
Naše populace stárne a spolu s ní i věk poskytovatelů zdravotních služeb. Z dosavadních výzkumů vyplývá (Šídlo a kol., 2017), že po dosažení důchodového věku také postupně klesá průměrná výše úvazku lékaře a snižuje se jeho výkonnost. S rostoucím věkem se zároveň zvyšuje pravděpodobnost ukončení pracovní činnosti a odchod do starobního důchodu. Tato situace by mohla vést k problémům s udržitelností sítě zdravotnických služeb. A nejen podle studie „Hodnocení dostupnosti primární zdravotní péče v Česku" se praktické lékařství potýká s nízkým počtem lékařů v mladších věkových kategoriích a vyšší zastoupení tedy v oboru mají lékaři ve starším až seniorském věku. Tento fakt je známý a boj s problémem dlouhodobý.
Medička Barbora Košuličová (27) je jednou z desítek budoucích lékařek a lékařů, kteří příští rok v Česku opustí fakulty a definitivně se rozhodnou, jaké specializaci se budou po zbytek života věnovat. Barbora má nyní nejblíže k tomu stát se praktickou lékařkou - díky projektu Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji, jehož financování letos pro studenty 5. ročníku medicíny spustil Královéhradecký kraj ve spolupráci s Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové. V rámci projektu se mladá medička dostala na týdenní stáž k praktickému lékaři a to stačilo, aby původní plán stát se dětskou psychiatričkou dostal významné trhliny. Naplnění lékařského poslání cítí nejsilněji právě v ordinaci praktika.
„Už na gymnáziu jsem věděla, že se chci věnovat profesi, která dává smysl a má přínos pro společnost. Zachraňování lidských životů to beze zbytku splňovalo, takže jsem už své seminární předměty směrovala tak, abych mohla jít na medicínu," popisuje Barbora, která pochází z Hodonínska. Samotné studium, a hlavně pozdější praxe zejména v nemocnicích jí však otevřely oči, a to ne vždy v pozitivním slova smyslu.
„Minimálně ve fakultní nemocnici, kde jsem absolvovala výuku, bohužel lékař nemá vždy prostor se s pacienty blíž seznámit. Po vyšetření jsem se nikdy nedozvěděla, jaký byl jejich další osud, zda se je podařilo zachránit nebo kam byli z oddělení, na kterém byli hospitalizovaní, propuštěni. Zkrátka jak se jim daří," říká Barbora s tím, že si občas připadala jako stroj, který odvede svůj podíl práce a dál se neptá. To ji velmi demotivovalo.
Úplně jinak se však cítila při absolvování stáže u MUDr. Kateřiny Javorské, praktické lékařky z Nového Města nad Metují.
„Projekt Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji je společný projekt Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Společnosti všeobecného lékařství a Lékařské fakulty v Hradci Králové, podporovaný Královéhradeckým krajem. A spočíval v tom, že jsme na podzim loňského roku udělali v pátém ročníku takové semináře, které měly studentům přiblížit, co náš obor obnáší. A na konci výuky jsme studentům nabídli týdenní stáž v ordinacích praktických lékařů v celém našem kraji. Aby zakusili, co naše práce obnáší v terénu," vysvětlila v rozhovoru pro český rozhlas V Hradci Králové MUDr. Kateřina Javorská smysl projektu.
„Moc ráda navazuji s pacienty kontakt. Pozorovat, jak pacient pookřeje a napětí se rozplyne, pokud se nezajímám jen o získání zdravotních informací, ale také o něj samotného, mě naplňuje mnohem více. Stačí se usmát, zeptat se na rodinu, jak se mu daří, a najednou mám prostor budovat úplně jiný vztah. Navíc je skvělé pozorovat, jak se zdravotní stav pacientů vyvíjí, když chodí na kontrolní vyšetření, a vědět, že na tom mám svůj podíl. V tom vidím naplnění poslání lékaře," popisuje Barbora přínos stáže.
Barbora přitom o dráze praktika v začátcích studia vůbec neuvažovala...
„To změnila praxe u MUDr. Javorské, která mi ukázala, jak lze k pacientům přistupovat. Také mi došlo, jak důležitá je primární péče - pokud bude dobře fungovat, odlehčí nemocnicím i celému zdravotnickému systému. Obzvlášť ve venkovských oblastech, kde je praktik součástí místního společenství a mnohdy se stará o několik generací," vysvětluje medička.
I proto je pro ni nyní obor všeobecného praktického lékařství první volbou, hned jak dokončí studium.
