
V našich obchodech jsme si pomalu zvykli na javorový sirup, tradiční kanadský produkt z mízy kanadského javoru. Surová míza obsahuje až 97 % vody, která se následně odpařuje, až vznikne sirup. Před stáčením se sirup ještě filtruje. Tušíte ale, z čeho se ještě dají připravit chutné sirupy? Může se pro jejich výrobu použít i něco jiného, než jsou bylinky nebo ovoce?
Podle chuti lze „netradiční" sirupy rozdělit do dvou skupin.
Sirupy neutrální chuti:
Agávový - nejsladší ze všech sirupů
Pšeničný - světlý, tekutý
Kukuřičný - jemný, slaďoučce voní
Rýžový - sladí nejméně, je neutrální
Sirupy charakteristické chuti:
Datlový - velmi oblíbený u dětí
Švestkový - chutná jako švestková povidla
Špaldový - má medovou chuť i konzistenci
Sirup z ječného sladu - výrazná sladová chuť i vůně
Kokosový - lehce karamelová chuť
AGÁVOVÝ SIRUP
Při jeho výrobě je pomleta dužina agáve a smíchána s vodou. Takto zahuštěná šťáva z kaktusů má jemnou a neutrální chuť i barvu. Sirup je velmi sladký, dokonce sladší než med a cukr, má ale oproti nim nízký glykemický index. Pomletá dužina obsahuje zbytkové množství inulinu, proto je sirup z agáve dobrým pomocníkem pro naše střeva a zdravý mikrobiom.
ČEKANKOVÝ SIRUP
Má velký obsah vlákniny a nízký glykemický index. Vyrábí se z kořene čekanky, který se do povědomí zapsal spíš jako zdroj zdravé náhrady kávy, tzv. melty. Sirup obsahuje až 45 % méně kalorií ve srovnání s jinými přírodními sladidly (med, javorový sirup aj.), proto je vhodný při redukční dietě.
DATLOVÝ SIRUP
Má výbornou sladivost a plnou chuť, vyrábí se mixováním sušených datlí s vodou. Vzniklá šťáva se pak koncentruje do hustého sirupu, který je charakteristický svou tmavou barvou a sytou vůní. K ochucení jídel stačí jen malé množství. Datlový sirup je tradičním sladidlem na Středním východě.
RÝŽOVÝ SIRUP
Rýžový sirup je oblíbený pro svou neutrální chuť a všestranné použití. Je světlý, tekutější, má poměrně nízkou sladivost. Vyrábí se pomletím rýžových zrn na mouku, která se smísí s vodou a enzymy ze sladu. Při hydrolýze se díky enzymům ze škrobu štěpí jednoduché sacharidy. Dalším krokem je filtrace, kdy se oddělí tekutina od nerozpustných látek. Přebytečná voda se pak odstraní odpařením. Rýžový sirup díky nízkému glykemickému indexu nezatěžuje slinivku a díky vyššímu pH nepřekyseluje žaludek. Často se přidává do sušenek.
PŠENIČNÝ SIRUP
Sladí tak „optimálně" a dá se nejlépe využít na pečení. Při přidávání do těsta ale pozor, aby díky jeho tekutosti nedošlo k řídnutí těsta. Doporučuje se proto krátce sirup před použitím povařit, aby zhoustl. Jinak pšeničný sirup, stejně jako rýžový, nezatíží ani slinivku, ani žaludek, protože má nízký glykemický index a vyšší pH.
-red-
Zdroje: fzv.cz, countrylife.cz
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz