
XXVII. sjezd delegátů České lékárnické komory (ČLnK) označil aktuální situaci v českém lékárenství za kritickou.
Sjezd je znepokojen lobbistickými aktivitami vůči ministerstvu zdravotnictví, vedoucími k monopolizaci distribuce léčiv, následnému zhoršení postavení lékáren a zhoršení dostupnosti léčiv pro občany zejména v regionech. Sjezd vyzývá ministerstvo zdravotnictví a SÚKL, aby začaly kritickou situaci českého lékárenství s lékárníky řešit. Zásadním požadavkem všech lékárníků je zajištění dostupnosti léků pro české pacienty a adekvátní odměňování lékárenské péče.
ČLnK, lékárnická sdružení a spolky představují konkrétní požadavky lékárníků směrem k ministerstvu zdravotnictví, které by měly přispět k opětovnému zajištění adekvátní a dostupné lékárenské péče pro všechny občany v České republice. Lékárníci poskytují pacientům velmi širokou péči, počínaje zajišťováním léků pacientům a poradenstvím v oblasti samoléčby, přes služby týkající se prevence až po osvětovou činnost. Pro fungování zdravotnictví je proto rovnoměrná síť lékáren nezpochybnitelným přínosem a je v zájmu našeho státu, aby tento model fungoval.
Emergenční model není řešením ani pro pacienty ani pro lékárníky!
„Vzhledem k tomu, že se podle ČLnK reexportní činnost významně podílí na trvale se opakujících výpadcích léků v českých lékárnách, vyzval proběhlý sjezd delegátů ČLnK zákonodárce, aby do zákona o léčivech doplnili povinnost SÚKL zveřejňovat seznam reexportérů a jimi reexportovaných léků včetně jejich množství," představuje jeden z kroků ke zlepšení dostupnosti léků pro české pacienty PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.
Stát nesmí dovolit monopolizaci českého lékárenství!
„O tom, ve které lékárně dostane pacient svůj lék, dnes rozhoduje výrobce nebo distributor. Distributor si navíc může na lék dát nepřiměřeně vysokou přirážku a lékárně tak u některých léků zůstává na financování svého provozu nicotná částka. Jsme jedinou zemí v Evropě, ve které jsou lékárny zcela závislé na rozmarech výrobců a distribučních firem. Navíc zde vznikají a stále sílí vertikální řetězce (majetkově propojené lékárny s distribucí), které jsou v řadě zemí zakázané. A to by se mělo rozhodně změnit," varuje před monopolizací českého lékárenství PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., místopředseda Grémia majitelů lékáren.
Ministerstvo nesmí být ovlivňováno lobbistickými aktivitami!
„Sjezd vyzývá ministra zdravotnictví k vyřešení střetu zájmů náměstka Mgr. Filipa Vrubela, který preferuje zájmy monopolní distribuce. Od ledna do května jsme vedli na ministerstvu zdravotnictví celou řadu jednání a žádali o zřízení transparentní pracovní skupiny, složené z odborníků - lékárníků z praxe. Předložili jsme dvě právní odborná stanoviska, že současný zákon o dodávkách léků je vymahatelný. Nebyla připuštěna žádná věcná diskuze. Vzhledem k tomu, že v roce 2017 vystupoval pan náměstek Filip Vrubel z pozice lobbisty a podporoval změny, které obhajuje nyní z pozice náměstka, spatřujeme zde opravdu vážný problém. Navíc jeho vystupování proti koordinátorovi lékárenského segmentu Mgr. Markovi Hampelovi v rámci Dohodovacího řízení bylo manipulativní a neprofesionální. Ještě v květnu tvrdil, že nedodávky léků jsou pouze dílčím problémem, přestože byl informován již o stovkách ohrožených pacientů v našich lékárnách," uvádí k situaci Mgr. Aleš Nedopil, předseda spolku Vaši Lékárníci CZ.
Lékárny jsou nezastupitelné. Jejich síť musí být rovnoměrná a stabilní!
"Pro fungování zdravotnictví je rovnoměrná síť lékáren přínosem a mělo by být v zájmu státu, aby tento model fungoval. Nehledě na to, že když nebude v obci lékárna, pacienti budou rovnou navštěvovat lékaře a to i specialisty, což systém ještě více zatíží a samozřejmě značně prodraží." upozorňuje PharmDr. Jarmila Skopová, předsedkyně Poskytovatelů lékárenské péče z. s.
Mladé lékárníky s mnoha vědomostmi, nabytými během vysokoškolského studia, které by rádi předali svým pacientům, současná situace v lékárenství trápí také.
"Místo abychom se svými pacienty probírali, jak a proč mají lék užívat, čemu se vyvarovat, či jinak zvyšovali jejich důvěru v léčbu, vysvětlujeme jim rozdílnou výši doplatku od jejich minulé návštěvy. Ještě horší situace zažíváme, když musíme pacientovi sdělit, že lék není k dispozici a že za tuto situaci nejsme odpovědní my," vyjadřuje se PharmDr. Aleš Novosád, předseda sdružení Mladí lékárníci z. s.
Je nutné přejít od slibů k činům!
„Ohledně změn panuje mezi lékárníky a ministrem shoda, nyní je třeba přejít od slibů k činům a novelizovat základní zdravotnické normy - zákon o léčivech a zákon o zdravotních službách," uzavírá PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident ČLnK.
Tisková zpráva ČLnK, 24. 9. 2018
USNESENÍ XXVII. SJEZDU DELEGÁTŮ ČLnK konaného 22. 9. 2018 v PRAZE najdete ZDE
Ilustrační foto: Designed by Cornecoba / Freepik
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.