ZÁJEM O COVIDOVÉ DĚNÍ ROSTE S VĚKEM



Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je výzkumným oddělením Sociologického ústavu Akademie věd ČR a jeho historie sahá do roku 1946, kdy jako součást Ministerstva informací začal fungovat Československý ústav pro výzkum veřejného mínění. Současné Centrum vzniklo v roce 2001. Hlavní náplní práce oddělení je výzkumný projekt Naše společnost, v jehož rámci je prováděno deset šetření ročně. Jedná se o průzkum veřejného mínění na reprezentativním vzorku české populace od 15 let, kterého se vždy účastní přibližně 1000 respondentů. V dotaznících jsou využívány jak opakované otázky, které umožňují sledovat vývoj zkoumaných jevů, tak náměty nové, reagující na aktuální dění.

CVVM se ve svém výzkumu, realizovaném na začátku července 2021, opět zaměřilo na koronavirovou krizi, zkušenosti občanů s ní a na očkování proti onemocnění COVID-19. Všech respondentů se nejprve zeptali, zda se zajímají (nebo nezajímají) o vývoj situace okolo šíření koronaviru. Graf 1 zachycuje výsledky aktuálního výzkumu, srovnání s předchozími výzkumy CVVM a se šesti speciálními výzkumy, u kterých za znění otázek a design výzkumu zodpovídalo CVVM, ale data sbírala společnost Median prostřednictvím online panelu (CAWI) a telefonického dotazování (CATI).

Na začátku července 2021 se o vývoj situace v souvislosti s šířením koronaviru více než čtvrtina (28 %) českých občanů starších 15 let zajímala velmi a další necelá polovina (46 %) spíše. 7 % lidí se o vývoj situace vůbec nezajímá.

Celkový podíl občanů, kteří se zajímají o situaci ohledně šíření koronaviru, se od první poloviny června až do prosince 2020 výrazně neměnil a pohyboval se na úrovni kolem tří čtvrtin těch, kteří se zajímají. V únoru 2021 jsme ale zaznamenali zvýšený zájem, když celkový podíl těch, kteří se o situaci zajímají, vzrostl o 8 procentních bodů a byl tak srovnatelný se situací v květnu 2020, kdy byl zájem o situaci dosud nejvyšší.

Zájem o situaci okolo šíření koronaviru roste s věkem, přičemž vůbec nejnižší je v nejmladší věkové skupině 15 až 29 let (58 %) a nejvyšší mezi lidmi staršími 60 let (84 %). Větší zájem rovněž projevovali respondenti s vysokoškolským vzděláním, důchodci a lidé, kteří důvěřují prezidentovi i vládě.

Co se týče dalšího vývoje situace v České republice, zde byla na začátku července 2021 česká veřejnost spíše pesimistická. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávala více než čtvrtina občanů (27 %, v tom se podle 5 % situace „rozhodně zlepší" a podle 22 % se „spíše zlepší"), další více než čtvrtina (26 %) očekávala stagnaci současné situace a dvě pětiny se obávaly zhoršení. Očekávání veřejnosti směrem k dalšímu vývoji situace ohledně šíření koronaviru v České republice byla dosud nejpesimističtější v září 2020, naopak v šetřeních z dubna a června letošního roku panoval dosud největší optimismus. V aktuálním výzkumu jsou občané podstatně pesimističtější než v předchozím měsíci. Také k dalšímu vývoji situace v Evropě se čeští občané na začátku července 2021 vyjadřovali spíše pesimisticky, když její zhoršení očekávala skoro polovina dotázaných.

V rámci šetření byla dále respondentům položena otázka na hodnocení přiměřenosti aktuálních protiepidemických opatření. Největší část českých občanů (66 %) hodnotí to, co český stát dělá proti šíření koronaviru, jako přiměřené, více než desetina (12 %) to pokládá za nedostatečné a 15 % to označuje za přehnané. V porovnání s výzkumem, který CVVM realizovalo v červnu 2021, velmi mírně přibylo lidí, kteří současná opatření hodnotí jako přehnaná, a naopak poklesl podíl občanů, kteří je označují za nedostatečná.

......

Podrobnější analýza ukázala, že lidé, kteří se o situaci kolem šíření koronaviru zajímají, častěji hodnotí stávající opatření jako přiměřená. Ti, kteří se nezajímají, je častěji označili za přehnaná. Lidé, podle kterých stát dělá proti šíření koronaviru příliš mnoho, rovněž častěji uváděli, že se rozhodně nechtějí nechat proti onemocnění COVID19 naočkovat.

......

Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v průzkumu přibližně pětina (22 %) dotázaných občanů, (10 % se „rozhodně nechá", 12 % se „spíše nechá"). Negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (24 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (17 %) oslovených, další asi třetina (33 %) pak již byla kompletně naočkovaná.

Výrazné rozdíly v postojích k očkování byly zjištěny z hlediska věku. Ve věkové skupině nad 60 let jsou více než dvě třetiny (69 %) lidí již naočkovány alespoň první dávkou, necelá pětina (17 %) se očkovat chce a více než desetina (12) % naopak očkování odmítá. Pouze 2 % lidí nad 60 let zatím nejsou rozhodnuta. Mezi respondenty ve věku 45 až 59 let již alespoň první dávku obdržela polovina (50 %) lidí, zájem o očkování projevuje pětina (20 %), naopak více než čtvrtina (27 %) ho odmítá a 3 % zatím váhají. Z lidí ve věku 30 až 44 let je naočkována necelá polovina (46 %), 24 % se naočkovat chce, více než čtvrtina (28 %) se naočkovat nechce a 2 % se zatím nerozhodla. Mezi lidmi od 20 do 29 let je naočkována aspoň první dávkou více než čtvrtina (29 %), více než pětina (21 %) se naočkovat chce a asi dvě pětiny (42 %) očkování odmítají. V nejmladší generaci od 15 do 19 let je již naočkováno 13 %, téměř polovina (48 %) se chce nechat očkovat.

V červnovém výzkumu tvořili ti, kteří očkování již absolvovali, spolu s těmi, kteří o něj mají zájem, skoro tři čtvrtiny (72 %). Kladné hodnocení dosavadního průběhu očkování se častěji objevilo u lidí, kteří se o situaci kolem šíření koronaviru velmi zajímají, u respondentů starších 60 let, a u těch, kteří jsou již kompletně naočkovaní. Naopak kriticky se k němu staví především ti, kteří se očkovat rozhodně nechtějí.

Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-20 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz