
Je to pouze módní hit nebo začínající trend?
„Uvidíme, nechme se překvapit. Jako malý chlapec jsem občas zaslechl, že jsou lidé, kteří nejedí maso. To byli ti, kteří jedli smažený sýr místo smaženého řízku. Dnes už jsme dál. Začalo to vegetariány, přes vegany a dnes už se objevují jiné skupiny a nové pojmy jako třeba frutariáni nebo vitariáni," říká Stanislav Petříček, zakladatel bistRAWveg a popularizátor zdravého životního stylu pro manažery
Tito lidé považují za zdravou stravu jídlo přírodou stvořené, a to zeleninu, ovoce, listovou zeleninu, ořechy a semena - vše v nezpracovaném, čerstvém a zralém stavu! Základem raw stravy je odšťavňování, mixování, sušení do 42 °C, zamrazování. Důležitý je příjem co největšího množství zeleného, tzn. chlorofylu (špenát, saláty apod.).
Jak začít a kde se inspirovat?
S. P.: Dnes už je k dispozici spousta různých knih, fungují diskusní fóra a velmi inspirující jsou také kurzy „nevaření" tj. kurzy přípravy raw stravy. Z osobní zkušenosti mohu vřele doporučit. Potkáte zde zajímavé lidi, se kterými sdílíte názory, praktické zkušenosti, informace i dobře míněné rady. Ale také inspiraci pro samotnou přípravu jídla v kuchyni, recepty apod. Pořadatelé těchto kurzů nejsou zlatokopové. Jsou to nadšenci, jejichž zájmem je se podělit o své nabyté pozitivní přínosy z raw stravy. Nevydělávají těmito kurzy. Jediný, kdo může na změně jídelníčku vydělat, jsme my, naše zdraví a celková pohoda, kterou získáme (s tím souvisí i získání více času, který najednou máme pro sebe, protože příprava syrové stravy je časově mnohem méně náročná než běžné vaření).
Jak reagují na syrovou stravu malé děti?
S. P.: Je to individuální. Čím je dítě mladší, tím víc nenuceně ochutnává. Důležité je děti nenutit, přirozeně jim jdeme vzorem, chtějí ochutnat z toho našeho talíře. Starší děti překonávají vzdor, zažité vzorce a nechtějí často ani ochutnat. „Ochutnáš-li, můžeš pak říct, zdali ti to chutná či nikoliv".
Další výhody raw stravy?
S.P.: Jídlo vám nikdy nevystydne a je nádherně barevné. Čím déle je člověk na raw stravě, tím více se mu rozšiřuje chuťové spektrum a zvyšuje citlivost. Většinou jsem sám překvapený, jak je možné, že to tak dobře chutná. Dost často slýchám námitky, že po raw obědě budu mít přece brzy hlad. Není to pravda! Raw jídlo je poměrně vydatné a syté, to znamená, že není potřeba ho sníst hromadu (zejména pak u kombinací zeleniny s oříšky nebo semínky a také u výborných raw dezertů).
Výhodou raw stravy (pokud to ovšem s tím množstvím sami nepřeženete) je, že se po jídle necítíte unavení a nemáte potřebu si odpočinout a dát si „dvacet". Naopak, raw strava nezatěžuje tělo. Nabije vás energií.
Nezapomeňme však, že každý z nás jsme originál, co sedí jednomu, nemusí zaručeně prospívat druhému. Každý si musí najít svou cestu, a tou se vydat. Důležité je, abyste se cítili po fyzické i psychické stránce v souladu s tím, co děláte a co jste si vybrali. Naslouchejte sami sobě, svému tělu a pokud cítíte, že ta či ona potravina či kombinace potravin vám nesedí, dejte si příště jinou. Můžete být 100 % raw, ale také třeba jen ze dvou třetin, záleží pouze na vás, na vaší víře a pocitech.
Zdroje: Kašpar PR, s.r.o., bistRAWveg
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.