PTALI JSTE SE BĚHEM ONLINE KONFERENCE…



V průběhu první, květnové online konference HealthComm jste měli možnost posílat dotazy na lektory, kterými byli doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. (JB) a doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. (KU)

Řadu z nich se ve vymezeném vysílacím čase podařilo zodpovědět s živé diskusi s moderátorkou PharmDr. Veronikou Kunešovou, Ph.D.

Zbylé dotazy jsme sesbírali, abychom je oběma odborníkům zaslali a mohli vám nyní přinést jejich odpovědi.

  • Mgr. Z. K.: Je prokázaná interakce Tamoxifenu a grepové šťávy?

K.U.: Reálná existence této interakce prokázána není. Teoreticky je možné, že složky grapefruitové šťávy mohou snižovat metabolickou přeměnu tamoxifenu, ale i tak by šlo maximálně o interakci hodnocenou jako středně významnou. Běžný příjem ovoce s tímto efektem (grep, pomelo, mandarinky) pravděpodobně nebude mít na léčbu vůbec žádný vliv. Excesivnímu příjmu takových potravin je lepší se vyhnout obecně.

  • PharmDr. S. T.: Ráda bych se zeptala, jaký máte názor na vakcinaci (až bude vyvinuta vakcína) proti viru SARS-CoV2 u rizikových skupin (DM, kardiaci, pacienti s autoimunitními chorobami). Má vakcinace význam, pokud se prokáže vysoká variabilita viru? Dá se předpokládat podobný scénář jako u chřipky?

K.U.: Pokud je vakcinace k dispozici, je vždycky užitečná. Moderní snahou je vyvinout vakcíny, které budou imunizovat vůči strukturám viru, které nemění své molekulární charakteristiky. Doposud se však nepodařilo vyvinout vakcínu proti žádnému koronaviru, tedy ani SARS a MERS virům, známým již řadu let. Tudíž, není vůbec jisté, že nějaká vakcína proti SARS-CoV-2 bude k dispozici, natož abychom teď věděli, jestli se bude muset měnit každý rok, jako je tomu u chřipkových vakcín.

J.B.: Ano, zatím se předpokládá podobný (a snad ještě horší) scénář jako u vakcíny chřipky - velká variabilita viru, zřejmě i mnohonásobně větší než u chřipkového viru. Pokud by se však zdařila vakcína na nějakou konstantní část viru SARS-COV 2, bylo by to jistě obrovským přínosem. 

  • Co bude nutné udělat do budoucna pro ochranu rizikových skupin?

J.B.: Samozřejmě - mimo přímého působení na virus (specifická antivirotika, vakcína) se jako další cesta jeví imunomodulace cestou více či méně specifické podpory přirozené obranyschopnosti (hyperimunní séra nebo specifické imunoglobuliny získané od rekovalescentních dárců nebo dialyzáty leukocytů - transfer faktory od pacientů, kteří zvládli onemocnění a pod). I takové studie t.č. probíhají nebo se zahajují (i v ČR).

  • PharmDr. D. S.: Jak se díváte na spolehlivost testů na koronavirus?

J.B.: Zatím se, za pochodu, vyhodnocuje jejich spolehlivost. Dá se ale očekávat, že bude stále lepší a lepší s postupujícími znalostmi.

  • Mgr. H. Ch.: Jak se v imunitním procese uplatňuje vitamin D?

J.B.: Zřejmě stejně jako u jakékoliv jiné infekce. Jeho normální hladiny jsou důležité pro normální funkci organismu včetně imunitního systém. Nedostatek, ale i nadbytek mohou tyto funkce oslabovat.

Děkujeme účastníkům za dotazy a lektorům za všechny odpovědi

-red-


Jak se do další, červnové konference zapojit?

Zpět