Během plánování i v průběhu těhotenství, stejně tak v období kojení se zvyšuje poptávka ženského organismu po celé řadě esenciálních živin. Na Magazínu Healthcomm jsme se již podrobněji některým z nich věnovali v sérii předchozích článků, zejména potřebě vitaminu D, cholinu nebo folátů.

Pojďme se v tomto volném pokračování tématu zaměřit na stopové prvky, které organismus potřebuje sice v poměrně malém množství, přesto jsou pro správnou funkci lidského organismu, a zejména u těhotných žen, zcela nezbytné. Tyto mikroelementy se ve tkáních nacházejí většinou v koncentraci nižší než 50 ppm (ppm je asi jedna miliontina celku), ale jsou důležité zejména pro řízené enzymové aktivity v biochemických procesech. Mezi esenciální stopové prvky v lidském těle patří železo, zinek (Zn), selen (Se), měď, chrom, kobalt, jód, mangan nebo molybden. Nedostatek řady z nich je spojen s poruchami v oblasti reprodukčního zdraví. 

• Zn je ve své dvojmocné formě Zn²⁺ hned druhým nejčastěji se vyskytujícím prvkem v živých organismech. Je kritickou složkou řady konzervovaných procesů, které regulují růst ženských zárodečných buněk, plodnost a těhotenství.¹
• Snížená koncentrace Se v krvi těhotných žen je zase spojena s rizikovým faktorem pro subfertilitu (zpoždění v početí) nebo může mít souvislost s některými vadami ve vývoji plodu.²

Esenciální antioxidanty v ženské reprodukci

Oxidační stres je stav, kdy v organismu dochází k nerovnováze mezi produkcí volných radikálů a schopností těla je eliminovat. Udržování rovnováhy mezi oxidanty a antioxidanty je důležité i pro správné fungování fyziologických procesů v děloze. Oxidační stres je obecně výsledkem nerovnováhy mezi antioxidační kapacitou a produkcí pro-oxidantů, jako jsou například nejznámější volné radikály - reaktivní formy kyslíku (ROS). Podobně jako vitaminy C, A, D, E nebo kyselina listová, patří mikronutrienty Se a Zn mezi pro tělo nezbytné antioxidanty. Antioxidační povaha selenu se ale od jiných antioxidačních živin liší. Jmenované vitaminy jsou tzv. neenzymatické antioxidanty. Selen ale funguje jako základní složka antioxidačních enzymů, například glutathionperoxidáz a thioredoxinreduktáz.

Jako nízkomolekulární endogenní antioxidanty hrají Se i Zn důležitou roli v procesu ženské reprodukce, neboť jejich nedostatek je spojen s poruchami fertilizace i reprodukce, jako je endometrióza, syndromu polycystických ovarií a dalších těhotenských patologií, například prodlouženým porodem nebo těhotenstvím vyvolanou hypertenzí.³ Nedostatek Se je mimo jiné spojen se sníženou plodností žen, pravděpodobně právě kvůli jeho antioxidační roli ve vaječnících.⁴

Pro Se i Zn platí zdravotní tvrzení, že přispívají k ochraně buněk před oxidativním stresem viz. obr. 1.

Obr. 1:

• Přímý antioxidační účinek zinku je zprostředkován metalothioneinem, ve kterém je Zn²⁺vázánna sirný zbytek v redukované proteinové formě, která může být oxidována a uvolňuje volný Zn²⁺. Volný zinek může působit přímo při snižování oxidačního stresu nebo může působit prostřednictvím aktivace signalizace Nrf2 (zelené šipky) a může inhibovat (červená čára) signalizaci NF-kB.

• Selen je začleněn do aminokyselin lysinu a methioninu a používá se při proteosyntéze antioxidačních enzymů a selenoproteinů, jako je GPx, které mají schopnost snižovat oxidační stres (červená čára).

Selen ve formě selenoproteinu GPX má potenciální význam pro růst a zrání folikulů, podobně jako několik dalších antioxidantů. Výzkumy bioakumulace selenu v ovariální tkáni prokázaly, že selen byl trvale lokalizován do buněčné vrstvy velkých, zdravých folikulů, což naznačuje roli tohoto antioxidantu v dominanci folikulu, ochraně dominantního folikulu před zvyšujícími se hladinami oxidativního stresu.^5,6,7 Studie pacientek podstupujících in-vitro fertilizaci ukázala, že pacientky s nevysvětlenou neplodností měly významně snížené hladiny selenu ve folikulech.⁸ Studie z roku 2019, do které bylo zahrnuto 1060 žen, ukázala podobné výsledky - nižší hladiny selenu zvýšily riziko subfertility o 46 %.⁷ V této studii byly také nižší koncentrace zinku a selenu v plazmě matky spojeny s přibližně o měsíc delším intervalem od nechráněného styku s cílem otěhotnět po ohlášené těhotenství (TTP).

