Slovensko a území, kde se dnes země našich východních sousedů rozkládá, dalo světu celou řadu významných vědců a vynálezců, kteří přispěli také k rozvoji oborů, které se zabývají péčí o lidské zdraví.
Výčet významných jmen jednoznačně musí začít lékařem Jánem Jesseniem (1566-1621), který se sice narodil na území dnešního Polska, ale jeho rod pocházel z Turce (z dnešního Turčianského Jasena). Byl významným anatomem, a také rektorem Karlovy univerzity v Praze. Proslul zejména svou odvážnou veřejnou pitvou - 8. až 12. června 1600 Jessenius v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě později Jessenius vydal i tiskem. V letech 1604 až 1605 realizoval pro studenty medicíny opakovaně další anatomické pitvy jako součást jejich výuky. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Jessenius obviněn z rebelie. Jessenius dostal jeden z nejpřísnějších trestů - kat Mydlář mu nejprve vyříznul jazyk, a až poté ho sťal. Jeho hlava s kusem jazyka byla spolu s hlavami dalších českých pánů vystavena pro výstrahu na tribuně Staroměstské věže.
Matematik a fyzik, Jozef Maximilián Petzval (1807-1891), proslul svými teoretickými výpočty v oblasti optiky a měl velký podíl na zdokonalení řady optických přístrojů. Mezi ně patří například Petzvalův portrétní objektiv a krajinářský objektiv, které výrazně zkrátily dobu expozice a položily základy moderní fotografie. Učinil řadu dalších vynálezů z oboru optiky: navrhl konstrukce osvětlovacích a promítacích přístrojů, dvojoký dalekohled, divadelní kukátko a zdokonalil mikroskop. Podle jeho principu se vyráběly vysoce světelné objektivy ještě ve dvacátém století.
Aurel Bohuslav Stodola (1859-1942) byl inženýr a fyzik, který byl zároveň váženým a oblíbeným pedagogem na Spolkové polytechnické škole v Curychu. Tam učil i Alberta Einsteina, který se později stal i jeho dobrým přítelem. V roce 1915 spolu s chirurgem Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval umělou pohyblivou ruku (tzv. Stodolovu ruku). Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a nohou. Vedla jej k tomu snaha pomoci invalidům zraněným během první světové války.
V článku nesmí chybět Milan Rastislav Štefánik (1880-1919), jeden ze tří hlavních zakladatelů Československa spolu s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem. Ačkoliv je znám hlavně jako politik a generál, vystudoval astronomii a přírodní vědy a měl rozsáhlé znalosti v oblasti medicíny a biologie. Prováděl také astronomická a meteorologická pozorování. Jeho vlastní neutěšený zdravotní stav ho vedl ke zvýšenému zájmu o prevenci a léčbu nemocí. Když Štefánik pracoval pro francouzskou vládu a vědecké ústavy, podnikl mnoho cest do exotických a vzdálených oblastí (Tahiti, severní Afrika, Ekvádor, Brazílie aj.). Během těchto expedic, jejichž primárním cílem byla astronomická a meteorologická pozorování, se setkával s problematikou tropických chorob a nehygienickými podmínkami. Během první světové války, jako organizátor československých legií, měl pak velký vliv na zdravotní a hygienické podmínky vojsk. Usiloval o zabezpečení zdravotnické a hygienické logistiky (ošetřovny, nemocnice a prevence epidemií).
V roce 2019 zvítězil Milan Rastislav Štefánik v anketě Největší Slovák.
Slovenský vědec zabývající se biomedicínou, prof. MUDr. Ján Vilček, PhD. (nar. 1933), pochází z Bratislavy. Dnes je světově uznávaným mikrobiologem a imunologem, jehož práce zásadně přispěla k léčbě autoimunitních a zánětlivých onemocnění. V roce 1964 emigroval do USA, kde od roku 1965 působil jako profesor mikrobiologie na New York University School of Medicine. Už během svého pobytu v Československu pracoval na problematice interferonů a v práci pokračoval i na Newyorské univerzitě. Později se zaměřil na studium cytokinů, včetně interferonu a faktoru nekrózy nádorů (Tumor Necrosis Factor = TNF). Postupně spoluvyvinul protilátku Infliximab k léčbě revmatoidní artritidy, Crohnovy nemoci, ulcerózní kolitidy nebo Bechtěrevově nemoci. Šlo o objev, který měl významný vliv na prodloužení života pacientů. Prof. Vilček je držitelem a spoludržitelem 46 patentů. Za své průkopnické práce na interferonech a monoklonálních protilátkách obdržel v roce 2013 Národní medaili za technologie a inovace od prezidenta Baracka Obamy, což je nejvyšší americké ocenění v této oblasti.
-red-
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz