Náchylnější k chřipce nebo respiračním onemocněním jsou lidé, kteří mají nedostatek vitaminu D. Na tuto skutečnost upozorňují rozsáhlé vědecké studie z Číny, Itálie nebo Polska.2-6 Z výzkumů dále vyplývá, že pacienti s deficitem vitaminu D nemoci hůře prožívají. Vitamin, který lidé získávají především ze slunečního záření, chybí podle odhadů až jednomu ze sedmi Čechů.
„Je dokázáno, že nedostatek vitaminu D přímo ovlivňuje náš imunitní systém a dělá jej zranitelnějším vůči okolním vlivům. Lidé s jeho deficitem jsou náchylnější k infekčním nemocem, jako je covid nebo chřipka. Studie opakovaně prokázaly, že lidé nakažení covidem, kterým zároveň chyběl vitamin D, byli častěji hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče a také na nemoc více umírali," vysvětluje prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF Olomouc.
Přestože vitamin D chybí každému sedmému Čechovi, o jeho nedostatečné hladině se lidé dozví často až v momentě, kdy jim způsobí zdravotní komplikace. Například ženám v menopauze, u nichž lékař odhalí řídnutí kostí. Právě osteoporóza je jednou z typických nemocí, kterou má nedostatek vitaminu D na svědomí. Spojován ale bývá také se srdečními potížemi, depresemi nebo rakovinou.
„Nedostatek vitaminu D většinou odhalíme u starších lidí, trápí ale bezesporu i mladší generaci. Na naší klinice jsme prováděli zkušební měření mezi personálem a mnoha mladým kolegům vyšla velmi nízká hodnota," popisuje prof. Sovová. Podle ní za to může moderní styl života.
Kolik vitaminu D lidé získají, ovlivňuje také míra pigmentace kůže. Čím tmavší barvu pokožka má, tím hůř se vitamin D do těla dostává. Sledování dnů s dostatkem slunečního svitu pro vstřebávání vitaminu D umožňují i některé mobilní aplikace. Vitamin D je totiž nejlépe vstřebáván kůží pod určitým úhlem, kterého sluneční paprsky v Česku dosahují především v létě.
„Lidé ale často na slunce vůbec nechodí. Do práce jedou autem, přes den sedí v kanceláři a domů se vrací až večer. Nemají tak šanci si hodnotu vitaminu ‚dobít'. Vstřebávání vitaminu D zhoršují i opalovací krémy, které chrání proti škodlivému záření, ale současně částečně blokují pozitivní sluneční vlivy, jako je právě tvorba vitaminu D. Samozřejmě nedoporučuji, aby lidé chodili bez ochrany za pravého poledne na slunce, ale zcela se mu vyhýbat také není prospěšné," říká prof. Sovová.
.............................................
V České republice nedopadá mezi říjnem a březnem dostatek UVB záření, takže minimálně v tomto období se stávají potraviny výhradním zdrojem vitaminu D. Pro některé populační skupiny, které ať už z jakýchkoliv důvodů nevyužívají sluneční osvit, i když je to ve zbývajících měsících teoreticky možné, nebo jsou limitování jinými faktory (onemocnění ledvin, jater...), se pak strava stává výhradním zdrojem vitaminu D celoročně.1
.............................................
Kromě pobytu na slunci lze menší množství vitaminu D získat z potravin. Nejvhodnější jsou tresčí játra, tučné ryby, vajíčka nebo mléčné výrobky.
„Strava je sice menším zdrojem než sluneční záření, nicméně oba zdroje jsou pro nás nejlepší, protože jsou přirozené. Pokud ale tyto zdroje nemáme, lze ‚déčko' do těla dodat ve formě tablet. Vzhledem k počtu lidí s deficitem vitaminu D byl měly dorovnání hladiny zvážit zejména rizikové osoby, tedy lidé starší 65 let, obézní, diabetici, těhotné ženy a lidé s nemocnými játry nebo ledvinami, a to hlavně v zimním období," upozorňuje prof. Sovová. Rizikoví lidé podle ní mohou sáhnout po doplňku stravy ve formě tablet i bez znalosti své hladiny vitamínu D, protože při dodržení doporučeného denního dávkování nemůže dojít k předávkování. EFSA doporučuje maximální limit pro ženy a dospělé osoby 100 ug/den (to je 4000 IU na den).1
Nedostatek vitaminu D je často definován jako hladina 25(OH)D < 50 nmol/litr krevního séra (20 ng/ml).
Koncentrace nad 75nmol/litr krevního séra jsou považovány za dostatečné.
Pro starší osoby se také uvádí, že příjem vitaminu D pro ženy by měl být alespoň 15 ug/den (600 IU denně pro osoby do 70 let) a 20 ug/den (800 IU denně) pro starší osoby. 1
Zdroj: Tisková zpráva: Čechům chybí vitamin D. Jeho nedostatek může zhoršit průběh covidu i chřipek, MaVePR
Reference:
1. Bischofová S, Ruprich J. Vitamin D a ženské zdraví. Centrum zdraví, výživy a potravin, SZÚ, http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-a-zenske-zdravi
2. Liu N, Sun J, Wang X, Zhang T, Zhao M, Li H. Low vitamin D status is asso- ciated with coronavirus disease 2019 outcomes: a systematic review and meta-analysis. Int J Infect Dis. 2021;104:58-64.
3. Petrelli F, Luciani A, Perego G, Dognini G, Colombelli PL, Ghidini A. Thera- peutic and prognostic role of vitamin D for COVID-19 infection: A systematic review and meta-analysis of 43 observational studies. J Steroid Biochem Mol Biol. 2021;211:105883.
4. Pereira M, Dantas Damascena A, Galvão Azevedo LM, de Almeida Olive- ira T, da Mota Santana J. Vitamin D deficiency aggravates COVID-19: systematic review and meta-analysis. Crit Rev Food Sci Nutr. 2022;62(5):1308-16.
5. Wang Z, Joshi A, Leopold K, Jackson S, Christensen S, Nayfeh T, et al. Association of vitamin D deficiency with COVID-19 infection severity: Syste- matic review and meta-analysis. Clin Endocrinol (Oxf ). 2022;96(3):281-7.
6. Szarpak L, Filipiak KJ, Gasecka A, Gawel W, Koziel D, Jaguszewski MJ, et al. Vitamin D supplementation to treat SARS-CoV-2 positive patients. Eviden- ce from meta-analysis. Cardiol J. 2021
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.