Cookie Consent by Free Privacy Policy website


PROČ SE NEBÁT RNA VAKCÍNY?



Vědci z Biologického centra AV ČR, kteří se kromě diagnostiky SARS-CoV-2 a vývoje metodiky na testování kvality protilátek z krve vyléčených pacientů, podílejí na několika dalších projektech, v nichž řeší možnosti efektivnější diagnostiky a léčby koronaviru. Jako vědecká autorita se nyní na svých webových stránkách snaží vysvětlit, jak funguje RNA vakcína. Reagují tak na nízkou informovanost veřejnosti a chtějí objasnit některé polopravdy a mýty o účinku RNA vakcín. Připravili si článek z nejčastějších otázek, na něž stručně a konkrétně odpovídají, pojednání doplnili o přehledná schémata a odkazují rovněž na relevantní studie. Přinášíme vám výběr odpovědí na často kladené otázky.

Otázka typu: Proč se vůbec vyvíjí nevyzkoušená RNA vakcína a nejde se cestou klasických vakcín, které už máme vyzkoušené a známe vedlejší účinky?

Jednoduchá odpověď je, že je to rychlejší a levnější. Vývoj "klasické" vakcíny zabere paradoxně více času, byť se to na první pohled jeví jako jednoduchá záležitost. Výhody mRNA vakcíny jsou i v tom, že aktivuje obě ze dvou základních složek naší imunity, dále se třeba nemusí přidávat často kritizovaná (často neprávem) adjuvans. Naopak jasnou nevýhodu určitě představuje nízká teplota (-70°C) skladování a transportu, i když RNA vakcína od firmy Moderna může být skladována jen při -20°C.

Krátkodobých vedlejších účinků je opravdu více než u „klasických" vakcín (které obsahují přímo virovou bílkovinu), na druhou stranu není pravda, že u klasických vakcín vedlejší účinky známe - vždy se musí testovat pro každou konkrétní vakcínu (bílkovinu) zvlášť a řada kandidátních "klasických" vakcín se vyřadí v některém ze 3 kol testů právě kvůli vysokému procentu těchto vedlejších účinků.

Je to tedy rychlý vývoj, nižší náklady a současné výborné výsledky těchto vakcín zatím ve všech 3 fázích testů, které favorizují tyto vakcíny. Byť samozřejmě je nutné dokončit testování vakcíny a při jejím podávání zájemcům poskytnout relevantní informace k rozhodnutí nechat se očkovat.

Otázka typu: Vývoj vakcín trvá normálně 5-15 let. Jak to, že se najednou podařilo zkrátit vývoj RNA vakcín? Kde se vzal tento urychlovač celého procesu?

Začaly se zkoumat a vyvíjet již před více než 20 lety. Samozřejmě ne na koronavirus, ale na jiné patogeny, a ze všeho nejdříve se zkoušelo jejich uplatnění při léčbě rakoviny. První taková RNA vakcína byla na člověku testována v roce 2009. Postupem času se vychytávaly "mouchy" na obecném principu RNA vakcinace (tj. aby to vůbec fungovalo, první kroky byly samozřejmě hodně problematické), a později (cca 2017) se postupně začaly přidávat pokusy RNA vakcín proti dalším virům, třeba chřipce, lidskému cytomegaloviru, viru EBV, a dalším. V současné době je řada těchto vakcíny v 1. nebo 2. kole klinických testů.

Potenciál a znalosti pro výrobu RNA vakcíny proti koronaviru tu tedy byly již dříve a s postupujícím časem rostly. Oproti klasickým (proteinovým) vakcínám se RNA vakcíny vyvíjejí daleko rychleji a levněji (těch 5-15 let se vztahuje právě na ty klasické vakcíny). Dalším urychlovačem procesu je samozřejmě i výrazná poptávka díky současné situaci (a taktéž nabídka vhodných dobrovolníků na testování). Nejedná se tedy o nějaké zázračné zkrácení procesu, ale postupný vývoj založený na experimetech a studiích (vč. klinických zkoušek) z předchozího desetiletí.

To samozřejmě neznamená, že RNA vakcína proti Covidu nemusí projít řádným procesem testů a schvalování, vč. dostatečného zaregistrování všech vedlejších příznaků/efektů, aby se lidé nebo lékaři mohli správně rozhodnout, zda (se) očkovat či nikoliv! Je také třeba sledovat případné vedlejší efekty dále, i v případě, že očkování se oficiálně "spustí", i když zatím jsou výsledky na 43 000 dobrovolnících nadějné.

Otázka typu: Začleňuje se virová RNA z vakcíny do naší genetické informace? Nemůže k tomu dojít např. interakcí s retroviry?

Všechny bílkoviny v buňce se vyrábí mimo jádro buňky, ve kterém je uložená naše DNA. Stejně tak i virová bílkovina, vyráběná podle RNA z vakcíny, a tato RNA do jádra neproniká.