Selen je esenciální prvek nezbytný pro ochranu před oxidativním poškozením organismu, dále pro reprodukci, metabolismus hormonů štítné žlázy a syntézu DNA. (ATSDR, 2003).

Kromě antioxidační aktivity má selen další zdravotní tvrzení, která souvisejí s reprodukcí:

• Selen přispívá k normální spermatogenezi
• Selen přispívá k normální funkci imunitního systému
• Selen přispívá k normální činnosti štítné žlázy

Zdravotní tvrzení pro zinek vztahující se kromě jeho antioxidační aktivity dále k reprodukčnímu zdraví:

• Zinek přispívá k normální syntéze DNA
• Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému
• Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci

Jedním z klíčových faktorů úspěšného oplodnění je zrání oocytů

Zinek hraje důležitou roli v mnoha reprodukčních procesech, včetně růstu a zrání oocytů, oplodnění a následného vývoje embrya, plodu a placenty. Působí jako regulátor buněčného dělení a diferenciace (meiózy) během celého zrání oocytů (obr. 2). Během závěrečných fází zrání oocytů se hladina celkového intracelulárního zinku zvyšuje o 30 až 50 %. Toto zvýšení koncentrace celkového intracelulárního zinku v dozrávajícím oocytu je klíčové pro vytvoření vajíčka připraveného k oplodnění. ^{1 9,10}

Na dostatečné koncentraci nutričně důležitých látek opravdu záleží

Na správnou výživu je nutné dbát ještě před otěhotněním. V průběhu těhotenství se pak požadavky na některé látky zvyšují (obr. 3), protože je během tohoto období matky dodávají i svému nenarozenému dítěti. Po porodu pak přecházejí některé z nich do mateřského mléka, což rovněž snižuje jejich koncentraci v těle matky. Souvislosti mezi deficitem jednotlivých nutrientů a případnými patologiemi mají různou míru evidence založené na důkazech. Faktem je, že nutriční nedostatek může ovlivňovat zdraví dítěte už v prenatálním období, kdy dochází k epigenetické regulaci, a tím ovlivňovat zdraví jedince po celý jeho život. 

Zdroje selenu a zinku

Selen se přirozeně vyskytuje v půdě, odkud se dále dostává do rostlinných a živočišných organismů. Jeho množství v půdě se v různých oblastech světa liší. Česká republika patří s některými dalšími zeměmi střední a severní Evropy k oblastem s nízkým obsahem selenu v půdě, pravděpodobně vlivem kyselých dešťů.¹² Nedostatek selenu se může objevit při nevyvážené stravě, například při špatně plánovaném veganství. Vysoké množství selenu obsahují zejména živočišné produkty, jako jsou vejce, masné výrobky a ryby. Nejbohatším zdrojem rostlinného původu jsou obiloviny, česnek, či brokolice. Selen absorbovaný ze stravy je přítomný spíše v organických formách, což je přínosné vzhledem k poměrně rychlé eliminaci anorganických forem močí. ¹³ Doporučený denní příjem Se je pro těhotné ženy 70 μg. U kojících matek je odhadovaný přiměřený příjem 75 - 85 µg selenu denně.¹¹

Dobrým zdrojem zinku je maso, především hovězí, vepřové a drůbeží. Dále vejce, mléko a sýry. K pokrytí potřeby tohoto stopového prvku mohou přispívat i celozrnné výrobky, protože celozrnné mouky mají vyšší obsah zinku než bílé mouky. Nedostatek zinku se může objevit v důsledku velmi jednostranné stravy u vegetariánů a veganů, protože biologická dostupnost z rostlinných zdrojů je nižší¹³, ale také u osob s poruchou vstřebávání ve střevě (například i při chronickém průjmu). Zvýšená potřeba zinku je u dětí a dospívajících během růstu, a také u těhotných a kojících žen. EFSA stanovila referenční hodnoty příjmu zinku. Pro těhotenství a kojení byly zohledněny dávky související s fetálními a mateřskými tkáněmi a přenosem zinku do mateřského mléka.¹¹ Bylo stanoveno, že dodatečný průměrný dietní požadavek na zinek v těhotenství je 1,3 mg/den.

