Počátkem letošního roku realizovala společnost Median průzkum veřejného mínění, který iniciovalo Ministerstvo zdravotnictví. Od 3. do 13. ledna 2020 bylo provedeno šetření na vzorku 1027 osob týkající se červnového zavedení lékového záznamu.^*

60 procent respondentů užívá podle průzkumu nějaký lék na předpis. U poloviny z nich se jedná pouze o jeden dva léky, což odpovídá tomu, že polovině dotázaných předepisuje léky jeden lékař. Téměř dvě třetiny respondentů, kteří užívají léky na předpis, si pamatují názvy všech léků, které užívají (znalost všech názvů častěji uvádějí ženy). Asi polovina respondentů uvedla, že má předepsáno 1 až 5 léků současně (51 %), 32 % lidí přitom od 2 lékařů, 16 % dokonce od 3 a více lékařů. Lednový průzkum také zjistil, že 12 % respondentů si nepamatuje názvy léků, 11 % lidí pouze některé. 

„Ne každý si pamatuje, jaké léky bere. A právě proto je tu lékový záznam. Pozitivní zprávou je, že téměř 92 % dotázaných vítá existenci systému, ve kterém lékař vidí všechny užívané léky," konstatuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

S užitím vzájemně se neslučujících léků na předpis má zkušenost 17 % Čechů. Proti nahlížení do údajů o svých lécích v rámci zavedení sdíleného lékového záznamu je pouze 5,8 % respondentů. Pro ně existuje možnost vyslovit nesouhlas s nahlížením do lékového záznamu.

„Pacient má právo kdykoliv projevit plošný nesouhlas s tím, aby ošetřující lékař nebo jeho lékárník nahlížel do jeho lékového záznamu. Stejně tak může pacient udělit explicitní souhlas jen vybranému konkrétnímu lékaři, lékárníkovi či klinickému farmaceutovi. Je také možné kdykoliv opětovně projevit souhlas, tedy svůj nesouhlas odvolat. Rodiče mají také právo projevit nesouhlas s nahlížením lékaře a lékárníka do lékového záznamu jejich dětí. To vše prostřednictvím pacientské webové aplikace nebo písemně dopisem," potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Od 1. června je tedy spuštěn systém sdílení lékového záznamu pacienta, který umožní zdravotnickým profesionálům (lékařům, lékárníkům a klinickým farmaceutům) nahlížet do údajů o předepsaných, resp. vydaných léčivých přípravcích pacienta. Dosud měli lékárníci možnost posoudit vhodnost předepsaných léků pouze na základě jimi vydaných eReceptů. Díky sdílenému lékovému záznamu však mohou posoudit možné lékové interakce i s dalšími léky, které pacient užívá.

SÚKL spustil zároveň na www.epreskripce.cz  službu pro občany Ověření souhlasů, kde si každý může zkontrolovat, jaké má aktuální nastavení souhlasů či nesouhlasů s nahlížením na svůj lékový záznam. 

Zeptali jsme se JUDr. Ing. Lukáše Prudila, Ph.D., který se při poskytování právních služeb orientuje zejména na potřeby klientů z oblasti medicinského a trestního práva a zároveň při své advokátní praxi přednáší na školících akcích pro lékařské, zdravotnické a sociální pracovníky po celé České republice, jaká rizika mohou vyplynout pro lékárníky, pokud systém nebudou adekvátně využívat? 

1. Vše je čerstvé, nová služba i další úkon během expedice. Zaznamenali jsme ze strany lékárníků, se kterými jsme o startu možnosti nahlížet do lékového záznamu pacientů hovořili, jistý strach tuto činnost pacientovi nabídnout. Máte, pane doktore, aktuálně zvýšený zájem lékárníků o poradenství v této oblasti?

V současné době nezaznamenávám nějaký zvýšený zájem lékárníků o poradenství v souvislosti se spuštěním sdíleného lékového záznamu. Uvidíme ale, co přinese praxe, která přece jen nabíhá pomalu. Všichni si teprve zvykají a učí se s tímto nástrojem zacházet.

2. Pane doktore, do lékového záznamu pacienta může nahlédnout jeho ošetřující lékař či lékárník ve chvíli, kdy poskytuje pacientovi zdravotní službu. Co hrozí lékárníkovi, když si záznam pacienta otevře s časovou prodlevou? Například, pokud si až po odchodu pacienta uvědomí nějakou pochybnost, třeba až večer, při retaxování receptů?

Obecně platí pro každého povinnost předcházet vzniku škody, a pokud si je vědom toho, že vznik nějaké škody hrozí, měl by se ji snažit, v rámci svých možností, odvrátit.

Zjistí-li tedy lékárník dodatečně skutečnosti, které nasvědčují tomu, že by pacientovi mohla vzniknout nějaká újma, měl by učinit kroky k jejímu odvrácení. Přinejmenším by se měl pokusit kontaktovat pacienta (jsou-li mu známy kontaktní údaje) a/nebo jeho lékaře a snažit se situaci řešit tak, aby ke vzniku újmy nedošlo. V případě nesplnění prevenční povinnosti si lze představit, že by se pacient, kterému by vznikla újma, domáhal finanční náhrady. 

3. Uvidí pacient, že mu někdo nahlížel do záznamu medikace? Jak jsou na tom lékař a lékárník, pokud pacient souhlas dal, lékař či lékárník tuto možnost nevyužil a pacient utrpěl zdravotní újmu?

Ano, pacient má možnost zjistit, kdo nahlížel do jeho lékového záznamu. Odpovědnost za preskripci leží především na předepisujícím lékaři, a to včetně zjišťování možných lékových interakcí, dávkování, kontraindikací.

Nicméně platí to, co je uvedeno výše. A sice, že každý je povinen předcházet vzniku škod.

4. Pokud bude mít pacient zdravotní potíže po vydání léku, při jehož expedici nahlížel lékárník do sdíleného lékového záznamu a přehlédl například možnou lékovou interakci... Může ho pacient zažalovat za újmu na zdraví?

Ano, může. Je ale třeba poznamenat, že dokazování, zda k újmě na zdraví došlo v příčinné souvislosti s možnou lékovou interakcí, může být poměrně náročné, ostatně jako téměř jakékoli dokazování v souvislosti s tvrzenou újmou na zdraví a s tím, kdo ji způsobil. Tady by se musela řešit i odpovědnost předepisujícího lékaře, a to, kdo tedy za případnou újmu může.

Každopádně uvidíme, jak se ke sporům, které dříve nebo později jistě nastanou, postaví soudy. Již nyní lze ale říci, že jednotlivé případy budou posuzovány individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem.

Děkuji za rozhovor

Chramst

^*MEDIAN pro MZ ČR: Zavedení lékového záznamu, 

https://www.median.eu/cs/wp-content/uploads/2020/05/MEDIAN_Tiskova_zprava_20200529_Lekovy_zaznam.pdf