
Koronavirus je dnes hlavní téma našich životů, které díky médiím sledujeme v přímém přenosu. Převážná většina z nich se bohužel prezentuje především „senzačními" titulky a negativními zprávami.
Na to většina ze starších a nemocných seniorů reaguje obavami, někdy zhoršením zdravotního stavu a depresemi. Dáváme slovo MUDr. Ludmile Bezdíčkové, praktické lékařce z Prahy:
„Chroničtí pacienti, především ti, kteří se léčí s diabetem, hypertenzí, astmatem a některými dalšími chorobami, se víc obávají nakažení koronavirem. Měl by je sledovat nejen praktik, ale i specialista, kam obvykle docházejí s ischemickou srdeční chorobou, arytmiemi, nebo trpí onemocněním ledvin nebo onkologickými nemocemi. Je třeba říci, že dobře kompenzovaná onemocnění mají nižší riziko výskytu komplikací včetně těžkého průběhu covid. U většiny chroniků probíhá onemocnění jen s mírnými příznaky."
Pokud příznaky probíhají klasicky podle známých příznaků, doporučují se léky proti virózám. Lékaře volejte ihned v případě dušnosti, neklesající horečky, promodrávání rtů...
„Pacienti by se neměli zbytečně bát, v případě potíží by měli telefonicky kontaktovat svého ošetřujícího lékaře - ať už praktického nebo specialistu. A pokud možno neodkládat kontroly svých chronických onemocnění a objednávat se na čas."
MUDr. David Halada, praktický lékař ze Zlína a předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP, doplňuje:
„Zdravotní péče u nás, na rozdíl od velkých měst, má větší problémy s čekací dobou na odběry, se sanitkami, s odvozem vzorků. Menší nemocnice jsou přetíženy a složité situace musíme řešit operativně - buď převozy do větších ústavů nebo za pomoci nás, praktiků. Stává se, že k běžné praxi v ordinaci vyřizujeme stovku i víc telefonátů denně, linky jsou proto přetížené a pacienti se k nám obtížně dovolávají. Musím na své pacienty prozradit jednu zajímavost: zpočátku se nechtěli smířit s objednáváním na pevnou hodinu. Kde jinde si prý mají popovídat, než v čekárně...?"
Doporučení pro starší a nemocné
Lékaři první linie a specialisté doporučují starším pacientům:
+dodržujte režimových opatření, hypertonici - měřte si doma krevní tlak, diabetici hladiny cukru
+nesetkávejte se zbytečně s ostatními lidmi
+časté mytí rukou je základní pravidlo, nezapomínejte ani na dezinfekci mobilů, klíčů, klik a všech předmětů, kterých se často dotýkáte
+využijte, pokud je to možné, online nakupování, e-receptů, nebo dobrovolnických aktivit v tomto smyslu
+stravujte se dobře, nezapomínejte především v této době na ovoce, zeleninu, 1,5 litru tekutin denně, vitamin D a C, alkohol střídmě; k tomu dr. Halada dodává: „U nás na Valašsku zůstává jedna stopečka slivovice denně."
+procházky v přírodě, ideálně (ale podle zdravotního stavu) 10 tisíc kroků denně, cvičení - pokud je to možné - alespoň 20 minut
+psychohygiena - videohovory, kontakt s rodinou, optimistické knihy a filmy, na zprávy se podívejte jen jednou denně, abyste zjistili nová pravidla a omezení
+denně si zapište tři základní věci, které jsou pro vás důležité a dělají vám radost a nezapomínejte, že smích posiluje imunitu
Jak mohou pomoci lékárníci?
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., vědecký sekretář a místopředseda pro zahraniční aktivity SVL ČLS JEP:
„Lékárníci samozřejmě velmi pomáhají lékařům. Jsou ovšem také unavení a vyčerpaní, a tak jim velký prostor na edukaci nezbývá. Jejich výraznou roli vidím dnes v tom, že při nákupu různých volně prodejných léků a vitaminových přípravků upozorňují na případná rizika kombinací s dalšími léky, které především starší pacienti obvykle užívají víc než mladší populace."
SVL ČLS JEP připravila pro praktické lékaře a jejich pacienty základní informace, návody a vysvětlení na nejčastější dotazy v současné době.
https://www.svl.cz/informace-pro-pacienty/
Mgr. Jana Ulíková
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.