Co se týče retrovirů, tak to jsou RNA viry, které se při svém životním cyklu do naší DNA normálně začleňují (např. HIV). Lze si tedy představit velmi specifickou a ojedinělou situaci, že by nějaký retrovirus mohl „pomoci" začlenění kousku jakékoliv RNA v cytoplazmě do genomu. Pokud se takovéhoto efektu máme obávat u vakcíny, která obsahuje jeden gen viru a bude se v buňce množit po dobu několika hodin ve dvou dávkách, musíme se potom obávat také běžné infekce skutečným SARS-CoV-2, který obsahuje takových kousků 8 a při své infekci napadne řádově více buněk v lidském těle, stejně jako bychom se měli obávat infekce jakýmkoliv dalším RNA virem (typicky např. vleklé podzimní „rýmičky").

Je ale pravda, že skoro půlku lidského genomu tvoří geny virů a jim podobné kousíčky, které se tam začlenily v dávné minulosti - většina z nich je nefunkčních, ale tomu zbytku vděčíme mimo jiné třeba za geny vyrábějící naši placentu nebo dokonce za to, že náš imunitní systém je schopen specificky rozeznat jednu jedinou molekulu z miliónů různých kombinací.

Jinak upozorňujeme také na to, že buňka tvořící kousek viru z vakcíny bude nakonec imunitním systémem zničena - stejně, jako se to děje při reálné infekci.

Otázka typu: Co se stane, když vynechám druhou dávku očkování?

Co se týče RNA vakcín, tak ty se liší (mimo jiné) v efektivitě po 1. dávce - u vakcíny od firmy Moderna testy prokázaly vysokou účinnost už po 1. dávce (80.2%), u vakcíny od firmy Pfinzer/BioNTech byla po první dávce účinnost "jenom" 52%, po druhé 95% (https://www.bmj.com/content/371/bmj.m4826).

U další vakcíny od firmy AstraZeneca (princip je podobný, ale do buněk vnáší gen na DNA uzavřené ve "vypumpovaném" viru) je účinnost také vyšší po 2. dávce, překvapivě nejlepší je použít nižší první dávku (1/2 původně plánovaného množství) a druhou zachovat celou.

Více na: https://www.bc.cas.cz/novinky/detail/5750-jak-funguje-rna-vakcina-/

Zpět

POMOC LIDEM POSTIŽENÝM ZEMĚTŘESENÍM

Po únorovém ničivém zemětřesení v Turecku a v Sýrii humanitární organizace ADRA okamžitě na místě začala distribuovat humanitární pomoc a spustila veřejnou sbírku přes portál Darujme.cz – www.darujme.cz/ADRAzemetreseni. číslo účtu 66888866/0300, variabilní symbol 389 V prvních hodinách po vypsání veřejné sbírky poslali dárci organizaci ADRA na účet a přes darovací portál Darujme na pomoc lidem zasaženým zemětřesením dary v řádu desítek tisíc korun.

NEJBLIŽŠÍ KONGRESY 2023

Jarní, již VI. 3D kongres Healthcomm Professional startuje 6. 3. 2023 a proběhne online do 2. 4. 2023. Osobně se kongresu Healthcomm Professional můžete zúčastnit 14. – 15. 4. 2023 v Brně, 28. – 29. 4. v Praze a jarní cyklus zakončíme v Olomouci 12. 5. 2023. Další informace o kongresech v roce 2023 na https://www.healthcomm.cz.

SUCHEJ ÚNOR 2023

Tradice měsíce bez alkoholu pokračuje i letos, tentokrát s podtextem „Nepít je umění“. Najdi v sobě umělce. Tvoř. Objev svoje Suchý umění a poděl se o něj se světem. Podpoříš tak přes 1 000 000 těch, kteří jsou v Česku na hraně rizikové konzumace. Suchej únor nemusí člověk zvládat sám, je to i pozitivní týmová výzva. Více na suchejunor.cz

CHŘIPKA POMALU ODEZNÍVÁ

Ve 3. týdnu nového roku se nemocnost akutních respiračních infekcí včetně chřipky (ARI) snížila o 12 % a dosáhla hodnoty 1417 případů na 100 000 obyvatel. Pokles je pozorován ve všech krajích a ve všech věkových skupinách. Nejvyšší nemocnost ARI je aktuálně hlášena z krajů Moravskoslezského a Jihomoravského. V kategorii tzv. chřipkových onemocnění (ILI) se nemocnost snížila o 25,3 %, pokles je evidován zejména ve věkové skupině 25 - 64 let. Nemocnost však stále zůstává na relativně vysokých hodnotách a svědčí o tom, že chřipková epidemie v ČR odeznívá velmi pomalu.

DO ČR DORAZILO STO TISÍC BALENÍ ANTIBIOTIK

Do lékáren budou v prvním únorovém týdnu zaváženy nejen mimořádné dodávky antibiotik, ale i ty plánované, které se daří urychlovat. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že jde o antibiotika, která jsou registrovaná v některém jiném členském státě EU. Vláda udělila souhlas se stanovením dočasné úhrady z veřejného zdravotního pojištění, která bude platit od 1. února 2023. Ministerstvo zdravotnictví také připravuje legislativu, jejíž navržení vládě očekává v březnu. Kromě povinnosti mít k dispozici zásoby léčiv pokrývající aspoň dva měsíce dodávek je také navrhováno mimo jiné i razantní zvýšení trestů za neúplnou a neprůkaznou evidenci léčivých přípravků v lékárně.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie