SIRUPY, KAM SE PODÍVÁŠ



V našich obchodech jsme si pomalu zvykli na javorový sirup, tradiční kanadský produkt z mízy kanadského javoru. Surová míza obsahuje až 97 % vody, která se následně odpařuje, až vznikne sirup. Před stáčením se sirup ještě filtruje. Tušíte ale, z čeho se ještě dají připravit chutné sirupy? Může se pro jejich výrobu použít i něco jiného, než jsou bylinky nebo ovoce?

Podle chuti lze „netradiční" sirupy rozdělit do dvou skupin.

Sirupy neutrální chuti:

Agávový - nejsladší ze všech sirupů

Pšeničný - světlý, tekutý

Kukuřičný - jemný, slaďoučce voní

Rýžový - sladí nejméně, je neutrální

Sirupy charakteristické chuti:

Datlový - velmi oblíbený u dětí

Švestkový - chutná jako švestková povidla

Špaldový - má medovou chuť i konzistenci

Sirup z ječného sladu - výrazná sladová chuť i vůně

Kokosový - lehce karamelová chuť

AGÁVOVÝ SIRUP

Při jeho výrobě je pomleta dužina agáve a smíchána s vodou. Takto zahuštěná šťáva z kaktusů má jemnou a neutrální chuť i barvu. Sirup je velmi sladký, dokonce sladší než med a cukr, má ale oproti nim nízký glykemický index. Pomletá dužina obsahuje zbytkové množství inulinu, proto je sirup z agáve dobrým pomocníkem pro naše střeva a zdravý mikrobiom.

ČEKANKOVÝ SIRUP

Má velký obsah vlákniny a nízký glykemický index. Vyrábí se z kořene čekanky, který se do povědomí zapsal spíš jako zdroj zdravé náhrady kávy, tzv. melty. Sirup obsahuje až 45 % méně kalorií ve srovnání s jinými přírodními sladidly (med, javorový sirup aj.), proto je vhodný při redukční dietě. 

DATLOVÝ SIRUP

Má výbornou sladivost a plnou chuť, vyrábí se mixováním sušených datlí s vodou. Vzniklá šťáva se pak koncentruje do hustého sirupu, který je charakteristický svou tmavou barvou a sytou vůní. K ochucení jídel stačí jen malé množství. Datlový sirup je tradičním sladidlem na Středním východě.

RÝŽOVÝ SIRUP

Rýžový sirup je oblíbený pro svou neutrální chuť a všestranné použití. Je světlý, tekutější, má poměrně nízkou sladivost. Vyrábí se pomletím rýžových zrn na mouku, která se smísí s vodou a enzymy ze sladu. Při hydrolýze se díky enzymům ze škrobu štěpí jednoduché sacharidy. Dalším krokem je filtrace, kdy se oddělí tekutina od nerozpustných látek. Přebytečná voda se pak odstraní odpařením. Rýžový sirup díky nízkému glykemickému indexu nezatěžuje slinivku a díky vyššímu pH nepřekyseluje žaludek. Často se přidává do sušenek.

PŠENIČNÝ SIRUP

Sladí tak „optimálně" a dá se nejlépe využít na pečení. Při přidávání do těsta ale pozor, aby díky jeho tekutosti nedošlo k řídnutí těsta. Doporučuje se proto krátce sirup před použitím povařit, aby zhoustl. Jinak pšeničný sirup, stejně jako rýžový, nezatíží ani slinivku, ani žaludek, protože má nízký glykemický index a vyšší pH.

-red-

Zdroje: fzv.cz, countrylife.cz

Zpět