Zvýšené fyziologické požadavky na zinek během laktace dle EFSA¹¹:

• 1,5 mg/den pro první měsíc po porodu
• 1,37 mg/den pro první dva měsíce po porodu
• 0,86 mg/den pro 3. až 6. měsíc po porodu

V období plánování těhotenství, v době gravidity i v období kojení má organismus ženy proměnlivé nároky na výživu. Během těhotenství se nezvyšují nároky na makroživiny, ale spíše na vitaminy a minerální látky, které jsou esenciální. Nároky na množství přijaté energie nejsou u těhotných žen výrazně vyšší než u netěhotných. Významnou úlohu ve změnách tělesných tkání těhotné ženy i ve vývoji plodu mají některé minerální látky, zejména jod, zinek, železo, hořčík nebo selen. Pro správné fungování organismu a zdravý průběhu těhotenství proto je důležité hlídat si mimo jiné i hladinu minerálů a vitaminů.

Literatura:
1. Garner TB, Hester JM, Carothers A, Diaz FJ. Úloha zinku v ženské reprodukci. Biol Reprod. 2021 7. května; 104(5):976-994. DOI: 10.1093/biolre/ioab023. PMID: 33598687; PMCID: PMC8599883.
2. Dring JC, Forma A, Chilimoniuk Z, Dobosz M, Teresiński G, Buszewicz G, Flieger J, Cywka T, Januszewski J, Baj J. Esencialita stopových prvků v těhotenství, plodnost, a gynekologické rakoviny - state-of-the-art přehled. Živiny. 2021 31. prosince; 14(1):185. DOI: 10.3390/NU14010185. PMID: 35011060; PMCID: PMC8746721.
3. Vašková J, Klepcová Z, Špaková I, Urdzík P, Štofilová J, Bertková I, Kľoc M, Rabajdová M. Význam přírodních antioxidantů v ženské reprodukci. Antioxidanty (Basel). 2023 11. dubna; 12(4):907. DOI: 10.3390/antiox12040907. PMID: 37107282; PMCID: PMC10135990.
4. Pieczyńska J, Grajeta H. Úloha selenu v lidském početí a těhotenství. J Trace Elem Med Biol. 2015 Jan;29:31-8. DOI: 10.1016/j.jtemb.2014.07.003. EPUB 2014 Červenec 19. PMID: 25175508.
5. Ceko M et al. Biol of Reproduction 2016. 94(4):86, 1-14.
6. Ceko M et al. Metallomics 2015. 7(1):71-82.
7. Grieger J et al. Maternal Selenium, Copper and Zinc Concentrations in Early Pregnancy, and the Association with Fertility Nutrients 2019. 11, 1609:1-12.
8. Paszkowski T et al. Selenium dependent glutathione peroxidase activity in human follicular fluid. Clinica Chimica Acta 1995. 236(2):173-180.
9. Nasiadek N et al. Nutrients 2020. 12, 2464:1-21.
10. Bernhardt M et al. Biol of Reproduction 2012. 86(4): 114, 1-10.
11. EFSA Journal 2014;12(10):3844
12. Kvíčala J. Selen a organismus. Čas Lék Čes 1999; 138: 99-106
13.  IOM (Institute of Medicine), 2000. Dietary Reference Intakes for vitamin C, vitamin E, selenium, and carotenoids. Food and Nutrition Board. National Academy Press, Washington, D. C., USA, 531 pp.
14. FOSTER, Meika a Samir SAMMAN. Chapter Three - Vegetarian Diets Across the Lifecycle: Impact on Zinc Intake and Status. In: Jeyakumar HENRY, ed. Advances in Food and Nutrition Research. B.m.: Academic Press, 2015.

...................................................................................................

Odborník z lékárny může s kvalitním složením doplňků stravy budoucím maminkám poradit.  V loňském roce proběhla na Magazínu Healthcomm anketa mezi lékárníky, která zjišťovala, co těhotné ženy v lékárně nejčastěji poptávají a podle čeho si konkrétní přípravky vybírají. Své odpovědi odevzdalo přes 220 lékárníků a farmaceutických asistentů z celé ČR.

Zde je  malá ukázka výsledků ankety z roku 2024: