Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí. Pacienti musí na vyšetření štítné žlázy u specialisty čekat i půl roku, protože endokrinologů je málo.
O pacienty s mírnými poruchami nebo o ty, kteří jsou stabilizovaní a mají zavedenou léčbu, by se přitom v budoucnu mohli starat všeobecní praktičtí lékaři. Také je na diskusi, zda vyšetření štítné žlázy zařadit do preventivních prohlídek. V souvislosti se širokou dostupností laboratorních tyreoidálních testů ai zobrazovacích metod v oblasti krku se zvyšuje často náhodný záchyt mírných, většinou subklinických forem, nebo jen přechodných laboratorních odchylek, které často nevyžadují specializovanou péči a jejich management je v kompetenci všeobecného praktického lékaře.
Odborným ambulancím by se tím uvolnily kapacity pro nově diagnostikované a závažnější případy a výrazně by se zkrátily čekací lhůty. Endokrinologové a praktičtí lékaři proto společně vydali doporučený postup (DP), jak by taková péče fungovala v praxi.
„Zvýšenou nebo naopak sníženou funkci štítné žlázy diagnostikujeme poměrně snadno. Léčba snížené funkce spočívá v tom, že se hormon štítné žlázy nahradí ve formě tablet, a poté se provádí pravidelné kontroly. Tuto část péče o nekomplikované pacienty se sníženou funkcí už mohou převzít praktičtí lékaři, a uvolnit nám tak ruce pro komplikované pacienty. Tak to už léta funguje u praktických lékařů v západní Evropě či v USA," říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.
...............................
Na téma „Spolupráce endokrinologa a všeobecného praktického lékaře" upozorňuje i letošní ročník Týdne štítné žlázy, který připadá na 25.-31. května.
...............................
Praktici by kromě nekomplikovaných forem hormonálních poruch mohli mít v péči i pacienty s drobnými náhodně zachycenými uzlíky a cystami. Více než 95 % z nich má totiž nezhoubný charakter a nezpůsobují žádnou hormonální poruchu.
„Tito pacienti jsou v dnešní době často odesíláni na endokrinologii, což vede k zahlcování specialistů. Řada závažných případů přitom nesnese dlouhý odklad, a proto potřebujeme kapacitu endokrinologických pracovišť uvolnit," vysvětluje doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„K praktickým lékařům by se dle předběžných odhadů mohlo přesunout 5-10 % našich pacientů. Péče o ně musí mít jasná pravidla, a proto vznikl doporučený postup," dodává odborník.
...............................
Česká endokrinologická společnost a Společnost všeobecného lékařství (SVL) vydaly v dubnu Doporučený postup: MANAGEMENT TYREOPATIÍ V ORDINACI VŠEOBECNÉHO PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
...............................
„Snažili jsme se vytvořit srozumitelný a přehledný návod, který bude pro praktiky v ordinacích užitečným pomocníkem. Vycházeli jsme z postupů vydaných v roce 2015, které jsme zjednodušili," vysvětluje praktická lékařka MUDr. Dana Moravčíková, členka výboru SVL a spoluautorka DP.
„Doporučený postup byl zaslán do všech ordinací praktiků, kteří se z něj dozví, jakého typu onemocnění štítné žlázy se mají ujmout sami, co přesně v takovém případě dělat, a kdy by naopak měli pacienta odeslat k endokrinologovi."
„Pro nemocné je důležité, aby podstoupili vyšetření včas, a pokud je to možné, zůstali u svého praktika a nemuseli za péčí jezdit daleko. Praktičtí lékaři samozřejmě nadále budou v pravidelném kontaktu s námi, specialisty," doplňuje prof. Kršek.
Diskuse se tak vedou už jenom o tom, zda by se funkce štítné žlázy měla vyšetřovat i v rámci preventivních prohlídek. Onemocnění štítné žlázy se totiž týká velké části populace (prevalence mírných laboratorních odchylek může být až 15-20 %) a je častější u žen a ve vyšším věku.
Zdroj: MaVe PR
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz