Lékem na pandemii byly pro Čechy spíše koníčky než víra. Češi se báli především hospitalizace, na druhou stranu v tuzemský zdravotní systém mají důvěru. Ukázal to rozsáhlý výzkumný projekt, který zkoumal chování obyvatel v době karantény. Vědci Mendelovy univerzity v Brně budou nyní výsledky z Česka porovnávat s kolegy z více než 50 zemí světa, kde lidé odpovídali na stejné otázky.

„Čechům nejvíce pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru, nacházeli útočiště i v práci," uvedl Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. Oproti tomu až na konci spektra aktivit skončil Bůh a náboženství. Útočiště ve víře v době krizové situace hledal tedy jen zlomek lidí.

Vědci sledovali také, jaké faktory měly největší negativní vliv na prožívanou úroveň stresu.

Faktorem, který u respondentů budil největší obavy, byl strach o národní hospodářství. Nejistotu a stres v nich vyvolávala skutečnost, že nevěděli, jak dlouho karanténní opatření potrvají a kdy se dočkají návratu do normálu. Data odhalila i jeden paradox. Lidé se sice báli toho, aby nemuseli být hospitalizovaní, popřípadě aby v nemocnici neskončil někdo z jejich blízkých, na druhé straně ale měli velkou důvěru v systém zdravotní péče v Česku a překvapivě i ve Světovou zdravotnickou organizaci, která byla v té době médii za svůj přístup k celosvětovému řešení pandemie kritizována.

Zatímco důvěra ve zdravotníky byla značná, vláda ani státní správa ji v takové míře neměla. Přesto zhruba polovině dotázaných přišla zavedená bezpečnostní opatření v Česku jako adekvátní. Možná právě proto jen zhruba dvacet procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu. Drtivá většina lidí uvedla, že se snažili dodržovat mezi sebou fyzický odstup, aby se tak zabránilo případnému přenosu a šíření koronaviru. 

Z výzkumu celkově vyplynulo, že Češi jsou disciplinovaní a většinově se podřizují vládním nařízením.

V ČR se do výzkumu zapojilo okolo 1500 osob. Většina z nich odpovídala i na otevřené otázky, což je v dotaznících ne zcela obvyklé, lidé totiž mají tendenci tyto otázky přeskakovat. 

„Máme tedy dost odpovědí na otázky typu, co dělali, co je stresovalo, štvalo," doplnil vědec. Nejčastěji si lidé stěžovali na témata týkající se obtíží v práci, ztrátu lidského kontaktu a odloučení od partnera, ale také na omezení osobních svobod, zavřená obchodní centra, obávali se dostupnosti zdravotní a sociální péče. Celý projekt je podle Čeňka ojedinělý svým rozsahem. 

„Formou dotazníkového šetření jsme společně s kolegy na dalších univerzitách zajistili data od desetitisíců lidí na všech kontinentech. To vše ve snaze pochopit psychologické důsledky koronaviru," uvedl Čeněk.

Cílem je podle něj zmapovat faktory, které mohou ovlivňovat psychologickou pohodu (tzv. well-being) lidí a jejich rozhodování během vypuknutí pandemie nemoci Covid-19. Nastínit mohou vývoj společnosti za situace, pokud by se virus vrátil.

Výsledky celosvětové studie, kterou koordinují odborníci z Aarhuské univerzity a jejíž kompletní výsledky budou teprve zveřejněny, nemusí nutně sloužit pouze pro psychology.

„Mohou pomoci odborníkům různých profesí porozumět psychologickým důsledkům pandemie. Případně mohou orgánům státní moci napomoci v identifikaci skupin obyvatel v psychologické rovině nejvíce ohrožených pandemií," vysvětlil Čeněk.

Výzkum je podle něj zajímavý i tím, že se řídí principy otevřené vědy. Zdrojová data a statistické analýzy budou tedy zveřejněny na internetu a k dispozici každému, kdo by je chtěl sám zanalyzovat. Ve světě se jedná o trend, který do České republiky zatím doputoval jen v omezené míře.

Zdroj: Tisková zpráva Ústavu sociálních studií Mendelovy univerzity v Brně, 29. 7. 2020