Naše populace stárne a spolu s ní i věk poskytovatelů zdravotních služeb. Z dosavadních výzkumů vyplývá (Šídlo a kol., 2017), že po dosažení důchodového věku také postupně klesá průměrná výše úvazku lékaře a snižuje se jeho výkonnost. S rostoucím věkem se zároveň zvyšuje pravděpodobnost ukončení pracovní činnosti a odchod do starobního důchodu. Tato situace by mohla vést k problémům s udržitelností sítě zdravotnických služeb. A nejen podle studie „Hodnocení dostupnosti primární zdravotní péče v Česku" se praktické lékařství potýká s nízkým počtem lékařů v mladších věkových kategoriích a vyšší zastoupení tedy v oboru mají lékaři ve starším až seniorském věku. Tento fakt je známý a boj s problémem dlouhodobý.
Medička Barbora Košuličová (27) je jednou z desítek budoucích lékařek a lékařů, kteří příští rok v Česku opustí fakulty a definitivně se rozhodnou, jaké specializaci se budou po zbytek života věnovat. Barbora má nyní nejblíže k tomu stát se praktickou lékařkou - díky projektu Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji, jehož financování letos pro studenty 5. ročníku medicíny spustil Královéhradecký kraj ve spolupráci s Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové. V rámci projektu se mladá medička dostala na týdenní stáž k praktickému lékaři a to stačilo, aby původní plán stát se dětskou psychiatričkou dostal významné trhliny. Naplnění lékařského poslání cítí nejsilněji právě v ordinaci praktika.
„Už na gymnáziu jsem věděla, že se chci věnovat profesi, která dává smysl a má přínos pro společnost. Zachraňování lidských životů to beze zbytku splňovalo, takže jsem už své seminární předměty směrovala tak, abych mohla jít na medicínu," popisuje Barbora, která pochází z Hodonínska. Samotné studium, a hlavně pozdější praxe zejména v nemocnicích jí však otevřely oči, a to ne vždy v pozitivním slova smyslu.
„Minimálně ve fakultní nemocnici, kde jsem absolvovala výuku, bohužel lékař nemá vždy prostor se s pacienty blíž seznámit. Po vyšetření jsem se nikdy nedozvěděla, jaký byl jejich další osud, zda se je podařilo zachránit nebo kam byli z oddělení, na kterém byli hospitalizovaní, propuštěni. Zkrátka jak se jim daří," říká Barbora s tím, že si občas připadala jako stroj, který odvede svůj podíl práce a dál se neptá. To ji velmi demotivovalo.
Úplně jinak se však cítila při absolvování stáže u MUDr. Kateřiny Javorské, praktické lékařky z Nového Města nad Metují.
„Projekt Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji je společný projekt Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Společnosti všeobecného lékařství a Lékařské fakulty v Hradci Králové, podporovaný Královéhradeckým krajem. A spočíval v tom, že jsme na podzim loňského roku udělali v pátém ročníku takové semináře, které měly studentům přiblížit, co náš obor obnáší. A na konci výuky jsme studentům nabídli týdenní stáž v ordinacích praktických lékařů v celém našem kraji. Aby zakusili, co naše práce obnáší v terénu," vysvětlila v rozhovoru pro český rozhlas V Hradci Králové MUDr. Kateřina Javorská smysl projektu.
„Moc ráda navazuji s pacienty kontakt. Pozorovat, jak pacient pookřeje a napětí se rozplyne, pokud se nezajímám jen o získání zdravotních informací, ale také o něj samotného, mě naplňuje mnohem více. Stačí se usmát, zeptat se na rodinu, jak se mu daří, a najednou mám prostor budovat úplně jiný vztah. Navíc je skvělé pozorovat, jak se zdravotní stav pacientů vyvíjí, když chodí na kontrolní vyšetření, a vědět, že na tom mám svůj podíl. V tom vidím naplnění poslání lékaře," popisuje Barbora přínos stáže.
Barbora přitom o dráze praktika v začátcích studia vůbec neuvažovala...
„To změnila praxe u MUDr. Javorské, která mi ukázala, jak lze k pacientům přistupovat. Také mi došlo, jak důležitá je primární péče - pokud bude dobře fungovat, odlehčí nemocnicím i celému zdravotnickému systému. Obzvlášť ve venkovských oblastech, kde je praktik součástí místního společenství a mnohdy se stará o několik generací," vysvětluje medička.
I proto je pro ni nyní obor všeobecného praktického lékařství první volbou, hned jak dokončí studium.
„Myslím, že nejen pro mě, ale pro celou řadu mladých lékařů je stále důležitější mít prostor i na soukromý život, práce praktického lékaře se mi v tomto směru jeví jako přijatelnější než služby v nemocnicích. Vzhledem k nedostatku praktických lékařů také nemusí být složité praxi po někom převzít. Zvlášť u nás na jižní Moravě bych tak pacientům ušetřila případné hledání nového doktora," sdílí svou motivaci Barbora.
Přála by si také, aby se do budoucna změnila podoba výuky v nemocnicích, kterou medici musí při studiu absolvovat, a aby se dostali více do ambulancí různých specializací.
„Program Staň se praktikem se bohužel vztahoval jen na Královéhradecký kraj. Bylo by ale skvělé, kdyby podobnou možnost stáže měli i medici z ostatních regionů. Věřím, že by to mnohé mladé lékaře nalákalo do oboru, o kterém ani nevěděli, že by je mohl zajímat. Podobně jako mě," uzavírá Barbora.
Zdroj: MaVe PR
Literatura:
1. Šídlo, L., Novák, M., Štych, P., Burcin, B. 2017. Hodnocení dostupnosti primární zdravotní péče v Česku ‒ dostupnost všeobecného praktického lékařství. Praha: Nakladatelství P3K. ISBN 978-80-87343-72-2.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.