V posledních letech na Slovensku výrazně stoupl počet psů nakažených tzv. srdeční dirofilariózou - nemocí, kterou způsobuje červ - vlasovec psí - usídlený v plicích nebo v srdci. Ukazuje to studie, která už 15 let mapuje výskyt tohoto nebezpečného parazita u slovenských psů. V roce 2021 už to bylo téměř 5 % testovaných zvířat, což specialisté na parazitární nemoci již považují za vážné zdravotní riziko.
„Dosud jsme se s tímto parazitárním onemocněním setkávali v rámci Evropy spíše v jižních státech. Červ, přesněji hlístice, který ho má na svědomí, nese název Dirofilaria immitis a může dorůstat až délky 30 cm," vysvětluje MVDr. Martina Miterpáková, DrSc., z Parazitologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Košicích, jedna z autorek studie.1
.......................................
Dirofilariózy patří k tzv. nově hrozícím infekcím („emerging infectious diseases").
Jde o infekční onemocnění, jejichž šíření je pozorováno celosvětově a je spojeno s cestováním lidí, přemisťováním zvířat a s globálními klimatickými změnami.
.......................................
Hostitelské druhy zahrnují psy a řadu jiných druhů, například kočku, lišku, vlka nebo medvěda. Nicméně, u těchto zvířat většinou nedojde k rozmnožení parazita a ten zahyne ve stádiu dospělce. Pes je tedy ideálním hostitelem a dirofilariózu obvykle vnímáme jako onemocnění psů, které se stalo běžnou součástí veterinárních diferenciálních diagnóz. Nakažení psi mohou působit unaveně a apaticky, zhorší se jim dýchání a po fyzické námaze se u nich vyskytuje chronický kašel (někdy s krví).
Zákeřného parazita přenášejí komáři a důsledky neléčeného onemocnění bývají fatální: „Pokud z larev, které přenesl na psa komár, dospěje větší množství červů a přesunou se do srdce, brání jejich přítomnost pohybu srdeční chlopně," vysvětluje MVDr. Miterpáková.
Zákeřnost onemocnění spočívá v tom, že rozvoj infekce zabere řadu měsíců. Larvy, jež do krve psů přenese komár, se totiž musejí vyvinout v dospělce. Nemoc se tak u psa může projevit i za více jak půl roku.
Vývojový cyklus Dirofilaria immitis:
Larva migruje přes ústní ústrojí komára do těla psa. Místo po kousnutí asi týden po infekci pelichá. V podkoží se vyvíjí 4. larvální stádium a vede k dalšímu pelichání (asi 2 měsíce po infekci). Během 3. až 4. měsíce po infekci mladí dospělci migrují do cílového orgánu psa (plicní tepny, pravého srdce, duté žíly). Někteří dospělci mohou také migrovat do břicha, CNS, očí, průdušek a dalších orgánů.
Prevence a léčba
Léčba dirofilariózy je komplikovaná a zdlouhavá. Parazit, kterého usmrtí předepsané léky, totiž může způsobit ucpání cévy, tzv. embolii. Kromě léčivých přípravků, které zničí samotného červa, tak majitelé musí svým psům podávat i přípravky na potlačení zánětu a také antibiotika. Léčba trvá i několik měsíců, kdy je třeba zajistit, aby byl pes v klidovém režimu.
Nemoci se přitom dá účinně předcházet, a to preventivními léky, které dokážou larvy v krvi zvířete zahubit ještě dříve, než dospějí. Při cestách do endemických oblastí s výskytem Dirofilaria immitis je prioritou také používání repelentních přípravků, které odpuzují potenciálně nakaženého komára.
Podle odborníků lze v budoucích letech očekávat, že se infekce rozšíří i do Česka, například kvůli cestování psů, které si s sebou jejich majitelé berou na dovolenou.
„Pokud majitel se svým psem navštívil oblast se zvýšeným výskytem těchto parazitů a preventivně psa nijak neošetřil, je vhodné přibližně za 6-10 měsíců navštívit veterináře a požádat ho o krevní test, který odhalí, zda byl pes infikován," radí parazitolog prof. MVDr. David Modrý, Ph.D.
Na Slovensku podle studie hrozí zvýšené riziko nákazy především v oblastech Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížiny, které již parazitologové považují za tzv. endemické, tedy s trvale vysokým výskytem onemocnění.
„Nemyslím si, že by se do Česka v budoucnu nemoc dostala prostřednictvím infikovaných komárů, kteří přeletí hranice. Mnohem pravděpodobnější je, že se tu objeví pes, kterého si někdo dovezl z útulku ze zahraničí, nebo pes, který vycestoval se svým majitelem a parazita si pak přivezl domů. Červi, kteří se u nich postupně vyvinou, v jejich těle produkují nové larvy, které kolují v krvi infikovaného psa. Takové zvíře je zdrojem infekce pro místní komáry - nakazí jich stovky. Jejich prostřednictvím se pak larvy přenesou na další psy v nejbližším okolí," myslí si prof. Modrý.
Rizika pro člověka
Srdeční červ se může usídlit i v těle člověka, podle lékařů jsou však takové případy zoonózy velmi výjimečné. Místo po bodnutí komárem bývá bolestivé, teplé a oteklé. Kožní noduly (ohraničené okrouhlé útvary, hrbolky) se mohou objevit až za 12 měsíců po bodnutí a začátku infekce. K dalším příznakům u člověka patří horečka a otok mízních uzlin.
Častěji lidi napadá rodový příbuzný Dirofilaria repens, který je ve střední Evropě obecně rozšířenější. Je to menší červ, který se usídluje v podkoží v oblasti hlavy, krku a příležitostně proniká do očí - může se vyskytovat přímo ve spojivkovém vaku či pod víčky. Stejně jako u srdečního červa se však lidé nemohou nakazit přímým kontaktem s nemocným psem. Přenašečem larev Dirofilaria repens je vždy pouze komár. V letech 2010-2020 bylo popsáno celkem 6 případů dirofilariózy u lidí v ČR, z toho 4 osoby se prokazatelně nakazily v oblasti jižní Moravy.
Odborníci proto vyzývají majitele psů, aby je během cest a pobytu v oblastech, kde je riziko tohoto onemocnění, preventivně chránili přípravky proti vnitřním parazitům. Předejdou tak u svých mazlíčků vážným zdravotním komplikacím.
.......................................
Téma rozebírá prof. Modrý také v podcastu Dogtoři, jenž se věnuje veterinární problematice.
.......................................
Zdroj: Tisková zpráva: Psí parazit se může šířit ze Slovenska do Čech, MaVe PR
Literatura:
1. MITERPÁKOVÁ, M., VALENTOVÁ, D. Dirofilaria immitis a Dirofilaria repens v teritoriálním boji. Veterinářství. Praha: Profipress. 2023. 73(3): 128-132. ISSN 0506-8231.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz