Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) je přední výzkumná instituce pod hlavičkou Akademie věd ČR. Realizuje se zde základní výzkum na rozhraní chemických a biologických oborů a jeho přenos do komerční sféry. ÚOCHB byl v historii velmi úspěšný v aplikovaném výzkumu, zejména v medicinální chemii. Tradice započala v roce 1969 mastí Dermazulen, ale z globálního hlediska ho nejvíce proslavila antivirotika založená na acyklických fosfonátech nukleotidů (léky proti HIV a HBV), které objevil prof. Antonín Holý. Jeho pokračovatelem je i Mgr. Radim Nencka, Ph.D., který se ve své výzkumné práci zabývá např. syntézou nových sloučenin pro léčbu virových onemocnění. Přesně před měsícem (11. 2. 2020) řekl v rozhovoru v rubrice Aktuality portálu Akademie věd České republiky (avcr.cz): „Podle posledního článku, který vyšel v časopise Nature to vypadá, že je SARS-CoV-2 velmi podobný viru SARS, který způsobil poměrně velké problémy v letech 2002 a 2003. Dá se říct, že tyto dva viry jsou do jisté míry jako bratříček a sestřička."

Zeptali jsme se Mgr. Radima Nencka, jak to vidí po měsíci. Přidali jsme i dotazy, které jste nám ohledně nákazy nemocí COVID-19 poslali do redakce Magazínu.

Virus, který způsobuje onemocnění COVID-19, a akutní respirační syndrom (SARS) - hovoří se o genetické podobnosti, ale nadějný lék remdesivir byl použit k zvládnutí epidemie Eboly. Jak je to tedy s podobností těchto nemocí? Ribavirin, který byl použit u SARS, není vhodný kandidát?

Tyto viry jsou ze skupiny ssRNA virů s pozitivní polaritou, tzn. jedná se o viry, které mají svojí genetickou informaci uloženou v jednovláknové molekule RNA, která může být po vstupu do buňky okamžitě překládána do proteinů a chová se do jisté míry jako lidská mRNA.

Nicméně geneze remdesiviru, jakožto léku proti koronavirům, je trošku jiná. Tato látka byla původně vyvinuta proti viru Ebola a to tak, že byl proveden screening knihovny nukleosidových a nukleotidových analogů pocházejících z americké firmy Gilead Sciences, Inc. na CDC (Centers for Disease Control and Prevention) a byl objeven jeden zajímavý nukleosidový derivát. Optimalizací jeho struktury na vhodné monofosfátové proléčivo byl připraven vlastní remdesivir. Přestože Ebola byla v té době hlavním cílem, remdesivir vykazoval na buněčných kulturách také zajímavé účinky proti celé řadě dalších virů, a to nejen filovirům, mezi které patří právě Ebola, ale také paramyxovirům, flavivirům nebo právě koronavirům, konkrétně se jednalo o MERS a SARS.

To znamená, že tato látka pravděpodobně vykazuje poměrně široké spektrum účinků proti celé řadě koronavirů. V současné době probíhá celá řada klinických studii, které se snaží odhalit látky, které by mohly být potenciálně použity jako antivirotika proti SARS-CoV-2 a je mezi nimi i ribavirin.

Na straně druhé, ribavirin, alespoň na buněčných kulturách nevykazuje zdaleka tak vysokou aktivitu proti SARS-CoV-2 jako remdesivir. To samozřejmě neznamená, že by nemohl být použit v budoucí terapii. Jeho mechanismus účinku je poměrně velmi komplexní a dovedu si představit, že by v nějaké kombinaci mohl být využit.      

Jak dlouhá cesta je od izolace protilátek z vyléčených osob k léku, který se může bezpečně aplikovat?

Toto je asi otázka spíše na imunology, my se v mojí skupině protilátkami nezabýváme, ale obecně trvá cesta k novým lékům většinou při nejmenším několik let. 

Musíme čekat na výsledky zjištěných protilátek, nebo jste pro nasazení remdesiviru již nyní?

Remdesivir ještě bohužel není schválený ani u nás, ani v zahraničí, takže je možné ho aplikovat buď v rámci klinických studií, nebo s potřebnou výjimkou. V obou případech musí jeho použití povolit příslušná, v tomto případě evropská, autorita.   

