SEZÓNA GRILOVÁNÍ, ZMRZLIN A INFEKČNÍCH PRŮJMŮ

Na teplé období léta se většina lidí celý rok těší. Prázdniny, dovolená, posezení s přáteli u grilu, poznávací a gastronomické zážitky, které během roku nestíháme. Právě to však může část léta přeměnit v nechtěný a nepříjemný zážitek v podobě závažných střevních problémů. Toto období totiž nejvíce svědčí bakteriím, které způsobují nemoci salmonelózu a kampylobakteriózu.

 Jejich nejčastějším zdrojem je kontaminované či nedostatečně tepelně upravené maso, vejce a produkty z nich. Nepříjemné potíže však může v teplých dnech způsobit i smetanová zmrzlina, která může být z části vyrobena ze syrových vajec. Dospělí se s těmito nemocemi většinou relativně snadno poperou, až 70 % pacientů se salmonelózou však tvoří děti, a to včetně těch v kojeneckém věku, u kterých může způsobit i vážné zdravotní komplikace. Bakterie salmonelózy a kampylobakteriózy se za teplého počasí snáze množí. Nejčastěji jsou přítomny v syrových, špatně skladovaných či hygienicky nedostatečně ošetřených potravinách. V období léta je proto více než namístě dbát na důslednost v dodržování pravidel hygienického uchovávání a přípravy jídla.

„Léto je sezónou grilování, které může být v tomto ohledu velkým rizikem, a to obzvlášť pro děti. Pokud je maso místy nedopečené, k přenosu bakterií rodu Salmonella a Campylobacter může dojít velmi snadno. Dospělí by přitom měli myslet na to, že mají v tomto ohledu v rukou nejen blaho svoje, ale i svých potomků," varuje MUDr. Filip Prusík z laboratoře SYNLAB. 

Dětem stačí k nákaze menší dávka bakterií

Nejsnáze nákaze infekčními letními nemocemi podléhají děti.

„Dětem, obzvlášť novorozencům a kojencům, stačí k nákaze mnohem menší množství bakterií než dospělému člověku. Jejich žaludek navíc obsahuje méně kyseliny chlorovodíkové, která pomáhá ničit choroboplodné zárodky. Hůře než na dospělých se tak na dětech podepisují také projevy onemocnění," vysvětluje MUDr. Prusík, specialista v oboru mikrobiologie.

Salmonelóza i kampylobakterióza se projevují podobně, a to bolestmi břicha, zvracením a průjmem, doprovázeny však mohou být i zvýšenými teplotami a zimnicí. Délka jejich trvání i intenzita obtíží závisí na celé řadě faktorů: na množství zkonzumovaného závadného jídla, tedy na počtu bakterií v něm, a samozřejmě i na imunitě každého jedince. 

Z epidemiologického hlediska je nejvýznamnější Campylobacter jejuni, způsobující v Evropě více než 80 % humánních kampylobakterióz. 
Campylobacter coli je diagnostikována v 8 % případů. Infekce ostatními druhy rodu Campylobacter spp. u lidí, jsou popisovány zcela ojediněle.
Onemocnění trvá obvykle 2-5 dnů, někdy však až 10 dnů.
V době zdánlivého ukončení může dojít k recidivě. Campylobacter jejuni je vylučována ve stolici ještě 6 týdnů po odeznění nemoci.
V České republice patří kampylobakterióza mezi povinně hlášená onemocnění. 
https://www.svscr.cz/

Řešením je dieta, dostatek tekutin a trpělivost 

U většiny dospělých potíže spojené s onemocněním salmonelózou či kampylobakteriózou obvykle po několika dnech samy odezní. Vždy je však vhodné dodržovat klidový režim, dietu a průběžně doplňovat tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci organizmu.

„Právě dehydratace je to, co často přivede malé pacienty se salmonelózou či kampylobakteriózou k lékaři. Jejich tělo nese nedostatek vody o poznání hůře, než je tomu u dospělých, a může mít dokonce následky v podobě výrazného poklesu krevního tlaku a v nejhorších případech i selhání některých důležitých orgánů. Základem léčby však paradoxně není podání antibiotik, ale vhodná rehydratace. Laicky řečeno, salmonelózou či kampylobakteriózou postižený člověk by měl pít víc, než si myslí, že je dostačující," radí Filip Prusík.

Organizmus postižený salmonelózou či kampylobakteriózou potřebuje k zotavení i zvýšený přísun iontů a jednoduchých cukrů. Nejvhodnější tekutinou pro léčbu těchto nemocí jsou tak iontové a kolové nápoje. Ty obsahují prakticky nejvíce glukózy nutné ke vstřebání iontů a vody ze střeva do organismu a díky tomu, že jsou chutné, nemají obzvlášť děti problém je vypít. Pokud příznaky přetrvávají déle než týden nebo jsou velmi intenzivní, je vhodné vyhledat lékaře.

Jak potížím předcházet 

Vejce a maso, zejména drůbeží, je nutné dostatečně tepelně upravit, případně se mu v létě vyhnout úplně. Vyvarujte se také vystavování potravin teplu, nebo dokonce přímému slunci, zvyšuje se v nich totiž infekční dávka bakterií. Dalšími rizikovými pochutinami jsou špatně omytá zelenina a ovoce, majonéza, ale i zmrzlina se smetanovou složkou. Tyto potraviny je v letních měsících vhodné omezit na minimum, nebo je nahradit méně rizikovými. Při pochutnání si na ovocné dřeni například dětem nic nehrozí.

Campylobacter jejuni se často vyskytuje v syrovém mase a drůbeži, v nepasterovaném mléce a ve vodě. Důkladné povaření masa nebo pasterace mléka tento mikroorganismus zničí. Může však dojít i k infikování tepelně zpracované potraviny, nastane-li křížová kontaminace při styku se znečištěným kuchyňským náčiním (kuchyňské prkénko apod.).
https://www.bezpecnostpotravin.cz/

Zdroj: EPIC Public relations s.r.o.

Fotografie od uživatele Bianca ze služby Pexels