Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



RACIONÁLNÍ FARMAKOTERAPIE ANTIBIOTIKY JE ŽÁDOUCÍ



Tyto úžasné léky byly objeveny před sto lety a zachránily miliony životů. Teď se bohužel trend obrací, jejich nesprávné užívání nebo nadužívání zvyšuje odolnost bakterií vůči jejich účinkům.

V roce 2019 zemřelo na světě více než 1,2 milionu lidí v důsledku antibiotické rezistence, a jsou to třeba i pacienti po infarktech, po úrazech nebo po poměrně banálních infekcích nebo při léčení různých onemocnění. 

Kanonem na vrabce ne

MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog FN Olomouc k tomu říká: „Antibiotika mají různé mechanismy působení, a tedy odlišná spektra účinnosti - a pochopitelně i některé nežádoucí účinky. Lékaři mohou při předepisování volit z více možností, ale rozhodně neplatí, že nejlepší antibiotikum je to, které účinkuje na co nejvíc bakterií a užívá se, mnohdy z pohodlnosti, jen tři dny."

Situace v naší republice v tomto ohledu naprosto není ideální: 

 

„I u nás se setkáváme s bakteriemi, které jsou už natolik odolné, že léčba infekcí, které vyvolávají, je velmi obtížná a někdy i nemožná," dodává MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol.

 

...................................................................................

Narůstající rezistence mikrobů vůči antibiotikům je celosvětovou hrozbou. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi Evropy jsou obrovské, a to jak z hlediska rezistence, tak i správné preskripce, která se na rezistenci zásadním způsobem podílí. Lékaři v severských zemích mohou být pro ostatní vzorem, naopak v jižních zemích je spotřeba širokospektrých antibiotik nadměrná. ČR stojí uprostřed na pomyslném rozcestí, nakročeno však má špatným směrem. Doporučené postupy racionální farmakoterapie antibiotik jsou ve všech evropských zemí podobné. V severských zemích mají lékaři ale výraznou výhodu, kterou je poskytování zpětné vazby předepisujícím lékařům ve formě rozborů preskripce antibiotik.

Zdroj: Kancelář zdravotního pojištění, z.s.: Katalog sady ukazatelů kvality a výkonnosti zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění 5. vydání, 01/2022

...................................................................................

 

Starý dobrý penicilin

K rozvoji antibiotické rezistence obvykle přispívá používání širokospektrálních antibiotik; v případech běžných infekcí, k nimž patří třeba „obyčejná" angína, je vhodné použít antibiotikum s co nejužším spektrem účinku. 

Respirační nemoci ATB nevyléčí

Část naší pacientské veřejnosti, prý asi 37 procent, si stále ještě myslí, že antibiotika vyléčí všechno, rychle a dobře. Bohužel pravda je i to, že praktičtí lékaři - lékaři primární péče, kteří antibiotika předepisují nejčastěji, mají na své nemocné málo času. A ono vysvětlovat stále dokola, že nachlazení je virová, ne bakteriální infekce a na ně antibiotika neúčinkují, je únavné a mnohdy i zbytečné, protože někteří nemocní tomu stále nechtějí rozumět. Centrální informace o tom, co a kdy který lékař tomu kterému pacientovi napsal, stále není, a tak jsou lékaři i lékárníci odkázáni na jen na otázky, a často i neúplné nebo nepřesné odpovědi. 

„Při diagnostice vycházím především z klinického vyšetření pacienta, z jeho celkového zdravotního stavu a ze znalosti jeho chronických onemocnění a přihlížím i k současné epidemiologické situaci. K dispozici mám i poin-of-care metody (CRP a další), ale důležité je celkové posouzení stavu a komunikace s pacientem," říká o svých zkušenostech praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková (na snímku při svém vystoupení v rámci tiskové konference).

Nová antibiotika? 

Citovaná „stará dobrá" fungují při správné preskripci a používání pro většinu pacientů dobře - pro klasické nemoci. Pro vzácná onemocnění, a tedy pro omezený počet pacientů, a to si přiznejme, je vyvíjení nových léků včetně antibiotik velmi drahé, a proto pro firmy nezajímavé. 

Prevence i zkrácení léčby

Mnoha infekčním nemocem zabrání očkování, prevence je lepší než „hašení požáru". Navíc odborníci tvrdí, že některé bakteriální infekce, například jednodušší záněty průdušek nebo určité střevní infekce, není nutné léčit antibiotiky. 

„Ta by měla být jakýmsi skalpelem, kterým s rozmyslem a potom cíleně řešíme problémy, které jinak nelze vyřešit," dodává MUDr. Strojil.

 

Mnoho studií dnes dokládá, že u běžnějších infekcí, například u močových nebo některých respiračních, je možné léčení antibiotiky zkrátit.

„Důležité je i výrazně omezit užívání méně vhodných antibiotik, například třídenních, které mají řadu negativních vlastností a zároveň značně indukují rezistenci. Cílem je zvýšit poměr užívání méně rizikových a ekologičtějších antibiotik, například obyčejného penicilinu anebo antibiotik penicilinové řady," doplňuje MUDr. Trojánek. 

Nepodceňujme základní antibiotika

Toto musím napsat: mám potichu puštěné rozhlasové zprávy, kde oznamují, že v lékárnách je právě teď výpadek základních antibiotik a praktický lékař MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů, mluví v této souvislosti o léčení angíny právě těmito antibiotiky...

Na závěr ještě jedno varování: V naší republice umírá kvůli antibiotické rezistenci víc osob než na dopravní nehody. A pokud člověk dopravní nehodu šťastně přežije, lékaři ho dobře ošetří, ale je rezistentní na antibiotika, skončí svůj život třeba na ventilátoru. Tak to bohužel je.

Mgr. Jana Ulíková

K problematice by vás mohlo dále zajímat:

LABUTÍ PÍSEŇ ANTIBIOTIK?

Zpět

NOVÝ ŘEDITEL HYGIENICKÉ STANICE HL. MĚSTA PRAHY

Ministr zdravotnictví jmenoval k 11. prosinci do funkce ředitele Hygienické stanice hl. města Prahy Vladimíra Možíška. Potvrdil tak doporučení výběrové komise. Nový ředitel již dočasně vedl úřad od rezignace bývalé ředitelky Zdeňky Shumové. Na různých pozicích v rámci hygienické služby působí posledních sedm let. Možíšek vedl Krajskou hygienickou stanici Ústeckého kraje.

RESPIRAČNÍ INFEKCE - AKTUÁLNÍ STAV

Podle pravidelného monitoringu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se akutní respirační infekce (ARI) v naší populaci drží na úrovni obvyklé pro toto roční období. Ve 49. týdnu se celková nemocnost ARI zvýšila o 5,5 % a dosahuje hodnoty 1544 nemocných na 100 000 obyvatel. V kategorii chřipce podobných onemocnění (ILI) se nemocnost proti minulému týdnu dokonce snížila o 9,1 %. Vzhledem k tomu, že se ale výskyt chřipkových onemocnění začíná zvyšovat v řadě okolních evropských zemí, lékaři doporučují očkování proti chřipce. Podle SZÚ se od začátku září nechalo očkovat proti Covidu -19 více než 296 tisíc osob a proti chřipce pak ve stejném období 683 tisíc osob.

BOLEST ONLINE 20. 11. – 19. 12. 2024

Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024. ČLnK akci ohodnotila 11 body.

DOPORUČUJEME