
Lékaři jsou medicínští odborníci a jejich nejsilnější motivací je pacienty úspěšně léčit. Pacienti však jako laici neumějí vyhodnotit odbornost lékaře, ale umějí zhodnotit lékařův přístup, jeho chování během diagnostiky, vyšetřování, či léčby. I většina stížností na zdravotnický personál nevyplývá ze špatné zdravotní péče, ale vzniká kvůli nevhodné komunikaci.
Na profesionální, tedy odborné i lidské komunikaci s pacienty a jejich příbuznými opravdu záleží. Nejen proto, abychom předešli zbytečným konfliktům a stížnostem, ale zejména proto, že profesionální komunikace podporuje dobré vztahy mezi lékaři a pacienty, zlepšuje jejich spolupráci, ale hlavně snižuje množství stresu lékařů v jejich i tak náročné práci.
Komunikační kapitoly knihy KOMUNIKACE S NEMOCNÝM doplňují části vysvětlující prožívání a chování pacienta v jednotlivých situacích, což pomáhá porozumět, proč se pacienti chovají jistým způsobem a umožňují lékařům rozumět, proč je vhodné na pacienta reagovat navrhovanými postupy.
ZAPOJTE SE DO SOUTĚŽE A ZPŘÍJEMNĚTE SI PODZIM S KNIŽNÍ NOVINKOU GRADA!
Pro 5 z vás, kteří správně odpovíte na soutěžní otázku, čímž se zapojíte do možnosti vyhrát, máme
knížku Komunikace s nemocným.
Své odpovědi zasílejte do konce listopadu na magazin@hcom.cz (heslo KNIHA).
Soutěžní otázka:
Množství a míru informací sdělených lékařem pacientovi určuje
a) rodina nemocného
b) nemocný
c) lékař podle reakci pacienta na sdělené informace
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.