Otužování se stává stále populárnějším trendem, který je spojený s množstvím potenciálních zdravotních výhod. Tato metoda péče o naši obranyschopnost spočívá ve vystavení těla chladným podmínkám, a to s cílem podpořit její přirozené fungování. Řada mediálně známých osobností dělá otužování již nějaký ten pátek pozitivní reklamu. A to je dobře!
Komfortem, jaký moderní způsob života nabízí, se nejeden člověk stává méně odolným vůči chladu a nepříznivým povětrnostním podmínkám. Otužování umožňuje znovuobjevit sílu našeho těla a podpořit jeho přirozenou rezistenci proti nepříznivým vlivům prostředí. Při dodržování pravidel může mít otužování pozitivní vliv na imunitní systém, metabolismus, spánek a celkovou vitalitu. Jaké další benefity má a jak s ním případně začít, vysvětluje odborná konzultantka BENU lékáren, PharmDr. Ivana Lánová.
„Bylo sledováno, že při otužování se v těle zvyšuje hladina bílých krvinek a cytokinů (proteinů důležitých při imunitní odpovědi) v krvi. To příznivě ovlivňuje přirozené fungování obranyschopnosti organismu. Díky produkci hormonů také můžeme cítit příjemný pocit a pozorovat zlepšení psychické pohody," vysvětluje Ivana Lánová.
O chladném prostředí se také soudí, že má příznivý vliv na krevní oběh.
„Má se za to, že otužování ovlivňuje správné fungování kardiovaskulárního systému, srdeční činnosti, látkové výměny a zrychlení metabolismu, díky čemuž naše pokožka dokáže často působit prozářenější, pružnější a celkově pevnější," dodává Lánová.
Otužování může přispívat i k odbourávání přebytečných tuků v těle, a to díky stimulaci tvorby hnědé tukové tkáně, která pálí energetické zásoby a tvoří z nich teplo.
POZVOLNA, PRAVIDELNĚ A STÁLE
Otužování je postupný proces, který vyžaduje trpělivost a pravidelnost.
„Začněte nejprve s mírným vystavením chladu, například sprchováním vlažnou vodou, kterou postupně ochlazujte. Také prodlužujte dobu, po kterou ve studené sprše zůstanete. V létě se doporučuje sprchovat v chladné vodě 3-5 minut, v zimě pak 1-3 minuty. Při sprchování je ideální se pohybovat a začínat od chodidel. Zkusit můžete i chůzi na boso v mokré trávě, třeba 5 až 10 minut denně nebo přešlapování ve vaničkách," radí lékárnice.
S otužováním je dobré začít v teplých letních dnech, kdy je tělo snáze připraveno na vystavení chladnějšímu prostředí.
„V létě se otužování dá snadno praktikovat v přírodě. Využijte možností koupání v jezerech, řekách či v moři. Voda je sice pocitově studená, tělu ale obvykle nezpůsobuje takový šok, protože bývá vyhřáté od sluníčka a ochlazení je pro něj tak příjemné," doplňuje Lánová.
Asi po 15 dnech se organismus na působení chladu většinou adaptuje a skutečně otužilým se člověk může stát přibližně za 2 roky.
Pro správné otužování je podstatné dodržovat několik základních pravidel: „Důležitá je především pravidelnost, postupné otužování částí těl a až potom celého těla, a také postupné zvyšování intenzity chladu. Zároveň ale nezapomeňte, že se to s dobou ve studené vodě nemá přehánět a zbytečně tak tělo vysilovat. Do ledové vody se rozhodně není dobré vydávat ve chvíli, kdy na sobě pociťujete únavu a vyčerpání. To by mohlo vést i k onemocnění," říká Lánová.
Ideální je provádět otužování ráno a večer. Doporučovaná pravidla pro otužování můžeme shrnout do těchto slov - pozvolně, pravidelně a pořád. Tato praktika by měla být vhodná téměř pro všechny osoby bez zdravotních komplikací, i tak je vždy lepší konzultace s ošetřujícím lékařem, než s otužováním začneme.
„Otužování by se měli vyhýbat především lidé, které trápí onemocnění kardiovaskulárního systému. Vlivem prudkého ochlazení může totiž dojít k srdečnímu selhání. Při otužování by měl mít každý nějakého partnera, se kterým na sebe vzájemně dohlédnou,'' uvádí lékárnice.
Vystavování chladu se také obvykle nedoporučuje pacientům s onemocněním močových cest a ledvin, chladovou alergií nebo pacientům s neurologickým onemocněním, jako je např. epilepsie, dále těhotným ženám nebo lidem, kteří prodělali mozkovou příhodu. Také při akutním onemocnění, rýmě nebo kašli je vhodné otužování přerušit a vrátit se k němu až po odeznění příznaků a následné rekonvalescenci.
Otužujeme i děti
Zvláště malé děti jsou v důsledku méně vyvinutého imunitního systému náchylné k nejrůznějším nemocem z nachlazení, jako jsou rýmy, záněty nosohltanu nebo průdušek apod. Otužilí dospělí i děti mají shodně schopnost uchovat si dostatečnou teplotu těla, i když je venku zima.
Kdo je zimomřivý a netrénovaný, takovou výhodu dobrého hospodaření s tělesným teplem ztrácí. Proto je dobré začít s otužováním již v dětském věku, například kurzy plavání nebo pravidelným saunováním.
Rady pro otužování dětí:
Zdroje: Tisková zpráva BENU, www.cpzp.cz/
Hrozí lékárníkům syndrom vyhoření? Jak jste na tom s duševním zdravím? Ve spolupráci s ČLnK vznikl anonymní dotazník, který můžete vyplnit do 17. 5. 2024. Vaše účast je zásadní pro získání cenných informací. Každý respondent hraje nezastupitelnou roli při identifikaci faktorů, které mohou vést k syndromu vyhoření mezi farmaceuty.
Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce
Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.
MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.
ANDROPAUZA |
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
|
CHRONICKÉ ZÁNĚTY
|