Jaké komerčně používané léky vzešly z původního výzkumu Vaší laboratoře?

Já jsem přece jen ještě trošku mladý, aby byla některá z mých látek na trhu. Vedu laboratoř zatím cca 10 let, a to je tak zhruba doba vývoje jednoho léčiva. To bychom museli hned od začátku strašné štěstí. Nicméně, na začátku své kariery jsem pracoval ve skupině profesora Holého, a proto vím, že štěstí přeje připraveným a těm, kteří se výzkumu naplno věnují.   

Zabývá se výzkumem koronavirů nyní ÚOCHB více?

Teď se na ÚOCHB zabýváme výzkumem nových látek s potenciální účinností proti koronavirům velmi intenzivně.  

Lékárníci se setkávají s dotazy pacientů, zda je sezonní očkování proti chřipce může ochránit před nákazou COVID-19, nebo zda může případně zmírnit průběh onemocnění?

Sezonní očkování proti chřipce v tomto případě nepomůže, je to dost výrazně jiný virus. 

Děkujeme za rozhovor

Chramst

SÚKL na svých stránkách zveřejnil 16. 3. informace o přípravku s léčivou látkou remdesivir

Státní ústav pro kontrolu léčiv činí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví kroky k zajištění dostupnosti léčby nemoci COVID-19. Již před časem SÚKL navázal kontakt se společností Gilead a požádal ji o farmaceutickou dokumentaci, aby použití přípravku s léčivou látkou remdesivir mohlo být schváleno co nejdříve. Použití nikde neregistrovaného léčiva s ohledem na potvrzené šíření infekčního onemocnění povoluje Ministerstvo zdravotnictví, kterému SÚKL dodává odborné stanovisko. SÚKL sdělil, že stanovisko k použití remdesiviru na nemoc COVID-19 bude kladné. Remdesivir bude určen pro pacienty v kritickém stavu a žádosti o léčbu jednotlivých pacientů budou vyřizovat příslušná pracoviště, která budou dané léčivo aplikovat.

TESTOVÁNÍ NA PŘÍTOMNOST NOVÉHO TYPU KORONAVIRU V ČR

Testy k detekci koronaviru SARS-CoV-2 jsou k dispozici v Národní referenční laboratoři SZÚ.

Jde o test PCR na průkaz nukleové kyseliny. Založen je na odhalení specifického úseku nukleové kyseliny v DNA, typického pro nemoc. Test jednoznačně prokazuje, zda je daný jedinec infikován, tzn. jestli má virus v krvi nebo například ve výtěru z dýchacích cest. Národní referenční laboratoř má k dispozici přesnou metodiku Světové zdravotnické organizace, jak vyšetření provádět. 

Seznam laboratoří s certifikací k testování na přítomnost SARS-CoV-2 ZDE

JAK POZNAT IMUNODEFICIENCI?

Dotazovali jsme se lékárníků během odborného kongresu HealthComm Professional v Liberci, zda zaznamenali zvýšenou poptávku po přípravcích na podporu imunity. Podpora funkce imunitního systému je velmi důležitá zejména v období zvýšeného výskytu infekčních nemocí. Odpověď byla jednoznačná: Lidé přicházejí do lékáren pro vitaminy a produkty pro správnou funkci imunitního systému. Jak se ale bezpečně prokáže, že naše imunita nefunguje tak, jak má?

Zeptali jsme se Mgr. Jaroslavy Kalaninové, vedoucí imunologie, EUC Laboratoře, Praha:

Jak lze laboratorní diagnostikou nejlépe odhalit imunodeficit u pacienta? Kterou složku imunity nejprve prostudovat?

„Imunologické metody první volby pro odhalení imunodeficiencí jsou stanovení hladin imunoglobulinů IgG, IgM, IgA, vyšetření jednotlivých složek komplementu C3, C4 a vyšetření buněčné imunity pomocí subpopulací lymfocytů a vyšetření fagocytární schopnosti buněk imunitního systému."

Pokud má pacient opakující se respirační problémy, jaká diagnostická vyšetření jsou na místě?

„Při opakovaných respiračních problémech je na místě vyšetřit i jednotlivé podtřídy IgG nebo deficit MBL, který se účastní aktivace komplementového systému tzv. lektinovou cestou."