„Myslím, že nejen pro mě, ale pro celou řadu mladých lékařů je stále důležitější mít prostor i na soukromý život, práce praktického lékaře se mi v tomto směru jeví jako přijatelnější než služby v nemocnicích. Vzhledem k nedostatku praktických lékařů také nemusí být složité praxi po někom převzít. Zvlášť u nás na jižní Moravě bych tak pacientům ušetřila případné hledání nového doktora," sdílí svou motivaci Barbora.
Přála by si také, aby se do budoucna změnila podoba výuky v nemocnicích, kterou medici musí při studiu absolvovat, a aby se dostali více do ambulancí různých specializací.
„Program Staň se praktikem se bohužel vztahoval jen na Královéhradecký kraj. Bylo by ale skvělé, kdyby podobnou možnost stáže měli i medici z ostatních regionů. Věřím, že by to mnohé mladé lékaře nalákalo do oboru, o kterém ani nevěděli, že by je mohl zajímat. Podobně jako mě," uzavírá Barbora.
Zdroj: MaVe PR
Literatura:
1. Šídlo, L., Novák, M., Štych, P., Burcin, B. 2017. Hodnocení dostupnosti primární zdravotní péče v Česku ‒ dostupnost všeobecného praktického lékařství. Praha: Nakladatelství P3K. ISBN 978-80-87343-72-2.
V ČR přibývá nemocných se žloutenkou typu A i C. Loni testy odhalily hepatitidu C u 1 452 osob – nejvíce za posledních deset let. Do konce srpna letošního roku přibylo dalších 935 případů. Současně se ale navíc objevila plošná epidemie žloutenky A. Od začátku roku bylo hlášeno 1 348 nemocných, což je několikanásobně více než v předchozích letech. „Naše populace je vůči viru hepatitidy A velmi vnímavá, protože od poslední velké epidemie v roce 1979 uplynulo více než 45 let. Většina lidí se tak s virem nikdy nesetkala a nemá protilátky. Proto je ohrožena prakticky celá společnost,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Hepatitida A má akutní průběh s příznaky podobnými chřipce (únava, teplota, nechutenství, nevolnost, bolesti břicha), následně zežloutne kůže a bělmo očí. Žloutenka typu C naopak postupuje nenápadně a roky ničí játra. Řada lidí tak o své infekci vůbec neví, protože onemocnění probíhá bez bolesti a bez výraznějších příznaků. Testování na hepatitidu C provádějí praktičtí lékaři i specialisté. Anonymně a zdarma je možné nechat se otestovat také v checkpointech, které fungují po celé republice. Vyšetřuje se zde HIV, hepatitida C a syfilis. Hepatitida A se zde netestuje – pokud má člověk podezření na infekci virem hepatitidy A, musí se obrátit na svého praktického lékaře.
Druhý tematický on-line kongres tohoto roku spustila společnost Healthcomm Professional 3. 9. 2025. Na webu www.healthcomm.cz poběží celých 30 dní. 2D tematický on-line kongres IMUNITA je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Akreditováno u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Stále se můžete registrovat. Využijte kód pro přihlášení PHAR25IM a vstup v hodnotě 1000 Kč máte zcela zdarma.
S datem 4. září je spojen Světový den sexuálního zdraví (World Sexual Health Day), který od roku 2010 vyhlašuje a celosvětově propaguje World Association for Sexual Health - organizace na podporu sexuálního zdraví jako základního lidského práva. Motto pro rok 2025 zní: „Sexuální spravedlnost: Co pro to můžeme udělat?“ Sexuologický ústav VFN se k letošnímu Světovému dni připojuje zveřejněním edukačních materiálů na webu a sociálních sítích, zahájením kampaně k otevření nízkoprahového Centra psychosexuální pomoci a současně i nabídkou bezplatné anonymní on-line konzultace pro nové zájemce během září 2025. Pro zajištění prvního kontaktu funguje specifická e-mailová adresa: SexPomoc@vfn.cz. Tato možnost slouží jako první vstupní brána pro klienty, kteří se často nacházejí v psychosexuální krizi a potřebují anonymitu.
Pilotní projekt preventivního očkování proti chřipce proběhne v oddělených konzultačních místnostech Center prevence s poradenstvím v rámci vybraných lékáren BENU v Praze, Brně a Ostravě. Očkování bude provádět vždy praktický lékař, a to během říjnových víkendů od 4. do 26. 10. 2025 v čase 10-18 hodin. Cena za očkovací látku a její aplikaci bude 629 Kč. Pacient bude hradit platbu na místě v lékárně. Očkování proti chřipce mají z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeno pouze pojištěnci nad 65 let a zákonem stanovené skupiny. Od 1. září 2025 si mohou dospělí samoplátci ve věku 18–65 let rezervovat termín očkování proti chřipce prostřednictvím webových stránek benuprevence.cz