podporu je důležité udržet organismus v teple, a to nejen vhodným oblečením, ale i přísunem prohřívacích potravin. Nezapomínejte ani v zimě na pitný režim! Doplnit ho vhodně mohou i polévky. Pro správnou činnost močového měchýře přidejte do jídelníčku datle, dýňová semínka nebo zkuste fazolovou polévku.


Týden mozku je festival nejnovějších objevů a trendů ve výzkumu mozku a neurovědách, který je součástí Brain Awareness Week (BAW) - celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998.

Loňský ročník, který se měl konat v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve dnech 16. až 22. března, se s ohledem na pandemii koronaviru zrušil. Další ročník festivalu Týden mozku se uskuteční v březnu 2021. Během Týdne mozku vystupují s přednáškami přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd. Festival je určen pro studenty, rodiče s dětmi i širokou veřejnost. Vstup na všechny festivalové akce je zdarma, ale z kapacitních důvodů je nutné se na některé přednášky předem zaregistrovat. Sledujte stránky http://www.tydenmozku.cz/festival/.


Popularizační časopisy Akademie věd ČR

Akademie věd ČR vydává dva zajímavé časopisy pro veřejnost.

Pro děti, teenagery a všechny čtenáře mladé duchem AΩ / Věda pro každého.

A pro ty, kteří se o vědu a výzkum zajímají hlouběji a nebojí se delších textů, je tu čtvrtletník A / Věda a výzkum.

Oba časopisy jsou zdarma online.


Dny otevřených dveří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně proběhnou 23. a 26. 1. 2021 online formou. Více ZDE


Infomore.cz WEB PROTI DEZINFORMACÍM

Fakulta sociálních věd UK, Lékařská fakulta MU v Brně a společnost NEWTON Media spustily společný web s názvem Infomore.cz. Cílem projektu, který propojuje žurnalistiku, lékařské a počítačové vědy, je snížit míru nadměrného šíření zavádějících informací nejen k současné pandemii viru COVID-19, ale také k dalším budoucím epidemiím, a to za pomoci identifikace vybraných forem zkreslování informací v médiích (např. neadekvátní práce novinářů s daty, neadekvátní volba referenčních příkladů a srovnání, nedostatečná znalost lékařské terminologie apod.).

„Následující týdny a měsíce hodláme věnovat rozboru mediálního pokrytí pandemie, poukazovat na dobrou i špatnou praxi medializace. Naší ambicí je rovněž na základě dosavadních zkušeností stanovit dobrou žurnalistickou praxi pro pokrytí budoucích zdravotních krizí," komentoval nový web hlavní řešitel projektu Václav Moravec.

Web Infomore.cz je primárně určen pro média, datové analytiky, odbornou veřejnost a další uživatelé, kteří se aktivně zaobírají problematikou pandemie COVID-19. 

„Paralelně s epidemií nového typu koronaviru jsme také bombardováni epidemií názorů, informací a dezinformací. Projekt se snaží tuto infodemii potlačit a umožnit lepší orientaci v džungli pojmů, které nám ještě nedávno byly zcela cizí," upřesnil další cíle projektu zakladatel a majitel firmy NEWTON Media Petr Herian.

„Přál bych si, aby tato nová komunikační platforma pomohla s vysvětlením klíčových pojmů, které jsou spojeny s pandemií COVID-19, protože se den co den setkávám s tím, že problematika není správně pochopena," dodal Martin Komenda z Institutu biostatistiky a analýz LF MU.

Odborná veřejnost na webu nalezne edukační animace, přehledové wordcloudy, komplexní analýzy, příklady dobré i špatné praxe z České republiky i ze zahraničí, rozbory nejčastějších dezinformačních narativů, slovník základních pojmů spojených s pandemií COVID-19 a animace, které by měly složitou problematiku infodemie popularizovat širší veřejnosti.


20 LET UNIVERZITY VE ZLÍNĚ

20 let od svého založení si připomíná Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Vznikla k 1. lednu 2001 vyčleněním Fakulty technologické, Fakulty managementu a ekonomiky a Kolejí a menz z brněnského Vysokého učení technického. Zákon o jejím zřízení podepsal tehdejší prezident Václav Havel v listopadu roku 2000. Na počátku měla UTB dvě fakulty - Fakultu technologickou (FT) a Fakultu managementu a ekonomiky (FaME). FT byla založena už v roce 1969 jako součást Vysokého učení technického (VUT) v Brně. FaME byla založena v roce 1995. Obě fakulty měly za sebou dlouhá léta úspěšné činnosti.

„Samotný vznik univerzity nebyl vůbec jednoduchý, byl to mnohastupňový proces schvalování na různých úrovních. Proběhly desítky jednání, při kterých bylo potřebné prokazovat, že Zlín univerzitu potřebuje a také, že má dostatečný potenciál, který ji v budoucnu zajistí mezinárodní prestiž," říká prof. Petr Sáha, který stál u jejího zrodu.

„Zpočátku se uvažovalo o názvech jako například Valašská nebo Zlínská univerzita. Nakonec jsem ale zavolal Tomáši Baťovi jr. do Kanady a požádal ho o souhlas pojmenovat univerzitu po jeho otci. Byl velmi potěšen a ihned souhlasil," doplňuje prof. Petr Sáha.

Tomáš Baťa junior byl také prvním a dlouholetým předsedou Správní rady UTB a pomáhal vedení univerzity navazovat kontakty v zahraniční. Dnes má UTB šest fakult. Počet studentů se za dvacet let téměř ztrojnásobil. (https://zpravy.utb.cz/)


Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME