Vědci z Biologického centra AV ČR, kteří se kromě diagnostiky SARS-CoV-2 a vývoje metodiky na testování kvality protilátek z krve vyléčených pacientů, podílejí na několika dalších projektech, v nichž řeší možnosti efektivnější diagnostiky a léčby koronaviru. Jako vědecká autorita se nyní na svých webových stránkách snaží vysvětlit, jak funguje RNA vakcína. Reagují tak na nízkou informovanost veřejnosti a chtějí objasnit některé polopravdy a mýty o účinku RNA vakcín. Připravili si článek z nejčastějších otázek, na něž stručně a konkrétně odpovídají, pojednání doplnili o přehledná schémata a odkazují rovněž na relevantní studie. Přinášíme vám výběr odpovědí na často kladené otázky.

Otázka typu: Proč se vůbec vyvíjí nevyzkoušená RNA vakcína a nejde se cestou klasických vakcín, které už máme vyzkoušené a známe vedlejší účinky?

Jednoduchá odpověď je, že je to rychlejší a levnější. Vývoj "klasické" vakcíny zabere paradoxně více času, byť se to na první pohled jeví jako jednoduchá záležitost. Výhody mRNA vakcíny jsou i v tom, že aktivuje obě ze dvou základních složek naší imunity, dále se třeba nemusí přidávat často kritizovaná (často neprávem) adjuvans. Naopak jasnou nevýhodu určitě představuje nízká teplota (-70°C) skladování a transportu, i když RNA vakcína od firmy Moderna může být skladována jen při -20°C.

Krátkodobých vedlejších účinků je opravdu více než u „klasických" vakcín (které obsahují přímo virovou bílkovinu), na druhou stranu není pravda, že u klasických vakcín vedlejší účinky známe - vždy se musí testovat pro každou konkrétní vakcínu (bílkovinu) zvlášť a řada kandidátních "klasických" vakcín se vyřadí v některém ze 3 kol testů právě kvůli vysokému procentu těchto vedlejších účinků.

Je to tedy rychlý vývoj, nižší náklady a současné výborné výsledky těchto vakcín zatím ve všech 3 fázích testů, které favorizují tyto vakcíny. Byť samozřejmě je nutné dokončit testování vakcíny a při jejím podávání zájemcům poskytnout relevantní informace k rozhodnutí nechat se očkovat.

Otázka typu: Vývoj vakcín trvá normálně 5-15 let. Jak to, že se najednou podařilo zkrátit vývoj RNA vakcín? Kde se vzal tento urychlovač celého procesu?

Začaly se zkoumat a vyvíjet již před více než 20 lety. Samozřejmě ne na koronavirus, ale na jiné patogeny, a ze všeho nejdříve se zkoušelo jejich uplatnění při léčbě rakoviny. První taková RNA vakcína byla na člověku testována v roce 2009. Postupem času se vychytávaly "mouchy" na obecném principu RNA vakcinace (tj. aby to vůbec fungovalo, první kroky byly samozřejmě hodně problematické), a později (cca 2017) se postupně začaly přidávat pokusy RNA vakcín proti dalším virům, třeba chřipce, lidskému cytomegaloviru, viru EBV, a dalším. V současné době je řada těchto vakcíny v 1. nebo 2. kole klinických testů.

Potenciál a znalosti pro výrobu RNA vakcíny proti koronaviru tu tedy byly již dříve a s postupujícím časem rostly. Oproti klasickým (proteinovým) vakcínám se RNA vakcíny vyvíjejí daleko rychleji a levněji (těch 5-15 let se vztahuje právě na ty klasické vakcíny). Dalším urychlovačem procesu je samozřejmě i výrazná poptávka díky současné situaci (a taktéž nabídka vhodných dobrovolníků na testování). Nejedná se tedy o nějaké zázračné zkrácení procesu, ale postupný vývoj založený na experimetech a studiích (vč. klinických zkoušek) z předchozího desetiletí.

To samozřejmě neznamená, že RNA vakcína proti Covidu nemusí projít řádným procesem testů a schvalování, vč. dostatečného zaregistrování všech vedlejších příznaků/efektů, aby se lidé nebo lékaři mohli správně rozhodnout, zda (se) očkovat či nikoliv! Je také třeba sledovat případné vedlejší efekty dále, i v případě, že očkování se oficiálně "spustí", i když zatím jsou výsledky na 43 000 dobrovolnících nadějné.

Otázka typu: Začleňuje se virová RNA z vakcíny do naší genetické informace? Nemůže k tomu dojít např. interakcí s retroviry?

Všechny bílkoviny v buňce se vyrábí mimo jádro buňky, ve kterém je uložená naše DNA. Stejně tak i virová bílkovina, vyráběná podle RNA z vakcíny, a tato RNA do jádra neproniká.

Co se týče retrovirů, tak to jsou RNA viry, které se při svém životním cyklu do naší DNA normálně začleňují (např. HIV). Lze si tedy představit velmi specifickou a ojedinělou situaci, že by nějaký retrovirus mohl „pomoci" začlenění kousku jakékoliv RNA v cytoplazmě do genomu. Pokud se takovéhoto efektu máme obávat u vakcíny, která obsahuje jeden gen viru a bude se v buňce množit po dobu několika hodin ve dvou dávkách, musíme se potom obávat také běžné infekce skutečným SARS-CoV-2, který obsahuje takových kousků 8 a při své infekci napadne řádově více buněk v lidském těle, stejně jako bychom se měli obávat infekce jakýmkoliv dalším RNA virem (typicky např. vleklé podzimní „rýmičky").

Je ale pravda, že skoro půlku lidského genomu tvoří geny virů a jim podobné kousíčky, které se tam začlenily v dávné minulosti - většina z nich je nefunkčních, ale tomu zbytku vděčíme mimo jiné třeba za geny vyrábějící naši placentu nebo dokonce za to, že náš imunitní systém je schopen specificky rozeznat jednu jedinou molekulu z miliónů různých kombinací.

Jinak upozorňujeme také na to, že buňka tvořící kousek viru z vakcíny bude nakonec imunitním systémem zničena - stejně, jako se to děje při reálné infekci.

Otázka typu: Co se stane, když vynechám druhou dávku očkování?

Co se týče RNA vakcín, tak ty se liší (mimo jiné) v efektivitě po 1. dávce - u vakcíny od firmy Moderna testy prokázaly vysokou účinnost už po 1. dávce (80.2%), u vakcíny od firmy Pfinzer/BioNTech byla po první dávce účinnost "jenom" 52%, po druhé 95% (https://www.bmj.com/content/371/bmj.m4826).

U další vakcíny od firmy AstraZeneca (princip je podobný, ale do buněk vnáší gen na DNA uzavřené ve "vypumpovaném" viru) je účinnost také vyšší po 2. dávce, překvapivě nejlepší je použít nižší první dávku (1/2 původně plánovaného množství) a druhou zachovat celou.

Více na: https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5750-jak-funguje-rna-vakcina-/