
Věděli jste, že jeden ze šesti párů v ČR má potíže s početím?
I když počet obyvatel České republiky v průběhu roku 2019 vzrostl a dosáhl téměř 10, 7 milionů, narodilo se u nás o 1,8 tisíce méně dětí než v roce 2018. Meziročně nižší byl jak počet dětí narozených prvorodičkám, tak počet dětí druhorozených a narozených ve třetím a vyšším pořadí.*
Ze statistik dále vyplývá, že se loni zvýšil i počet českých párů, které podstupují asistovanou reprodukci (IVF). I když lékaři opakovaně upozorňují, že ideální věk pro první těhotenství je u ženy kolem 25. roku, roste průměrný věk prvorodiček. Mateřství má své biologické hranice, které i díky metodám IVF řada žen atakuje. Průměrný věk prvorodiček se v ČR přehoupl přes hranici 30 let, průměrný věk žadatelek o IVF je ještě vyšší, a to 37 let. Kondice organismu je přitom rozhodujícím faktorem pro otěhotnění, hladký průběh těhotenství i nízké riziko vývojových poruch novorozenců. Ve čtyřiceti se pohybuje úspěšnost přirozeného oplodnění jen kolem pěti procent.
„Šance, že zdravá žena ve věku 30-35 let v době své ovulace otěhotní při nechráněném pohlavním styku se zdravým mužem, se pohybuje pouze mezi 12 a 17 %. Problémy s početím má obecně 1 ze 6 párů," říká MUDr. Machač z IVF Clinic v Olomouci.
ZVÝŠENÉ NÁROKY V TĚHOTENSTVÍ
Ženský organismus, který má mít šanci na oplodnění, hladký průběh těhotenství a na porod zdravého dítěte, má své specifické požadavky, které v první řadě zahrnují pestrou a vyváženou stravu s dostatečným množstvím mikro- i makro-živin. Důležitou roli hraje již tzv. prekoncepční výživa (v čase plánování otěhotnění), ve které je významná zejména kyselina listová (a její biologicky aktivní forma folát), vitaminy D, E, C a vitaminy skupiny B. Samotné období těhotenství mění potřeby výživy, protože organismus má vyšší nároky - zejména na přísun vitaminů, minerálů i stopových prvků. Zvýšená potřeba se týká především kyseliny listové, železa, vápníku, vitaminu D, zinku, hořčíku či jódu. Velký důraz je kladen na správnou hladinu mateřských folátů, neboť jejich nízká koncentrace je jedním z rizikových faktorů ve vývoji defektů neurální trubice u vyvíjejícího se plodu. Velmi důležitý je v tomto období dostatečný přísun omega-3 mastných kyselin, zejména DHA, které je v těhotenství a kojení potřeba více. Dostatečný příjem DHA v mateřství přispívá k normálnímu vývoji očí a mozku dítěte, zpočátku přes pupeční šňůru a později prostřednictvím kojení. Studie Státního zdravotního ústavu z roku 2017potvrdila, že polovina českých matek nemá dostatečnou hladinu DHA v mateřském mléce.**
VITAMINY PRO TĚHOTNÉ
S kategorií produktů „Vitaminy a minerály pro těhotné" se setkají zákazníci ve všech lékárnách, protože představuje široký sortiment, který reflektuje na potřebu dostatečného přísunu vitaminů a dalších významných látek pro správný vývoj plodu a fyzické i psychické zdraví nastávajících maminek. Proto je tato kategorie tradičně zařazována i do nezávislého průzkumu První volba lékárníka, kterou na přelomu roku, již potřetí realizoval vzdělávací portál Educomm.
V průzkumu na educomm.cz První volba lékárníka 2020 uváděli účastníci z řad registrovaných lékárníků a farmaceutických asistentů z volně prodejných léčivých přípravků, doplňků stravy, kosmetických produktů či potraviny pro zvláštní lékařské účely, jaký produkt je pro ně z vlastních zkušeností produktem první volby. Přípravek, kterému důvěřují a jsou přesvědčeni o jeho benefitech, pro které ho mohou pacientům doporučit v tzv. samoléčbě. Celkem bylo letos v průzkumu První volba lékárníka 63 kategorií, které představovaly obtíže, se kterými klienti do lékáren nejčastěji přicházejí. Průzkumu se zúčastnili zaměstnanci nezávislých i řetězcových lékáren celé České republiky.
V letošním ročníku nezávislého průzkumu První volba lékárníka 2020 se první data začala sbírat již v listopadu 2019, v období od 6. 11. 2019 do 20. 1. 2020 se do průzkumu zapojilo 691 unikátních účastníků (468 lékárníků a 223 asistentů).
POLOVINA RESPONDENTŮ DALA DŮVĚRU FEMIBIONU
V některých z 63 kategorií potvrdil průzkum oblíbenost tradičních produktů. To je i případ kategorie Vitaminy pro těhotné a děti, kde své prvenství z předchozích dvou ročníků obhájila řada doplňků stravy pod značkou Femibion.
*Konkrétní obsah látek záleží na zvolené variantě doplňku stravy Femibion 1/2/3.
-red-
Firemní prezentace
Doplňky stravy Femibion® byly přesně vyvinuty pro speciální potřeby žen v různých obdobích těhotenství a mateřství.
Nejčerstvějším produktem, který je k dispozici od podzimu 2019, je Femibion® 3, jenž podporuje maminku i její novorozené děťátko v období kojení. Poskytuje kojícím ženám vybrané látky, které jsou při kojení zapotřebí ve zvýšené míře, ale není jednoduché je získat z běžné stravy.
Fáze kojení je velmi výjimečná, protože maminka svému miminku předává prostřednictvím mateřského mléka důležité živiny.
Femibion® 3 obsahuje foláty (kyselinu listovou a Metafolin®) ve stejném množství jako Femibion® 2, dále vitamin D, který je přispívá ke správnému vstřebávání a využití vápníku, k udržení stavu kostí a zubů a k normální funkci imunitního systému. Femibion® 3 je také obohacen o vápník, jenž přispívá k normálnímu vývoji kostí a o železo, které pomáhá snižovat únavu.
Během období kojení se zvyšuje potřeba některých živin. Například zvláštní pozornost by se měla věnovat dostatečnému příjmu omega-3 mastné kyseliny DHA. Příjem DHA (omega-3 polynenasycené mastné kyseliny) v období kojení přispívá k normálnímu vývoji mozku a zraku kojeného dítěte až do jeho 12 měsíců věku. Příznivého účinku je dosaženo doplňkovým denním příjmem 200 mg DHA navíc k doporučenému dennímu příjmu omage-3 mastných kyselin pro dospělé, tj. 250 mg DHA a EPA.
Femibion® 3 obsahuje i cholin, jehož doporučený příjem je při kojení o 30 % vyšší oproti ženám, které nekojí.
Pomáhejte maminkám, aby si vybudovaly silné pouto se svým miminkem v prvních měsících jeho života. Kojení je jednou z možností, jak toto nenahraditelné pouto vytvořit.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.