Při jakýchkoli problémech s močením by měl zbystřit každý muž po čtyřicítce. Nemusí, ale může jít o první příznak rakoviny prostaty. O důležitosti prevence a novinkách v léčbě pokročilé rakoviny prostaty budou urologové mluvit již posedmé na odborné konferenci Komplexní novinky v uroonkologii (KNOU), která startuje 13. května v Praze.
„Čím dříve rakovinu prostaty u pacienta odhalíme, tím větší naději na úplné uzdravení má. V časné fázi onemocnění lze nádor odstranit chirurgicky nebo radioterapií, někdy v kombinaci s hormonální léčbou. Bohužel pro ty, kteří přijdou v pokročilé fázi nemoci, je fatální konec nevyhnutelný. Přitom bychom mohli časným záchytem rozvoji nemoci zabránit," vysvětluje MUDr. Jana Katolická, Ph.D., primářka Onkologicko-chirurgického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Jako pokročilé stadium rakoviny prostaty odborníci označují stav, kdy se u pacienta vyskytnou metastázy a časem tato fáze nemoci přestane reagovat na hormonální terapii.
„Takzvaný metastatický kastračně rezistentní karcinom prostaty se týká 20 % pacientů, u nichž rakovinu odhalíme. Tyto nádory nejčastěji, až v 75 % případů, metastazují do kostí. Pacienty, kteří dlouhodobě přehlíží problémy s močením, tak k lékaři často přivedou až silné bolesti pohybového aparátu," upozorňuje doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. LF UK. V takových případech umí lékaři díky moderním lékům pacientům prodloužit život při zachování jeho dobré kvality.
„Ještě nedávno jsme pro těžké případy neměli mnoho možností efektivní terapie. Ale s příchodem nových léků dokážeme i těmto pacientům zajistit až několikaleté přežití bez nepříjemných nežádoucích účinků, které jsou spojené například s chemoterapií. Navíc jsou tyto léky ve formě tablet, takže je pacienti mohou užívat pohodlně doma," vysvětluje doc. Soumarová.
PRIMÁRNÍ JE VČASNÝ ZÁCHYT
I když lékaři nové možnosti léčby pokročilých nádorů vítají, zůstává jejich hlavním zájmem časný záchyt nemoci. Čeští muži však preventivní prohlídky často zanedbávají. Přestože mají problémy s močením, typicky například obtížné nebo časté močení, slabý přerušovaný proud nebo úniky, k lékaři nejdou. V lednu letošního roku proběhly v bez mála 40 urologických ambulancí po celém Česku Dny otevřených urologických ambulancí zaměřené na vyšetření prostaty. Urologové při této preventivní akci odhalili nádory prostaty, ale i varlat nebo ledvin. Lékaři pojali podezření na rakovinu prostaty u desítek pacientů, které pak pozvali na další vyšetření. Lékaři pacientům provedli takzvaný PSA test, který mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetřili konečník. Výsledky krve vyhodnotili a případně pacienta objednali na biopsii nebo magnetickou rezonanci.
„Na preventivní prohlídku k nám během Dnů otevřených ambulancí přišlo 46 lidí. Velký zájem mě velmi překvapil, protože lidé stále odkládají preventivní prohlídky kvůli obavě z nemoci covid-19. Odhalili jsme jeden nádor varlete a nádor močového měchýře. Několik mužů mělo krev v moči a u sedmi jsme zaznamenali zvýšené hodnoty PSA, které budeme v následujících týdnech prošetřovat," sdělil po ukončení lednové akce MUDr. Jan Pulcer, MBA, primář urologického oddělení SZZ Krnov.
Pro řadu mužů je rakovina prostaty zvláště citlivé téma, a proto se mnohdy bojí na vyšetření vyrazit. Odkládání umocnila pandemie koronaviru, jež pacienty odradila od návštěv zdravotnických zařízení. Lékaři v této souvislosti evidují nárůst počtu pacientů, kteří do ordinací přicházejí již v pokročilém stadiu nemoci. Tuto trend na svých pracovištích potvrzuje jak doc. Soumarová, tak prim. Katolická. „Zrádné je u rakoviny prostaty také to, že v počáteční fázi nemoci se příznaky nemusí objevit vůbec. Je proto důležité, aby muži na preventivní prohlídky k urologovi chodili, i když potíže nemají. Pravidelné kontroly by měli pánové, kteří nemají tento typ rakoviny v rodině, zahájit po dosažení padesáti let věku. V případě rodinné anamnézy je to vhodné už po čtyřicítce," doporučuje prim. Katolická a dodává: „Vyšetření se muži nemusí bát, je krátké a nebolestivé. Zahrnuje odběr krve ke stanovení hladiny tzv. prostatického specifického antigenu (PSA) a vyšetření konečníku."
TICHÝ ZABIJÁK
Přibližně 70 % bezpříznakových karcinomů rakoviny prostaty roste pomalu, ale když už se ohlásí obtížemi, může být na kompletní odstranění pozdě. Česká urologická společnost ČLS JEP loni spustila pilotní projekt časné detekce karcinomu prostaty. V rámci něj se snaží co nejlépe zachytit ty, jichž by se nádor mohl týkat a vážně je ohrozit.
Rakovina prostaty je u mužů v Česku nejčastějším solidním zhoubným nádorovým onemocněním. Podle urologů nyní žije v tuzemsku přibližně 60 000 mužů, kteří se s nádorem v nějaké fázi léčí nebo léčili. Přibližně 1 500 pacientů ročně nemoci podlehne. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko šesté, co se počtu nemocných týče. Ve světě je na třináctém místě.
Mezi příznaky, které by měly muže vést k okamžité návštěvě urologa, patří:
Pokud se u muže rakovina prostaty potvrdí v časném stadiu, mohou urologové nádor roboticky nebo laparoskopicky operovat. Se záchytem pacientů právě v počáteční fázi může pomoci zavedení plošného screeningu, o který odborníci nyní usilují. V zemích, kde jej zavedli, se úmrtnost na rakovinu prostaty snížila až o 20 %.
„Čísla nemocných jsou v Česku dlouhodobě vysoká. Prevence karcinomu prostaty přesto stále není součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Na akcích, jako jsou Dny otevřených ambulancí, ale vidíme, jak velký má prevence smysl. Screening již běží například ve Švédsku nebo Německu a čísla ukazují, že se vyplatí. Naopak musím připomenout situaci v USA, kde plošný screening zrušili a úmrtnost na rakovinu prostaty významně vzrostla," vysvětluje potřebu screeningu prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP.
Zdroje: MaVePR, Tisková zpráva ČUS ČLS JEP: Urologové při preventivní akci odhalili nádory prostaty, varlat i ledvin
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.